Donald Trump se ještě nevrátil do Bílého domu, přesto se už nejvlivnější jména amerického byznysu snaží o jeho přízeň. Lídři velkých firem totiž pochopili, že kdo s budoucím prezidentem kamarádí, ten se může vyhnout pomstě a navíc „korigovat“ jeho velkolepé ekonomické plány.
Koncem loňského roku se ve Spojených státech změnilo klima. I ti nejzarytější příznivci demokratické strany z řad ultrabohatých se proto rozhodli po zvolení Donalda Trumpa příštím prezidentem převléknout kabát – v tom starém se totiž začali řádně potit.
Tim Cook, stojící v čele 3,7bilionové společnosti Apple, tak oznámil, že daruje milion dolarů na inauguraci příštího prezidenta. Vstřícné gesto od muže, na jehož společnost Trump v roce 2016 útočil a který dříve podporoval snahy demokratů o Bílý dům. Stejně se zachovala hvězda umělé inteligence Sam Altman z OpenAI – i on do zvolení Trumpa finančně podporoval demokraty.
Novým podmínkám se pak rozhodl přizpůsobit i zakladatel Facebooku a čtvrtý nejbohatší muž světa Mark Zuckerberg. V minulosti se prohlašoval za neutrálního a po útoku na Kapitol zrušil Trumpovi v roce 2021 účty, s návratem exprezidenta ale ustoupil a stejně jako Cook s ním povečeřel v jeho resortu Mar-a-Lago.
Zanedlouho poté Meta dosadila na pozici prezidenta pro globální záležitosti republikána a na svých sociálních sítích zrušila funkci ověřování faktů. Zuckerbergovým ústupkům se Forbes podrobně věnoval již dříve.
The White House / Wikimedia Commons (Public domain)
Donald Trump a Tim Cook
Proč se ale nejmocnější muži planety tak horlivě snaží zavděčit budoucímu prezidentovi Spojených států? „Lidé jako Jeff Bezos, Mark Zuckerberg či Bill Gates, kteří se v minulosti proti Trumpovi spíše vymezovali a zastávali liberální politiku, se mohou nyní obávat nějaké selektivní regulace jakožto formy odplaty za jejich postoje,“ myslí si politolog a amerikanista Jan Hornát z Univerzity Karlovy.
Ředitelé firem se podle něj proto snaží na poslední chvíli zlepšit vztahy s Trumpem a ukázat význam svých podniků pro americkou ekonomiku. „Rozhodně se nechtějí dostat do Trumpova pomyslného hledáčku jako jeho nepřátelé – kdyby se na ně negativně zaměřil, mohl by jim velmi zkomplikovat život,“ dodává amerikanista Kryštof Kozák.
Pár dnů před volbami dal Trump jasně najevo, že se po svém znovuzvolení plánuje pomstít institucím i lidem, které vnímá jako hrozbu.
A ti si dobře uvědomují, že Trump bude mít po následující čtyři roky značnou moc, protože jeho republikáni ovládají i obě komory Kongresu. Této moci, alespoň podle dosavadních vyjádření, hodlá prezident využívat razantněji než minule – plánuje změny jak v ekonomické politice zavedením vysokých cel, tak i ve struktuře federální vlády.
Silná protekcionistická politika by pak nadnárodním korporacím mohla uškodit. „Velké technologické firmy jsou navíc závislé na mladých talentech ze zahraničí, jejichž imigraci chtějí někteří Trumpovi poradci úplně zastavit,“ vysvětluje Kozák.
Podle ekonoma Jana Švejnara se kamaráděním snaží generální ředitelé získat i výhodné daňové a jiné podmínky, které může vláda poskytnout. Síla přátelství je tak podle některých pohádek možná magická, v tomto případě ale hlavně nutná pro dobro firmy. A to s příchodem druhého volebního období pochopili i ti, kteří se od Trumpa dříve odvraceli.
„Pro tech leadery a vizionáře, jako je Sam Altman či Tim Cook, je přístup k administrativě klíčový z toho důvodu, aby měli nějaké slovo při formulaci politik a případných regulačních opatření ve svých sektorech,“ zmiňuje Hornát. S tím souhlasí i Kozák a dodává, že spíše, než aby od Trumpa získali nějaké extra výhody, se šéfové velkých firem snaží získat přístup, aby mohli jeho plány alespoň nějakým způsobem „korigovat“.
A to podle Hornáta Trump i vítá. „On ví, jak důležitý je tento sektor pro americkou ekonomiku a její konkurenceschopnost zejména ve vztahu k Číně, takže chce i na základě jejich rad vytvářet takovou politiku, která bude podporovat dominanci těchto korporací na světovém trhu,“ vysvětluje politolog.
