Jak se na jihu Moravy podařilo vybudovat unikátní inovační ekosystém, který se může měřit s technologicky nejrozvinutějšími regiony Evropy.
Hala s cvičným simulátorem pro piloty, kterému přezdívají kolotoč. Vývojová divize, kde testují a demonstrují konektivitu přístrojů v moderních nemocnicích, a jak pár chytrých zařízení může zachraňovat životy i šetřit spoustu peněz. O kus vedle jsou laboratoře, kde pracují na projektech pro evropské vesmírné mise.
Věnují se vývoji složitých automatických systémů řízení logistických center a pásových dopravníků. Vyvíjejí a vyrábějí tu černé skříňky do velkých dopravních letadel – jako jedni z mála na světě. Pracují na fly-by-wire systémech, radarových systémech pro letadla, navigačních a kokpitových řešeních.
A píše se tu i budoucnost nové městské mobility. „Tahle letadla s kolmým vzletem se budou používat hlavně na krátké cesty, třeba dopravu z centra měst na letiště,“ vysvětluje Michal Závišek, šéf Honeywell Technology Solutions, brněnského výzkumného a vývojového centra nadnárodní korporace, jednoho z největších, které Honeywell na planetě má.
Brněnští k tomu všemu ještě letos na jaře získali gigantický pětimiliardový projekt s ambicí změnit celou leteckou dopravu, jak ji známe. Podle místních vědců a inženýrů budeme za pár let křižovat světové nebe v dopravních letadlech poháněných vodíkem – a nevěří tomu jen oni, ale i celá Evropská unie a konsorcium bezmála dvou desítek firem z deseti zemí.
Ty daly dohromady 200 milionů eur, aby ambiciózní plán brněnský Honeywell dotlačily do reality. Jižní Morava jede. Vlastně letí. Až ke hvězdám! Nejenom v Honeywellu, ale v celé dvacítce projektů v Jihomoravském kraji pracují na raketách a satelitech a jejich součástkách, které čeká cesta do vesmíru směrem na Měsíc, na Mars i dál.
To je slušná statistika vzhledem k tomu, že ještě před dvaceti lety trápila Jihomoravský kraj dvanáctiprocentní nezaměstnanost (zatímco v Praze tehdy byla jen okolo dvou procent) a s odchodem dalšího zahraničního investora, už několikátého v řadě, který odešel na východ za levnější pracovní silou, ani o nic moc lepší perspektiva.
Oproti tomu dnes? V Jihomoravském kraji pracuje přes třicet tisíc IT inženýrů, skoro tisícovka herních vývojářů, čtyřicet procent světového trhu s antivirovou ochranou pohání vývojová centra sídlící v Brně a okolí a na denním pořádku jsou velké mnohamilionové investice do deeptechu, startupů, ambiciózně inovativních firem a občas se tímhle směrem ze zahraničí přikutálí i nějaká ta miliarda z investičních fondů.
„Jen za loňský rok tempo investic do technologických firem na jihu Moravy přesáhlo 173 milionů eur, to je 4,2 miliardy korun,“ říká ředitel inovační agentury JIC Petr Chládek. Letos by tohle číslo mělo být ještě vyšší. Když dojde na podíl pracovníků v hi-tech odvětvích, nejenom že se jižní Morava může srovnávat s technologickými metropolemi, jako jsou ikonické křemíkové Drážďany, Hamburk nebo Oslo –, kraj okolo Brna je svými 7,3 procenta dokonce o kus překoná.
Jen za loňský rok tempo investic do technologických firem na jihu Moravy přesáhlo 173 milionů eur.
Vypadá to jako malý technologický zázrak, obrat trajektorie o 180 stupňů, jaký se nepodařil žádnému jinému regionu v republice a je srovnatelný jen s několika špičkovými hi-tech centry v Evropě. Asi se ptáte, jaký je recept, na takovou success story. Tak tady je.
Parta osvícených lidí okolo Davida Uhlíře, člověka tehdy vzdělaného v regionálním rozvoji v Británii, pochopila, že nejde spoléhat jen na nespolehlivé zahraniční investory, a lobbovala za to, aby finance proudily do kultivace vědy, vzdělávání, investic do startupů, na inovace.
Uhlíř tehdy sepsal první regionální inovační strategii a jejím závěrem bylo založení inovační agentury JIC (kde mimochodem dodnes pracuje). Když se v roce 2002 schvalovala první finanční podpora pro založení a fungování JIC, jak dnes všichni centru říkají, zvedli pro projekt ruku všichni napříč politickým spektrem – od ODS po komunisty.
