Drony změnily na Ukrajině podobu války. Maxim Prasolov a jeho Bavovna jim chtějí dát oči i v situacích, kdy se s nimi pomocí žádného signálu nespojíte.
Rusko-ukrajinská fronta je místo, kde nechytíte GPS signál, všudypřítomné rušiče se o to postarají. A vysílat vlastní signál se vám také zrovna dvakrát nevyplatí, v řádech minut vás totiž velmi pravděpodobně zabijí. O to složitější to mají ti, kteří chtějí nad bojištěm létat s drony – stroji, které provedly rychlou revoluci toho, jak konflikt na východě Evropy vypadá.
Tohle všechno Maxim Prasolov a jeho tým ve startupu Bavovna AI velmi dobře vědí. Přišli proto s řešením – autonomní navigací, která umožňuje dronům pohybovat se, aniž by je bylo třeba řídit skrze signál například z družice. A investory to zaujalo. Mezi nimi i český fond Presto Tech Horizons, který společně založily investiční společnost Presto Ventures a zbrojní impérium CSG Michala Strnada.
Bavovna má v tuto chvíli od investorů vybráno 2,7 milionu dolarů a kromě českého fondu je mezi nimi třeba kanadský Allied VC nebo jeden z největších investorských syndikátů v Silicon Valley Network VC.
„Je strašně těžké najít někoho, kdo chápe, že startup v obraně je něco úplně jiného než v jiných segmentech. Je to jiný matrix,“ říká Prasolov, když se setkáme během jeho návštěvy v Praze. „Když vyvíjíte SaaS (software jako službu, pozn. redakce), řešíte pojmy jako LTV (poměr mezi výší úvěru a hodnotou, pozn. redakce) nebo míru odchodu zákazníků. Na to můžete v obraně rovnou zapomenout. Tam potřebujete roky na vývoj produktu a potřebujete si hodněkrát nabít.“
Ani Bavovna zatím není ziskový projekt. Ale tak to zkrátka na poli obranných startupů je: buď vás koupí velká zbrojařská skupina, nebo se dostanete k obřímu vysněnému kontraktu od armády. „A jakmile ho dostanete, jste jednou zakázkou v teritoriu jednorožců,“ doplňuje Prasolov.
Dron z dílen Bavovny, který je uzpůsobený pro let v prostředí, kde se nedá komunikovat se satelity. | Foto Bavovna
Je to svět, kde ta jedna přelomová zakázka vyplatí všechny investory naráz. Prasolov poukazuje například na Anduril, amerického vývojáře autonomních systémů, jehož valuace se nyní pohybuje někde nad třiceti miliardami dolarů. Jenže i Anduril, založený v roce 2017, pět let jen pálil padesát milionů ročně na lobbisty, aniž by byl schopen vydělávat. Pak ale přišla zakázka od amerického ministerstva obrany a všechno se změnilo.
„Pentagon nekupuje to nejlepší vybavení. Kupuje vybavení od nejlepších lobbistů,“ říká Prasolov s tím, že ani pro ně nejsou největšími náklady vývoj, ale papírování a právníci.
Kořeny technologie, na které Bavovna postavila svůj produkt hybridního navigačního systému, překvapivě sahají až do 80. let. Tehdy ji ale utnul rapidní rozvoj satelitní navigace GPS, která se sice ukázala jako velmi platná v době míru, ale na ukrajinském bojišti se na ni spolehnout nedá. Je snadné ji „zarušit“. A pokud se chcete „rozhlédnout“ po frontě pomocí aktivních radarů, stáváte se zase rychle snadným cílem.
„Náš typ senzoru nám umožnil sbírat data o proudění vzduchu, které ovlivňuje let. Bez toho nemáte možnost používat navigaci v prostředí bez GNSS, tedy bez jakéhokoli kontaktu se satelitním signálem,“ vysvětluje spoluzakladatel Bavovny.
