Pokud se velcí vizionáři dnešní doby něčeho bojí, tak to je chvíle, kdy se lidstvu podaří vyvinout opravdu funkční umělou inteligenci. Tedy ta chvíle, kdy stroje začnou přemýšlet jako my. Primitivní formy umělé inteligence se sice prokázaly jako užitečné, o rizicích a výhodách té opravdu polidštěné se ale vedou bouřlivé debaty. Theo Priestley je spolupracovník Forbesu, který se umělou inteligencí zabývá a který také rád provokuje. Tohle je jeho aktuální příspěvek o tom, kam může vývoj umělé inteligence posunout Facebook.
„Měli bychom být opravdu opatrní, pokud nás může něco zničit, tak to je právě umělá inteligence,“ nechal se před rokem slyšet Elon Musk a přidali se k němu i Stephen Hawking a Bill Gates, podle kterých by „vynález plně funčkní umělé inteligence znamenal konec lidské rasy.“
I když to stále zní jako sci-fi, tak o tom, že jednou se to povede, dnes mezi odborníky pochybuje asi málokdo. A jak Elon Musk, tak i Stephen Hawking i Bill Gates mají pravdu – ale možná jen částečně. Možná bychom se neměli bát umělé inteligence jako takové, ale spíš si uvědomit kdo a jak na ní aktuálně pracuje a kdo ji možná zprovozní jako první. Dost možná to totiž bude kolos, který informacemi o svém chování denně zásobuje miliarda lidí.
Jako zvrácená se umělá inteligence – neboli palubní počítač Hall 9000 – ukázala v knize A. C. Clarka a později i ve filmu 2001: Vesmírná Odysea.
Facebook v současnosti testuje vlastního osobního asistenta s umělou inteligencí. Jmenuje se „M“ a v Menlo Parku doufají, že jednou plně nahradí stávající konkurenci, jako jsou Siri, Cortana nebo Google Now. Jenže – zatímco tyto aplikace jsou postavené tradičním způsobem a fungují díky algoritmům, které se snaží napodobit to, jak funguje náš mozek. Facebook na to jde jinak a chce, aby „M“ chápal, proč se lidé chovají tak, jak se chovají.
Pokud jste viděli britský film Ex Machina, tak vám to teď asi zní trochu povědomě. Přesně tak totiž vznikla hlavní hrdinka tohoho snímku, neskutečně lidská robotka Ava. Její strůjce ji chtěl udělat tak přesnou, že neváhal použít veškerá dostupná data, které po sobě zanechali uživatelé fiktivního vyhledávače Bluebook a naboural se do milionů mobilních telefonů… to všechno proto, aby zjistil, jak lidé přemýšlejí, jak se přitom tváří nebo jakou používají řeč těla.
A teď zpět do našeho světa – ke všem těmto informací má Facebook, kterému patří mimo jiné i Instagram a WhatsApp, přístup.
„M“ zatím není plně automatický a k vyřešení složitějších dotazů potřebuje, aby ho ovládali lidé. Ale na tom Facebook pracuje a sleduje například, co lidé, kteří „M“ s těmito dotazy pomáhají, dělají, aby se se složitějšími dotazy vypořádali. „Zaznamenáváme každý jejich krok, jsou to pro nás velice cenné informace,“ říká k tomu Alex Lebrun, odborník Facebooku na umělou inteligenci. „Zajímá nás, jaké weby procházejí, co říkají do telefonu i to, jak odpovědi uživatelům Facebooku píšou,“ dodává.
Co to znamená být člověkem? Ptá se film Ex Machina.
Ale tím ve Facebooku nekončí. Loni společnost přiznala, že u 500 000 náhodně vybraných uživatelů záměrně manipulovala se zobrazovanými příspěvky a měnila počet pozitivních a negativních postů, které se jim ukazovaly. To celé bylo součástí psychologické studie, který zkoumala, jak se na sociálních sítích šíří emoce. Z studie se ale dají odvodit i další důležité informace pro rozvoj umělé inteligence – k celistvému pochopení lidské psychiky je totiž potřeba porozumět i tomu, jak reagujeme na pozitivní a negativní stimuly.
A ani tohle není všechno. Facebook si také vede záznamy o všem, co v něm napíšete. I o tom, co jste si nakonec rozmysleli a místo publikování smazali. Všechna tato metadata mají pro Facebook velkou cenu – získá tak další informace o našem uvažování a o tom, kdy chceme a naopak nechceme, aby o nás lidé něco věděli.
Ředitel programu umělé inteligence Facebooku, Yann LeCun, má přístup k dalším datům, která se týkají myšlení, jazyka nebo chování uživatelů. „Snažíme se zaměřit na nové teorie, metody a principy, aby technologie dokázala chápat obrázky, videa, řeč a jazyk a pak o nich mohla samostatně uvažovat.“
Inteligentní facebookový asistent „M“ bude samozřejmě pouze předchůdce k postavení opravdové umělé inteligence, která bude jednou sama pracovat a napodobovat lidské myšlení a chování na základě poznávání nás samotných.
Musk, Gates a Hawking se bojí umělé inteligence postavené na hrstce složitých algoritmů. Ale podle mě je opravdovou hrozbou spíše umělá inteligence vytvořená ve stylu Facebooku, tedy na základě detailního zkoumání chování miliardy lidí. Není totiž člověk sám o sobě dost nebezpečný?
Autor: Theo Priestley