Když začal Evropu obcházet stín finanční krize v roce 2008 a ve veřejných i soukromých rozpočtech se škrtalo jako na steroidech, tak na tuhle kapitolu rozvoje město Brno ani Jihomoravský kraj nesáhly. A kraj v čele s hejtmanem Janem Grolichem nepolevil s podporu ani v době, kdy celou společnost i byznys zaskočil covid a pak táhnoucí se ekonomické následky pandemie.
Jihomoravské inovační centrum zřizované městem, krajem a čtyřmi brněnskými univerzitami navzdory výkyvům ekonomiky pořád prosperuje. Za dvě dekády se vytáhlo na podnik s rozpočtem 150 milionů, desítkami zaměstnanců, který za dobu svého fungování podpořil víc než 1500 firem – některé radou a posunutím správným směrem, jiné inkuboval od jejich startupových začátků a dnes jsou z nich velké globální firmy.
„Jako třeba Y Soft Václava Muchny, který zaměstnává stovky lidí, působí na několika kontinentech a už má i vlastní fond na podporu startupů,“ připomíná Chládek z JIC. Nebo miliardové Kentico Petra Palase Nebo Kiwi.com Olivera Dlouhého, který má za sebou rekordní exit a loni prodal letenek za padesát miliard korun. Z Kiwi je dnes regulérně globální hráč, který si ale ponechal HQ na jižní Moravě a celý kraj z toho těží.
„Kéž bychom měli čtyři taková Kiwi v Brně,“ říká investor Jiří Hlavenka, jenž je zároveň krajským radním pro vědu, výzkum, inovace a IT. A přizvukuje mu i vedení JIC v čele s ředitelem Chládkem. „Takový úspěch se multiplikuje. Kiwi do Brna přitáhlo další špičkové manažery ze světa, zase o kus posunulo celý ekosystém,“ tvrdí.
Dnes JIC poskytuje granty, investice a kontakty, nabízí konzultace a plní roli styčného důstojníka mezi všemi hráči jihomoravského inovačního ekosystému: startupy, korporacemi, malými a středními firmami, školami, studenty, výzkumnými pracovišti typu CEITEC a sférou kraje.
Ročně jeho služeb využije přes sto firem a JIC postupně rozšiřuje záběr – angažuje se v podpoře podnikavosti mezi dětmi už na školách, otevřel brněnský hub KUMST pro kreativní průmysl, první otevřenou digitální dílnu FabLab, má v Kuřimi dceřinku Intemac, která rozvíjí inovační platformu v průmyslu a učí digitalizaci malé a střední firmy, aby přežily v průmyslu 4.0.
Nejvíc ze všeho je ale JIC facilitátorem celého inovačního ekosystému – zaštiťuje setkávání patnácti největších korporací na jedné platformě, pomáhá rozvíjet jejich vztahy s univerzitami i spolupráci na výzkumu a vývoji, propojuje je se startupy i s nadějnými studenty. Pomáhá celému ekosystému růst.
„JIC dělá fantastickou práci právě ve vytváření komunikační platformy mezi akademickým sektorem a průmyslem. Zcela mimořádný počin je podpora zájmu o vědu a inovace u mladé generace,“ říká Pavel Tomančák, evoluční biolog a ředitel špičkového brněnského vědeckého konsorcia CEITEC.
Na mezinárodních konferencích jsou pak studenti z Brna jazykovou vybaveností a prezentačními schopnostmi neodlišitelní od těch z renomovaných univerzit. A pak se třeba ukáže, že se jedná o středoškoláka, který ještě ani nezačal studovat na vysoké škole. To je investice, která má smysl,“ dodává.
„Jihomoravský kraj je výjimečný, protože se nebojí jít do nových věcí, nových přístupů a podpořit je,“ dodává Patrik Reichl, bývalý ředitel Czechinvestu, dnes šéf JINAG, jihomoravské agentury pro veřejné inovace. Výjimečná je přitom jižní Morava hned v několika oborech – a to rovnou na globální úrovni.
Absolutní prim hraje v mikroskopové zobrazovací technice, každý třetí elektronový mikroskop na světě je z Brna, v moravské metropoli vyrábějí a vyvíjejí takové přístroje, jaké neumějí nikde jinde na téhle planetě.
