Během první pandemické vlny se někteří šéfové obávali, že jejich tým nezvládne pracovat dostatečně výkonně i mimo kancelář. Další lockdowny ukazují spíš opak: setřela se hranice práce a volného času. K dispozici jsme tak prakticky pořád, na e-maily odpovídáme klidně v sobotu o půlnoci.

Nikdo ale není stavěný na to, aby pracoval většinu svého bdělého stavu, proto nyní tolik psychologů varuje před nárůstem nespavosti, úzkosti, depresí nebo pocitu vyhoření.

Jste dlouhodobě cyničtí, nemáte pocit smyslu ze svého konání a zároveň cítíte velkou nechuť se do práce vůbec pustit? Možná se blížíte k nechvalně proslulému burnoutu.

Únava postihuje čas od času každého, problém nastává, když vám sebere chuť k životu. Sebemenší chyba, kterou uděláte, se pak jeví jako důkaz, že jste vlastně k ničemu.

Prevence je klíč

Vyhoření se dá předejít, je to naše povinnost. Nikdo z okolí neví, kde jsou hranice našich osobních sil a možností. Ty si musí každý ubránit sám, i když je to velmi složité. Máme strach, že pokud odmítneme další zadání nebo když nebudeme stále k dispozici, přijdeme o práci. Najít balanc mezi efektivitou, produktivitou a svými osobními potřebami není snadné.

Mohou nám ale pomoct principy, které dali dohromady vědci ze Stanfordské univerzity. Podle nich jsme efektivnější a spokojenější zároveň, když dodržujeme následující čtyři pravidla.

Dokážete se ocenit

Když dokončíte důležitý úkol, nepropadnete takzvanému syndromu podvodníka, kdy si myslíte, že úspěch byl dílem náhody, ale vnímáte své schopnosti a houževnatost.

Inspiruje vás úspěch ostatních

Nevnímáte ho jako hrozbu, ale jako příležitost. Pokud se zadařilo někomu jinému, půjde to i vám.

Podpora zvenku

Vyhoření podle výše uvedené studie netrápí tolik ty, kteří mají ve svém životě alespoň jednu důležitou podporující osobu.

Fyzická aktivita

Bez ní to nepůjde. Pokud od svého těla jen chcete brát, ale nedáváte mu žádné vyžití v podobě pohybu, dřív nebo později mu dojde trpělivost.

Co dělat, když už vyhořelí jste?

Nesnažte se vrátit do původního tempa a nevnímejte výkonnost jako závod, spíš postupný vývoj. S každým malým vítězstvím budete sebejistější. Časem se vrátíte tam, kde jste byli před burnoutem.

Vizualizace

Nejedná se o ezoterickou praktiku, ale o cvičení, které používá třeba olympijský plavec Michael Phelps. Před závodem si představuje, jak plave a vítězí. Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát, protože většina z nás si u takové praktiky zprvu připadá pošetile. Ale je důležité s vizualizací začít už ráno: představujte si, jak ubíhá váš den a jednotlivé úkoly pro vás nejsou zátěží, ale příjemnou výzvou, se kterou se dokážete snadno popasovat. Nastavení vaší mysli pak bude mnohem příznivější, než když se jen necháte unášet „blbou náladou“.

Dobrovolná činnost

Právě teď, v časech koronakrize, je velmi důležité, abychom byli prospěšní sobě i okolí. Jestli jste otrávení, bez motivace a s mizerným názorem na sebe sama, zkuste se přihlásit jako dobrovolník do míst, kde je to teď potřeba. Nemusíte se pouštět do velkého hrdinství, stačí půjčit notebook rodině, o které víte, že trpí nedostatkem a jejich školou povinné dítě se nemůže připojit k online výuce. Nebo poslat nákup známému, který už před rokem přišel o místo a jeho životní úroveň značně klesla.

Pánem své úzkosti

Jedním ze symptomů vyhoření bývá často velmi silná nervozita. Právě ta vám ale brání být efektivní a mít radost z práce. Jakmile pocítíte, že na vás jdou strachy a smutek s nimi spojený, zastavte se. Představte si vše, co vás tíží. Nakolik jsou vaše obavy podložené skutečností? Nejčastěji se bojíme svých představ, realita pak bývá vlastně mnohem snesitelnější.