Centrální banky po celém světě řeší náročné dilema: zvyšovat úrokové sazby, nebo ještě počkat? Nad tím, jak se situace vyvine v Česku, se ve svém komentáři zamýšlí hlavní ekonom poradenské společnosti Deloitte David Marek.
Přichází čas začít brzdit. Celková spotřebitelská inflace se vrátila nad tři procenta a jádrová inflace (inflace očištěná o sezonní vlivy, regulované ceny či daňové úpravy, pozn. redakce) pod ní za poslední rok ani jednou neklesla. Reakcí na pandemii bylo v řadě případů zdražování.
Podívejte se například na ceny sportovních jízdních kol, zahradního nářadí a techniky nebo domácích rekreací. V tomto kontextu patrně není překvapivé, když z ČNB zaznívá upozornění, že již brzy by mohla začít zvyšovat své úrokové sazby. Možná již v červnu.
Centrální banka v USA chce ponechat úrokové sazby nízké i přes solidní oživení ekonomiky a nečekaný vzestup inflace. Chce totiž kompenzovat předchozí období nízké inflace a recese. Posouvá se tak od cílování inflace k flexibilnějšímu režimu měnové politiky.
Úvahy o podobném koncepčním posunu obcházejí také Evropskou centrální bankou. Česká národní banka patří mezi konzervativnější centrální banky s méně flexibilním režimem.
Jistě, existují výjimky z plnění inflačního cíle, nicméně když je jádrová inflace mimo toleranční pásmo kolem cílové hodnoty, tlačí model centrální banku k přísnější politice, i přes pomalý růst ekonomiky a předchozí ztráty.
Letos se možná podaří odmazat asi tak polovinu loňských ztrát v ekonomice a na úroveň před pandemií se nejspíše dostaneme v roce 2022, možná až 2023, ale to nebude bránit přísnější měnové politice. Na rozdíl od Fedu a ECB tak přijde zvyšování úrokových sazeb v Česku dříve.
Aktuální otázka zní, jak rychle se budou sazby „normalizovat“. V úrokových sazbách na peněžním trhu je již zahrnut celkem rychlý kvapík ze strany centrální banky. Do roka by mohla centrální banka zvýšit své sazby o celý procentní bod.
Ministrovi financí a lidem před fixací hypotéky tím asi radost neudělá. Centrální banka je naštěstí nezávislá a nemusí brát ohledy na krátery vyhloubené ve veřejných financí. A trh nemovitostí další stimulaci opravdu nepotřebuje.
Otázkou je, zda to vyžaduje situace v domácí ekonomice. Řada průmyslových odvětví, stavebnictví a část služeb jsou stále výrazně pod hodnotami produkce a tržeb, kterých dosahovaly před dvěma lety.
Stejně důležitá otázka je, zda se inflace zklidní, až zmizí dočasné problémy v dodavatelských řetězcích a dopravě a až odezní posuny ve struktuře domácí poptávky, k nimž došlo během pandemie (viz kola a zahrady).
Loni v únoru se ČNB zvýšením úrokových sazeb na prahu pandemie rozhodla poněkud „nešťastně“. Ani teď není zhodnocení situace jednoduché.
9. 6. 20213 min
David Marek
hlavní ekonom společnosti Deloitte
Hlavní ekonom společnosti Deloitte.
