Doktorand Jan Lukačevič je popularizátor vědy v rámci Akademie věd a člen našeho loňského výběru 30 pod 30. Podílí se na misi ExoMars 2020, která pod taktovkou Evropské vesmírné agentury poletí na rudou planetu – původně měla vyrazit letos, ale kvůli koronaviru je start o dva roky odložen.
A poznatky z kosmického výzkumu teď Lukačevič nabízí i nám všem pozemšťanům. „Během simulovaných misí k Marsu se totiž zkoumá fungování lidské psychiky v izolaci, abychom byli na dlouhé cesty vesmírem připraveni,“ říká. Tady je jeho šest rad a postřehů, které čerpal Psychologického ústavu Akademie věd České republiky.
Je normální nemít se stále fajn
Prožívat strach, obavy, záchvěvy paniky, úzkost, bezradnost a následně třeba pocity viny za snězenou porci špaget navíc je normální. Není vhodné tyto emoce potlačovat či předstírat, že neexistují – jsou normální, pomáhají nám přežít, akceptujte je.
Buďte aktivní – mozek je rád zaměstnaný
Při kosmických misích astronauti tráví čas plněním celé řady úkolů, aby nezlenivěli psychicky ani fyzicky. Nedávejte svému mozku záminku myslet si, že jste nemocní, pokud nejste. Nechovejte se jako nemocní.
Aktivně podporujte „sociální síťování“
Osobní sociální síť a její „hutnost“ přispívají k dobré duševní pohodě. Podpořte své blízké v udržování sociálních kontaktů, doporučte jim, ať spolu mluví, píší si, hrají hry. Sami komunikujte s vnějším okolím, pokud jen trochu můžete.
Nebuďte negativní
Emoce jsou vysoce nakažlivé. Myslete pozitivně, buďte milí a ohleduplní vůči vlastnímu prožívání i prožívání blízkých. Pokud máte radost, dobrou zprávu, sdílejte ji s ostatními. Pobavit, potěšit, utěšit, podpořit ostatní je obtížné, ale umíte to.
Buďte ostatním oporou
Senioři jsou nejohroženější skupinou a sociální izolace je devastující. Rozhlédněte se po svých blízkých a po svém okolí. Pište zprávy, zavolejte jim alespoň jednou za den, zajímejte se o jejich obavy, strachy i radosti. Dbejte o jejich životosprávu.
Pečujte a učte pečovat
Opravte oděvy, elektroniku, starejte se o rostliny. Ostatní vám pomohou. Předávání a sdílení znalostí, dovedností a péče o věci a děje vysoce přispívají k pocitu vlastní smysluplnosti, osobnímu i sociálnímu zdraví. Opatrujte se, zvládneme to!
