Z Ladových obrázků se nestal jen symbol českých Vánoc, ale i stabilní zdroj příjmů. Desítky firem, stovky produktů a každodenní rozhodování o tom, kdo smí jejich motivy využít. Jak funguje byznys s odkazem jednoho z nejznámějších českých umělců a kolik může vydělávat? O tom jsme mluvili s pravnuky legendárního malíře.
Výstava Ladových originálů zamíří v dubnu do Japonska. Pro většinu Čechů možná překvapivá zpráva, pro jeho pravnuky spíš další položka v dlouhém seznamu projektů, které dnes drží značku Josefa Lady při životě. Nejedná se přitom jen o jednorázovou kulturní akci. Přípravy trvaly zhruba rok a půl a zajišťovala je především japonská strana, zatímco rodina se podílí na výstavním katalogu, plakátech nebo merchandisingu.
Podobné projekty dobře ukazují, že odkaz jednoho z nejznámějších českých malířů už dávno nefunguje pouze jako nostalgická kulisa Vánoc. Viktor a Martin Ladovi, jeho pravnuci, se mu věnují naplno a ve dvou. „Tohle je naše hlavní činnost. K tomu pak máme jen něco menšího spíš pro zábavu,“ říkají o práci, jež zahrnuje licence, výstavy, správu archivu i každodenní provoz.
Ekonomika značky stojí především na licencích. Ty tvoří zhruba tři čtvrtiny příjmů a opírají se o více než 40 partnerů a přibližně 800 produktů na trhu. Vedle toho funguje vlastní e-shop, výstavy či další služby, které ale hrají spíše doplňkovou roli. V součtu se tak jejich tržby z odkazu Josefa Lady pohybují ve vyšších jednotkách milionů korun ročně.
Za tím vším je ovšem práce, jež zůstává většině lidí skrytá. Digitalizace tisíců motivů, správa databází, komunikace s partnery i řešení nových projektů. „Kdybychom se mohli rozčtvrtit, tak je furt co dělat,“ popisují tempo, které s sebou správa jedné z nejsilnějších českých kulturních značek nese.
Čemu se daří a kde je ještě volno
Pro potenciální zájemce je první krok v zásadě jednoduchý – zjistit, jestli je daný segment vůbec volný. Pokud už existuje licenční partner, další zájemci narážejí.
Když prostor existuje, přichází posuzování výrobku i firmy. Důležitá je kvalita, způsob výroby i to, kde a jak se bude výrobek prodávat. Některé návrhy končí už v této fázi. „Kdyby někdo chtěl využít motivy například v politice nebo nevhodném typu produktu, nedomluvíme se. Musí nám to dávat smysl a ladit dohromady,“ notují si Ladovi.
Klíčové je finální zpracování. Rodina si hlídá podobu každého produktu a běžně se stává, že návrhy vrací k přepracování. Výsledkem má být věc, za niž se nebudou muset stydět a která zapadne do celkového obrazu značky.
Foto poskytl Viktor Lada
Nejvýnosnější licencí je zatím spolupráce s čokoládovnou Carla, jež dlouhodobě staví na Ladových motivech spojených především s Vánocemi a českou tradicí. Kolekci postupně rozšiřuje a pracuje s emocí rodinné pohody, kterou jeho obrazy evokují.
Skvěle funguje rovněž textil od společnosti Matějovský, jenž převádí Ladovy kresby do podoby ložního prádla. Nestárnoucí motivy přenáší do každodenního prostředí a vytvářejí atmosféru tradiční české poetiky přímo v domácnosti. Silnou pozici mají také kalendáře od Presco Group, které se díky každoroční obměně drží stabilně na trhu.
Deskové i digitální hry považujeme za překvapivě nevyužitou příležitost.
Zároveň ale zůstávají oblasti, jež nikdo neobsadil. „Nejsou třeba deštníky a ubrusy,“ říká Martin. Chybí také realizace i zastoupení v oblasti her. „Deskové i digitální hry považujeme za překvapivě nevyužitou příležitost, která by mohla být pro někoho finančně zajímavá,“ doplňuje ho Viktor.
Jejich licenční model se liší podle typu výrobku, nejčastěji se však pohybuje kolem deseti procent z prodejní ceny výrobce. Ten tak nese obchodní riziko, zatímco rodina drží kontrolu nad tím, jak Ladovo jméno na trhu vypadá.
Obrazy za miliony
Vedle licencí existuje ještě jedna vrstva, kterou rodina pečlivě sleduje, ale přímo ji neřídí. Aukční trh s originálními díly. Ten se v posledních letech výrazně posunul a u Ladových prací padaly rekordy. Jeden z obrazů, Vodník, se prodal za více než deset milionů korun.
Rodina do těchto obchodů přímo nevstupuje, ale snaží se mít přehled a vliv tam, kde to dává smysl. V poslední době proto začala vydávat odborné posudky a certifikáty pravosti, jež se objevují u některých prodejů. Zároveň sleduje, jak se jednotlivá díla na trhu pohybují a jak jsou prezentována.
Se svolením pravnuků Josefa Lady
Se svolením pravnuků Josefa Lady
S aukčním trhem souvisejí rovněž poplatky z opětovného prodeje, které plynou držitelům autorských práv prostřednictvím kolektivního správce. Ty dnes tvoří menší, ale stabilní část jejich příjmů.
Mnohem viditelnější kapitolou jsou padělky a neautorizované použití motivů, což je téměř každodenní agenda. „Pravidelně narážíme na případy, kdy někdo využívá Ladovy motivy bez souhlasu nebo nabízí díla pochybného původu. V některých případech stačí výzva, jindy přichází na řadu právník,“ uvádí Viktor.
Konec ochrany a začátek nové hry
Zásadní zlom přijde v roce 2028. Sedmdesát let od smrti Josefa Lady skončí autorskoprávní ochrana a jeho dílo se stane volně dostupným. To, co dnes funguje relativně jednoduše, se změní v otevřený trh. „To už zbude jen tvrdý kapitalismus a my budeme muset o svoji pozici bojovat,“ přitakávají oba bratři.
Na tuto změnu se připravují už delší dobu. Klíčem má být kombinace ochranných známek, dlouhodobých vztahů s partnery a vlastní databáze motivů, kterou systematicky budují. Není to jen o obrázku, ale o postupně vybudovaném know-how – tedy schopnosti rychle najít správný motiv, upravit ho a zasadit do konkrétního produktu.
„Devět z deseti těch produktů děláme přímo s výrobci a podílíme se tak na jejich finálním designu,“ popisují pravnuci roli, kterou si chtějí udržet i po roce 2028. Zároveň počítají s tím, že se na trhu objeví noví hráči a první roky budou turbulentní. Také proto chtějí posílit vlastní značku, jež bude signalizovat oficiální spolupráci s rodinou.
Zatímco oba řeší budoucnost značky a připravují se na novou fázi, Ladův svět se dál proměňuje. V památníku v Hrusicích, který je v majetku Středočeského kraje, bude po loňské rekonstrukci samotného objektu letos na podzim otevřena i zcela nová moderní expozice, na jejíž podobě se rodina umělce taktéž významně podílí.