Takové lísání se k budoucí administrativě se ale nepovažuje za něco neobvyklého, jelikož americká legislativa umožňuje korporacím získávat v prezidentských volbách vliv téměř neomezenými dary. „A pokud tak nečinily v průběhu kampaně, respektive sázely na „špatné koně“, musejí to „dohánět“ nyní,“ říká politolog.
Druhá strana podnikatelů pak oblékla rudý kabát s logem stáje MAGA už dávno – a to v čele s tím nejbohatším. Elon Musk si vybral toho schopnějšího koně a sázka na kampaň ve výši necelých sedmi miliard darovaných korun se mu vyplatila, protože hned po zvolení Trumpa šly akcie jeho firem nahoru.
„K tomu se stal jedním z jeho nejbližších poradců, přičemž je v této pozici v obrovském střetu zájmů. Například firma SpaceX má spoustu zakázek od federální vlády, společnost Tesla je velmi aktivní v Číně a sociální síť X má ve Spojených státech tvrdou konkurenci,“ říká Kozák.
Je podle něj však sporné, zda si je Trump miliardářova vlivu na sebe vědom. „Pokud mu Musk radí, může to tedy být myšleno i velmi zištně, aniž by to ovšem Trump takto pochopil,“ dodává amerikanista.
Musk dokázal přátelství zužitkovat a dostal se i do vlády – pod Trumpem povede dočasné Ministerstvo pro vládní efektivitu, které bude mít za cíl omezit vládní byrokracii a snížit nadbytečné výdaje. Spolu s ním bude ministerstvo řídit Vivek Ramaswamy, neúspěšný prezidentský kandidát a další z Trumpových podnikatelských přátel.
Podle politologů však možnost proniknout do vlády není pro ostatní nejbohatší přitažlivá. „Vyloučil bych to. Sám Musk už oznámil, že jeho ‚funkce‘ v administrativě skončí v roce 2026 a nezdá se, že by alespoň zatím měl větší politické choutky,“ myslí si Hornát.
Za inspiraci pro jejich kamarádění považuje spíše to, že Trump úspěšné jednotlivce, jako je Musk, dokáže poslouchat a respektovat, či dokonce přijímat jejich rady a implementovat je. „Prostě potřebují, aby jejich názory byly v Trumpově světě brány v potaz, a toho nejlépe docílí dobrými vztahy se samotným vůdcem,“ doplňuje Kozák.
Ani podle Švejnara je místo v administrativě neláká, ale chtějí být Trumpovi poblíž. A díky Muskovi vidí, že je možné mít s nastupujícím prezidentem blízký vztah.
Foto Office of Speaker Mike Johnson / Wikimedia Commons (Public domain)
Elon Musk a Donald Trump
Na jejich přátelství ale neprofituje jen vesmírný podnikatel. „Domnívám se, že jeho předvolební podpora Trumpovi výrazně pomohla například v segmentu mladých mužů, které fascinují Muskovy technoutopické představy, bohatství i reálné technologické úspěchy,“ zmiňuje Kozák.
Podle Hornáta podpora podnikatelů hraje hlavně na jeho ješitnost a přízeň si užívá jako symbol své moci. „Je to ale i vzkaz liberální politice – technologičtí lídři ze Silicon Valley se historicky klonili spíše na stranu demokratů a vnitřní politika jejich firem často odrážela priority této strany, ale nyní se předhánějí v přístupu k Trumpovi a ze svých levicových postojů se vracejí na střed,“ dodává Hornát.
Kozák se také domnívá, že po volbách mu lichotí hlavně to, jak se mu všichni, kteří o něm dříve mluvili s despektem, snaží dostat do přízně. A nejčastěji se o to pokouší v jeho rezidenci Mar-a-Lago.
Rezidenci Trump nazývá „středem vesmíru“ a nadneseně by se dalo hovořit i o druhém Bílém domě – zatímco během jeho prvního prezidentství směřovaly některé politické schůzky i do Trump Tower, nyní se hlavním místem jednání stalo luxusní letovisko na Floridě.
Kromě Cooka, Zuckerberga či Muska tam povečeřel i s Bezosem, CEO Google Sundarem Pichaiem nebo Bradem Garlinghousem, generálním ředitelem kryptospolečnosti Ripple. Večeři neodolal ani zakladatel společnosti Google a jedenáctý nejbohatší muž Sergey Brin, který v roce 2016 označil první vítězství Trumpa za „hluboce urážlivé“.
„Mar-a-Lago se tak proměnilo v jakýsi feudální dvůr, na kterém dvořané soupeří o přístup k suverénovi, aby si zajistili svoje ekonomické či politické zájmy,“ domnívá se Kozák.
Vypadá to však, že je Trumpovi jedno, zda se ho podnikatelé snaží využít, zkrotit, nebo se s ním opravdu spřátelit – současný stav si hlavně užívá. Na své sociální síti Truth Social napsal po setkání s Bezosem: „KAŽDÝ CHCE BÝT MÝM PŘÍTELEM!!!“