Sensor Bavovny, který umožňuje sbírat data o proudění vzduchu. | Foto Bavovna
Ano, můžete vyslat autonomní dron na několik kilometrů dlouhý let a doufat, že dorazí na místo. Jenže ten se pohybuje vzduchem a vzduch proudí. Různými směry, různými rychlostmi. Odchylka u nastaveného kurzu tak kvůli větru může být kolem deseti procent, v praxi tak stroj skončí o kilometry jinde, než bylo zamýšleno.
A právě k tomu slouží senzory, které Bavovna vyrábí. Dokážou totiž proudění vzduchu měřit a upravit na základě dat letovou dráhu stroje tak, aby i přes větrné poryvy dorazil na místo určení.
Drony změnily hru
Známé svištění dronů vzduchem se stalo postrachem vojáků na obou stranách konfliktu. Z dříve high-tech strojů se staly masově vyráběné nástroje, které odepíšete lusknutím prstu.
„Dívali jsme se na drony jako na součást velmi drahého aerospace segmentu. Dnes je to v podstatě munice,“ vysvětluje Maxim Prasolov s tím, že dnes už by každá jednotka na bojišti měla mít své dronové operátory.
Filozofický přerod od dronů za miliony k milionům dronů je zásadní. Zcela mění způsob, jakým armády drony nakupují. A především to zahřívá celý trh, který má v roce 2030 dosáhnout objemu kolem stovky miliard dolarů. Jen Spojené státy chtějí příští rok vyrobit kolem milionu dronů.
A každý, kdo chce v tomto byznysu působit, pečlivě sleduje, co se na Ukrajině děje. „Pokud nejste na Ukrajině, neděláte byznys s drony. Tak jednoduché to je. Každý výrobce dronů by tam měl být a zkoušet svá řešení. A nejde jen o létající drony, ale také o všechny ostatní. Dokud tam nejste, nevíte, co se děje,“ myslí si Prasolov a dodává, že někteří výrobci dronů mají dokonce přímo na frontě vlastní bataliony.
Ukrajinská fronta je nyní vůbec plná zajímavých technologií. Další firmy dodávají dronům schopnost „vidět“ i ve chvíli, kdy jim rušiče kolem tanků odstřihnou feed od operátora. Systém Pokrova pomocí spoofingu (falšování identity, pozn. redakce) ruší signál navádějící střely s plochu dráhou letu. Systém akustické detekce Zvook zase umí zachytit pozici právě těchto střel nebo dronů, které letí příliš nízko na zachycení radary. A mapám systémů Delta se přezdívá Google Maps války.
„Vezměte si třeba mořské drony. Ukrajina nemá nic jako letadlovou loď, ze které by vzdušné drony mohly startovat. Můžete ale použít menší mořské drony, které můžete poslat tisíce kilometrů po moři a úspěšně je vypustit tam,“ popisuje Prasolov.
Přidává tak vtipnou zkušenost svých kolegů, kteří vymysleli způsob, jak videosignál, který drony vysílají ke svým operátorům, nahradit svým. A i ve hrůzách války dostal na chvíli prostor humor – ruským operátorům se totiž na obrazovkách objevila porno videa s obrázky mužských genitálií.
Šedou eminencí všech přelomových technologií ale zůstává umělá inteligence, která získává čím dál více autonomie v rozhodování přímo na bojišti. To znamená, že zabíjí.
„Byl jsem od začátku silným zastáncem toho nenechávat AI v obranném průmyslu příliš volné ruce, myslím, že by v systému rozhodování měl vždy zůstat člověk,“ říká k tomu Prasolov. Jenže běžnou součástí výzbroje je dnes na Ukrajině vyčkávací munice – kamikaze dron, který poletuje nad určitou oblastí, a jakmile zaměří vhodný cíl, spustí se na něj.
„To už jsou plně automatické systémy, nemají žádný kontakt s člověkem. Jinými slovy to jsou terminátoři. Sarah Connor už nemůže klidně spát,“ uzavírá s temnou nadsázkou zakladatel Bavovny.
