Chlap jako hora. Jazyk ostrý jako břitva a drsnější než pilník. Selský rozum a k tomu odvaha. Autobus jeho života má pár dramatických zastávek. Občas přibrzdí, ale většinou jede, jak by sám asi řekl, „na plný koule“.
Pavel Steiner je strojvůdcem vlastního štěstí. S energií lokomotivy dává do pohybu, na co si vzpomene. Auto pro Karla Gotta, jachtu, letadlo a i ten vlak, protože je opravdu vyučeným strojvůdcem.
Koleje ale teď vyměnil za silnice celé Evropy, které brázdí jeho autobusy. „Jsem prostě autobusák,“ říká hřmotný chlapík, kterého nejen nepřehlédnete, ale taky rozhodně nepřeslechnete.
Jeho hlas ani ne tak obrazně, ale prostě reálně slyší celá firma. V jednoduché budově na kraji Prahy, kde sídlí, jsou tenké stěny a hlas jimi proniká jako nůž máslem.
„Občas musíš někoho seřvat, aby fungoval. Ale já to s těma lidma myslím dobře a snad to vědí,“ říká s tím, že tým už je značně zocelený. Když to slyší jeho asistentka, souhlasně kývá hlavou. Ve firmě působí devět let a za tu dobu dávala třikrát výpověď.
„Slabé kusy odpadávají, nejsilnější přežívají,“ usmívá se Steiner a začíná vyprávět svůj příběh, v němž důležitou roli sehraje fotbal, Německo, zaseklý píst proklatě vysoko i rychlá kosa jeho táty. Připoutejte se, autobus řadí zpátečku, vracíme se o osm let zpátky.
V roce 2014 Pavel Steiner prodal nebo zastavil vše, co šlo: svou kavárnu na pražských Vinohradech, firmu provozující automyčky, ale i dům svého táty.
Přidal peníze, které našetřil během třináctileté fotbalové kariéry, pár bankovních úvěrů, a dal tak dohromady zhruba sedmdesát milionů korun. Ze všech možných zdrojů je vyždímal z jediného důvodu, aby je všechny vrazil do rozjezdu linkové autobusové dopravy pod křídly německého Flixbusu.
Na čerstvě otevřený trh dálkových autobusových linek v Německu se hrnuli soukromí dopravci, ale v Česku se tehdy jeho ambici všichni vysmáli. V případě neúspěchu by přišel doslova o všechno.
Obrovský risk, který mu otevřel cestu k zatím největším podnikatelským úspěchům, komentuje frází, která během našeho rozhovoru zazní celkem třikrát. „Strach a peníze jsem nikdy neměl,“ opakuje zpoza stolu v kanceláři, kde modely autobusů naráží do trofejí z fotbalu a odkud vládne svojí firmě.
Sedíme v nenápadné centrále v pražských Kunraticích, jeho firma Umbrella Mobility s více než třemi sty autobusy dnes patří mezi největší evropské smluvní partnery Flixbusu a Pavel Steiner ji má od loňského roku opět plně pod kontrolou.
Polovinu firmy prodal těsně před pandemií, která nakreslila na jeho velké autobusové cestě k úspěchu pořádnou objížďku, a dokonce to vypadalo na uzavírku na trase.
To když jej covid srazil na kolena a jeho nový byznysový partner odmítl pomoct.
Přitom ještě v prosinci 2019 vypadalo všechno velice slibně. Steiner si plácl s finančníkem Robertem Schönfeldem a jeho investiční skupina RSBC koupila v Umbrelle poloviční podíl.
Od nového partnera si sliboval mimo jiné finanční pomoc s velkou zakázkou v německém Hamburku. A také splnění jednoho ze svých velkých cílů, s RSBC v zádech chtěl Steiner pro svou firmu vybudovat novou pražskou centrálu za stovky milionů.
Jenže tři měsíce nato se během pouhých pár dní dálková autobusová doprava v Evropě úplně zastavila, červeně svítily všechny semafory a s nimi i cash flow společnosti Umbrella. V dubnu 2020 se účty za naftu, dodavatele či zaměstnanecké mzdy začaly hromadit, příjmy ale nebyly žádné.
„Já ty peníze neměl, protože jsem vždy všechno rval zpátky do firmy. Tak jsem Schönfeldovi řekl, že potřebuji pár desítek milionů, a on řekl ne,“ líčí expresivně Steiner.
Financování mělo být podle něj parketou RSBC, zatímco on se staral o provoz. Po neúspěšné prosbě o pomoc začal složenky vyplácet z peněz, co dostal za prodaný podíl ve firmě a které si schoval na horší časy. Ty přišly.
Zastavil splácení leasingů autobusů i za cenu, že tím jeho kredit u výrobců, jako je německý Daimler či Man, značně poklesne.
Foto Michael Tomeš
„A pořád jsem za lidmi z RSBC chodil a oni pořád ne a ne pomoct. Tak jsem je poslal do prdele, protože takového partnera opravdu nepotřebuju. Schönfeld se urazil, ale za dva dny mi volal jeho předseda představenstva, že mi chce podíl ve firmě prodat zpátky,“ tvrdí Steiner.
Souhlasil, kvůli opakovaným vlnám covidu však vyjednal cenu, která byla výrazně nižší než původní.
Robert Schönfeld se k transakci vracet nechce a Miloslav Vyhnal, který ji řešil z pozice předsedy představenstva RSBC, už v jeho firmě nepůsobí.
