Doktorát z muzikologie na pařížské Sorbonně jako odrazový můstek pro hudební startup. Tak by se dal shrnout příběh kulturní manažerky Adély Sundby, která ve Francii společně se svým partnerem Janem založila inovativní digitální platformu Gigscene.

Ta radikálně zjednodušila do té doby zdlouhavý a neefektivní booking koncertů a představila nový způsob objevování hudebních talentů.

Adéla Sundby je také zatím první a jedinou Češkou, jejíž projekt prošel úspěšnou inkubací ve Station F, vlajkové lodi „startupnation“ politiky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona.

Tam Gigscene zaujal angel investory i francouzskou státní banku pro mladé podnikatele a česko-francouzskému páru vynesl milionovou finanční injekci i následnou nabídku na akvizici od německého lídra v oboru. Jak se zrodil úspěch kombinující jazz a digitální technologie?

V hudebním prostředí Adéla vyrostla: její otec Miroslav Pudlák je známý hudební skladatel soudobé hudby, stejně jako byl její dědeček, nedávno zesnulý Marek Kopelent. „A máma je flétnistka, ségra kontrabasistka, brácha jazzman. V hudební branži jsem prostě vykoupaná,“ vypráví Adéla o svých začátcích.

Jako jedinou ze tří sourozenců ji to ale vždy táhlo do zahraničí. „Odmalička jsem věděla, že bych chtěla jít studovat do Francie. Hned po maturitě mě vzali na kulturní management na Sorbonnu,“ vzpomíná s tím, že studium si musela zafinancovat sama. „Pracovala jsem chvilku jako servírka a hlídala děti. Ale byl to splněný sen.“

Na Sorbonně už zůstala a v rámci doktorátu zkoumala fungování komunit kolem jazzové hudby, které má v Paříži dlouhou tradici. Díky tomu se setkávala s lidmi z praxe – a všude slyšela to samé.

„Hudební manažeři mají při přípravě turné často problém najít vhodné kluby ve vhodný termín. Obracejí se na stovky koncertních sálů, většinou bez odpovědi. Promotéři a dramaturgové v klubech jsou nabídkou naopak zahlceni a od interpretů a manažerů dostávají až stovky e-mailů za den,“ popisuje Adéla jeden z hlavních problémů hudební branže. 

Kvůli tomu je koncertní booking velice zdlouhavý a neefektivní. A tak Adélu napadlo vytvořit digitální platformu, která by celý proces výrazně zjednodušila. Založila ji společně se svým mužem, právníkem Janem Sundbym. Francouz s norskými kořeny se specializuje na digitální právo a ochranu osobních dat a do projektu vstoupil s odhodláním propojit svou expertizu s inovacemi a uměleckým světem.

Být partnery v byznysu i v životě ale oběma svědčí. „Do beta verze jsme investovali vlastní úspory a v červnu 2018 spustili Gigscene,“ vzpomíná Adéla. Za pár měsíců bylo v databázi přes tisíc interpretů z celého světa a na padesát hudebních klubů v Praze, Brně, Paříži a Bruselu. 

Auly jedné z nejstarších univerzit na světě potom Adéla vyměnila za hudební konference a přehlídky inovací. Ocenění si odnesli třeba z pařížské MaMa Convention nebo z německo-francouzského podnikatelského summitu Allez Hop v Mannheimu. Na prestižním veletrhu MIDEM v Cannes se potkali s tehdejším francouzským ministrem kultury, Franckem Riesterem.

„Od začátku jsme Gigscene směrovali na mezinárodní úroveň. Chtěli jsme, aby si i menší kapely mohly zabookovat turné po Evropě a jet třeba z Prahy přes Berlín, přes Brusel do Paříže. A přesně v těch datech, která se jim hodí, si sehnat gig, vystoupení. A fungovalo to,“ ohlíží se.

Muzikanty a jejich manažery propojila Gigscene s hudebními kluby ve třech evropských zemích.

„Jako interpret jste si mohli během chvíle zařídit koncert v jednom z partnerských klubů v termínu, který se vám hodil. Pro kluby to znamenalo, že ten večer budou plné. Odpadla ta všudypřítomná e-mailová výměna a neustálé dohadování o finanční odměnu či další podmínky koncertu,“ popisuje Adéla Sundby.

Za rok a půl pomohla platforma zorganizovat více než 300 koncertů převážně jazzových hudebníků z celého světa. Evropské turné si zařídila například australská vokalistka Briana Cowlishaw alias Fetherstone, brazilský kytarista Leo Middea nebo syrský skladatel a performer Mohannad Nasser.

Jedním z prvních partnerských klubů byl i Paris-Prague Jazz Club, který sídlí v podzemí Českého centra. „Díky tomu si v Paříži mohlo zahrát plno českých kapel, které by se k příležitosti jinak nedostaly.“

Úspěch platformy přivedl Adélu s Janem až do inkubátoru Station F. Největší startupový kampus na světě založil francouzský miliardář Xavier Niel a základní stavební kámen – jak jinak než z 3D tiskárny – položil v roce 2014 tehdejší prezident François Hollande. S velkou slávou ho v roce 2017 otevřel Emmanuel Macron jako předzvěst svého plánu vybudovat z Francouzů národ startupistů. 

„Funguje tam systém guild meetingů, ve kterých se startupy z různých oborů scházejí každé dva týdny a navzájem si předávají znalosti. Každý sdílí svoje problémy a někdy dokonce i konkrétní čísla. Všichni jsme si pomáhali a dávali si tipy navzájem,“ popisuje Adéla mindset Station F s tím, že časem si doplnila obchodní vzdělání na prestižní obchodní škole INSEAD.

Hudební startupy se ale neberou za zrovna lukrativní záležitost. „Měla jsem několik schůzek, kde nám na rovinu řekli, že do hudebních projektů jednoduše neinvestují,“ vzpomíná Adéla.

S pomocí angel investorů a grantu od francouzské státní banky BPI nakonec Gigscene získal bezmála dva miliony korun a tým se vrhl na vytváření nové, vylepšené verze. Stalo se tak v únoru 2020. 

Pandemie sice obrátila sektor živého umění naruby, ale Gigscene nezahálel. První měsíce strávil tým vývojem nové platformy a čekal na postupné rozvolnění hygienických předpisů. Mezitím ale přišla nabídka od konkurence, německé platformy Gigmit. Její katalog čítá přes 150 tisíc umělců z celého světa a nově také působí ve Spojených státech. 

Po měsících váhání se Adéla s Janem loni na podzim rozhodli, že Gigscene do rukou lídra v oboru předají. „Máme především velkou radost, že naši muzikanti i partnerské kluby mohou dál pokračovat v cestě za skvělými koncertními zážitky,“ vypráví Adéla s tím, že akvizice zároveň umožní Gigmitu vstoupit na francouzský, belgický a český trh.

Zápal a kreativita Adélu ale neopustily. „Určitě bych chtěla zase podnikat, čekám na tu pravou příležitost.“

Startupové prostředí ovšem nebere příliš vážně: „Na Station F mě fascinovala ta posedlost rizikem investic a milionové valorizace startupů, které ještě ani pořádně nevydělávají. Ale rivalita tam nikdy nebyla, což mě překvapilo. Je to prostředí samo pro sebe. Říkám tomu business school of life.“