Těžba nejznámější světové kryptoměny bitcoinu prochází v současné době jednou z největších proměn za poslední roky. Jaké změny to jsou, popisuje v komentáři pro Forbes produktový ředitel pražské technologické společnosti Braiins Tomáš Greif.

Nízká profitabilita a nástup umělé inteligence dnes těžbu vytlačují z tradičních trhů a ve spojení s vysokou koncentrací výroby hardwaru by v těžbě mohlo dojít k posunu srovnatelnému s jejím zákazem v Číně v roce 2021 a následným přesunem do Spojených států.

Vliv rozmachu umělé inteligence na společnosti těžící bitcoin se naplno projevil ve druhé polovině loňského roku. Zatímco výnosy z těžby bitcoinu jsou závislé na ceně této kryptoměny a celkové výpočetní kapacitě sítě, AI výpočty jsou často provozovány na základě dlouhodobých kontraktů s fixními dolarovými příjmy, které mohou být i více než desetkrát výnosnější.

Datová centra poskytující výpočetní kapacitu pro AI dnes nabízejí výrazně vyšší a stabilnější zisky než těžba. Několik společností, které se dříve zaměřovaly výhradně na bitcoin, již na tento model zcela přešlo nebo se k tomu chystá.

Těžbu dále nerozšiřují, případně ji aktivně utlumují, a dostupnou infrastrukturu i energii přesouvají směrem k AI. V důsledku toho lze letos očekávat výrazné zpomalení růstu výpočetní kapacity bitcoinové sítě.

Protože AI výpočty nelze na rozdíl od těžby bitcoinu flexibilně přerušovat, pokračuje také změna geografického rozložení těžby. Ta se přesouvá do lokalit s velmi levnou nebo jinak nevyužitelnou energií, jako jsou oblasti se solární či větrnou výrobou, provozy využívající plyn spalovaný při těžbě ropy nebo přímo do okolí elektráren, kde lze efektivně spotřebovat přebytky energie.

To vše vede k tomu, že kvůli nižším maržím dochází ke stále větší koncentraci těžby do velkých farem. Do těžby se také čím dál více zapojují i samotní výrobci těžebních strojů. Ti jsou nuceni zavazovat se k odběrům výroby čipů za předem dané ceny na delší období.

V situaci nízkých marží v těžbě to přirozeně vede k nižší poptávce po nových strojích. Výsledkem je nárůst těžby u firem, které hardware přímo vyrábějí nebo vyvíjejí (Bitmain, Bitdeer), případně u společností, které jsou s výrobci hardwaru přímo či nepřímo propojeny kapitálově nebo smluvně (BitFuFu, Cango).

Ekonomika takto vertikálně integrovaných provozů je výrazně lepší než u subjektů, které nemají přístup k hardwaru za cenu výrobních nákladů.

Situace se ale kvůli umělé inteligenci postupně mění i na poli samotné výroby těžebního hardwaru. Nízká poptávka výrazně ztěžuje vstup nových výrobců do odvětví, které je už dnes silně koncentrované.

Největší hráč Bitmain má odhadovaný tržní podíl přes sedmdesát procent a patří mezi klíčové zákazníky největšího výrobce pokročilých čipů na světě – tchajwanské firmy TSMC. Díky masivním investicím do výzkumu a vývoje i díky úzké spolupráci s výrobci čipů si navíc Bitmain udržuje technologický náskok, který je pro konkurenci jen obtížně dosažitelný.

Těžba bitcoinu se nyní ocitá v bodě, kdy se její dosavadní model zásadně mění.

Nové společnosti, jako jsou Bitdeer, Auradine, Chain Reaction nebo Block, se snaží uvést na trh vlastní těžební stroje, ale s výjimkami nedokážou dosáhnout srovnatelných výrobních nákladů ani energetické účinnosti.

Navíc čelí nedůvěře zákazníků, kteří nejsou ochotni investovat desítky či stovky milionů dolarů do technologií bez delší historie a ověřeného provozu.

Těžba bitcoinu se tak nyní ocitá v bodě, kdy se její dosavadní model zásadně mění. Růst výpočetní síly už automaticky neznamená růst ziskovosti a rozhodující roli začínají hrát přístup k levné energii, vlastní hardware a schopnost konkurovat jiným oborům, především AI.

Odvětví je technologicky vyspělejší než kdy dříve, ale zároveň koncentrovanější a citlivější na další změny. I přes to vše dnes bitcoin jako síť a aktivum vstupuje do roku 2026 z mimořádně silné pozice. Paradoxně tak platí, že čím složitější a náročnější je jeho těžba, tím odolnější a stabilnější je bitcoin jako celek.