„Jižní Morava má v tomto opravdu výsadní postavení. Moji zahraniční kolegové si kolikrát ani neuvědomují, že astronomicky drahé přístroje, na kterých dělají svůj výzkum, pocházejí z Brna. Nevybavuji si jiné město, kde by se v tramvaji běžně přehrávaly reklamy na zaměstnání ve výzkumu a vývoji v mikroskopii. Tím jsme skutečně výjimeční,“ vysvětluje šéf CEITEC Tomančák.
Unikátní je jižní Morava i svým hnízdem herních vývojářů, které se celkem nenápadně a zprvu mimo oblast většího zájmu lidí mimo obor rozvinulo v miliardový byznys. Nebo tím, jaké kyberbezpečnostní projekty tu vznikají, jaký deep-tech byznys se tu rodí, jak daleko jsou místní výzkumníci s umělou inteligencí, kterou jako jedni z prvních na světě dokázali byznysově zkrotit, a že na globálním trhu slavili úspěchy s technologií postavenou na AI v době, kdy málokdo tušil, co tahle zkratka vůbec znamená.
Že má tenhle kraj výjimečně našlápnuto, si už všimli i za hranicemi. V létě v Bruselu získaly město Brno a Jihomoravský kraj prestižní ocenění jako Evropský podnikatelský region roku 2024. Nikdo jiný v Česku zatím podobný titul nezískal a jižní Morava se tak zařadila po bok nejinovativnějších evropských měst.
„Úspěšný firemní výzkum a vývoj rozšiřuje možnosti spolupráce, přitahuje talenty a posiluje celý region,“ komentoval výhru z Bruselu hejtman kraje Jan Grolich. „Brno spolu s Jihomoravským krajem už přes dvacet let systematicky podporuje inovace, výzkum a transfer technologií. I díky tomu se teď náš region může řadit k nejrychleji rostoucím inovačním ekosystémům v Evropě,“ říká Anna Putnová, zastupitelka města Brna pro inovace a spolupráci s výzkumnými organizacemi.
Kraj má dobře nastavenou strategii a JIC ji už dvacet let obdivuhodně implementuje.
A hejtman Grolich dodává, že regionální strategie podpory podnikání stojí zejména na vzájemné důvěře místní inovační komunity. „Úzce spolupracujeme s firmami, výzkumnými organizacemi i neziskovým sektorem a společně budujeme z našeho regionu domov globálně úspěšných podnikatelů.“
K tomu bývalý ředitel Honeywellu Jiří Tomíček, jedna z osobností v centru dění, která stála u budování celého inovačního ekosystému, dodává, že právě díky silné podpoře regionální vlády je Jihomoravský kraj vidět a je o něm slyšet i v Bruselu a ve světě.
„Kraj má dobře nastavenou strategii a JIC ji už dvacet let obdivuhodně implementuje. Podporuje transfer technologií, vznik startupů a spin-offů v rámci této strategie, a to se odráží na rozvoji celého regionu jižní Moravy, dokonce s přesahem i do jiných regionů,“ popisuje Tomíček, kterého právě roky spolupráce s inovační agenturou JIC přesvědčily, že se po odchodu z nejvyšších příček korporátu zapojil do budování inovačního podhoubí v agentuře Intemac.
Facilituje komunity expertů napříč Českem, lidí, kteří se aktivně podílejí na rozvoji firem, které chtějí růst, organizuje konkrétní konzultační aktivity, přenášení zkušeností skrz celou síť firem, klientů JIC, od nápadu přes startupy a malé a střední firmy až po velké korporáty. Dokáže často propojit zdánlivě nepropojitelné,“ dodává.
A není jediný. Jihomoravský ekosystém je výjimečný taky tím, jak se mu v posledních letech daří lovit velké ryby – na trénink těch malých. Tomíček, který je v Česku vysoce ceněným manažerem, vede dceřinku JIC v Kuřimi a přímo v centrále JIC v brněnském Technologickém parku pracují další úspěšní technologičtí tycooni regionu.
Někteří, jako třeba Václav Muchna z Y Softu, jen na pár hodin měsíčně na konzultace, jiní se nechali spoluprací s JIC strhnout natolik, že se přidali na plný úvazek – třeba Jiří Tobola, spoluzakladatel a bývalý šéf startupu Flowmon, který akvírovali Američané z Kemp Technologies a následně je koupil Progress.
