Petr Zahradník se svými Qminers vyvíjí algoritmy, jejichž prostřednictvím se na burzách po celém světě obchodují biliony korun. Ročně vydělává stamiliony korun a desítky milionů dává na dobročinnost. Vystudovaný matematik má ale nejraději obyčejná jednoduchá čísla, která hledá v hudbě i umění.

Oranžovou pyramidou prostupuje ostrý příčný řez, který jako by svítil. Ve skutečnosti je to jen hra světla a skla. Masivní plastika si nekompromisně nárokuje pozornost každého návštěvníka prosklené rohové kanceláře v pražském paláci Špork. Téměř nachlup stejná pyramida se nachází o sto kilometrů dál, v muzeu v Železném Brodě. Jenže jen jedna z nich je pravá.

„Tahle plocha není dokonale rovná, ale děda si vždy zakládal na tom, aby všechno bylo perfektní,“ vysvětluje Petr Zahradník, jak přišel na to, že ve skutečnosti nejde o dílo jeho prarodičů, Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského, ale o podvrh. Galerista, který celý život prodával díla těchto slavných sklářských výtvarníků, si po jejich smrti poradil s nedostatkem nového zboží poněkud kreativně.

„Koupil jsem od něj ten padělek za 200 tisíc korun, což mu pokrylo náklady. A řekl mu, že si pohlídám, aby už nikdy nic podobného neudělal. Jenže mi bylo líto podvrh rozbít, tak jsem si ho dal do kanceláře,“ líčí Zahradník v sídle své firmy Qminers – nenápadné společnosti, která z Česka dělá světový byznys.

Vyvíjí algoritmy, jejichž prostřednictvím se na burzách po celém světě obchodují biliony korun. Za rok 2023 hlásí rekordní zisky v řádech vyšších stovek milionů korun. Qminers ale nejsou jediný byznys Petra Zahradníka. Je předsedou představenstva energetické společnosti Nano Energies, která je průkopníkem udržitelné energetiky ve střední a východní Evropě.

V jednu chvíli skupinu s tržbami téměř osm miliard korun celou vlastnil a sám řídil. Teď je firma z větší části v rukou Second Foundation – obchodníka s elektřinou, kde má Zahradník jako minoritní akcionář asi deset procent a jehož prostřednictvím Nano Energies dál rozvíjí. Obě nohy jeho podnikání přitom spojují vypiplané algoritmy a velké hrací pole pro matematické myšlení.

„Matematika je matka věd. Dá se zobecnit na hluboké přemýšlení o světě. Dokáže jasně vymezit, co je a není pravda. Je to mapa pro orientaci v dnešní postfaktické době,“ říká vystudovaný matfyzák, který ročně posílá desítky milionů korun na dobročinnost. Část z toho směřuje právě na podporu výuky matematiky.

Další desítky milionů investuje do zachování odkazu svých prarodičů – sklářů Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského, kteří si vydobyli světové renomé, byli průkopníky tavené plastiky a autory celé řady dnes už legendárních děl, mezi něž patří vitráže v kapli chrámu svatého Víta v Praze, skleněný plášť Nové scény Národního divadla nebo třeba vnitřní výzdoba vysílače Ještěd.

„Ještě v pokročilém věku neustále pracovali, i o víkendech byli pořád v ateliéru. Jezdili tam za nimi žáci a sběratelé z celého světa. Pro mě jako dítě to bylo nesmírně silné a formující prostředí. Fascinoval mě ten hon za kvalitou, to nezměrné úsilí a neustálá invence,“ vzpomíná Zahradník na dětství strávené z velké části ve sklářské mekce – Železném Brodě.

Výrazně ho ale formoval i jeho strýc, miliardář Petr Němec, spolumajitel farmaceutické firmy Swixx BioPharma a developerské společnosti Sebre. „Je to ryzí pracant a stejně jako moji prarodiče mi ukazoval, jak se tvrdou prací a permanentní snahou o zlepšování dá dobrat úžasných úspěchů,“ líčí Zahradník.

Forbes Digital Premium