Mladí kryptomilionáři objevili novou sběratelskou vášeň: meteority. Za nevelké úlomky kamenů, které po nezměrné cestě vesmírem dopadly na Zemi před stovkami a nezřídkakdy tisícovkami let, jsou ochotni utrácet miliony.
Například loni v červenci se na aukci v londýnské Christie’s prodal plátek vyříznutý z meteoritu Fukang za rekordních 722 925 dolarů (15,3 milionu korun). Jen o pár měsíců dříve vydražila stejná síň kus z měsíčního meteoritu Tisserlitine 001 za 525 tisíc dolarů (11,1 milionu korun).
Cenovka koule vytvořené z meteoritu NWA 12691 se vyšplhala na 500 tisíc dolarů (10,6 milionu korun), tedy dvacetinásobek aukčního odhadu.
Včera odstartovala další ze série online aukcí Christie’s specializovaná na vesmírnou historii a její pořadatelé očekávají, že některé ze 66 nabízených položek trhnou další rekordy. James Hyslop, šéf oddělení vědy a přírodní historie v Christie’s doufá, že několik unikátních kousků by mohlo pokořit hranici 800 tisíc dolarů (17 milionů korun).
Klíčem k určování ceny meteoritů jsou dle Hyslopa „čtyři S“: size, shape, science a story, tedy velikost, tvar, věda a příběh. „Pro mě osobně je nejzajímavější kategorií právě tvar,“ řekl Hyslop agentuře Bloomberg.
„Většina meteoritů vypadá jako oblázek, který jste našli na příjezdové cestě. Jeden z tisíce však má cosi magického, jako by jej vyformovalo dláto vesmírného sochaře,“ popsal.
Právě estetické kvality meteoritů, občas připomínající sochy Henryho Moorea, Umberta Boccioniho či Alberta Giacomettiho, inspirovaly v roce 1995 jednu ze silné trojky vůdčích světových aukčních domů, aukční síň Phillips. Tehdejší první meteorická dražba rozhýbala trh s „vesmírným uměním“.
Ten v posledních letech skokově roste díky zájmu bohatých mileniálů, kteří majetek obvykle nashromáždili v technologickém nebo kryptobyznysu. „Kupujícím mezi dvacítkou a čtyřicítkou připadá skvělé mít něco z vesmíru. Meteority je dokážou oslovit: nepotřebujete totiž hluboké vědecké zázemí, aby podnítily vaši představivost,“ sdělila britskému Guardianu Cassandra Hatton, dohlížející na vesmírné aukce pro Sotheby’s.
Největší soukromou sbírku meteoritů ostatně vlastní miliardář Naveen Jain, který své jmění vydělal na prvních internetových společnostech ještě předtím, než praskla dot-com bublina. Indický podnikatel aktuálně usiluje o stavbu kosmické lodi k těžbě zlata a platiny na Měsíci.
„Když držíte v ruce kus Měsíce, není to pouhý kus Měsíce. Je to symbol toho, čím jsme jako lidé – průzkumníky,“ líčil před časem Jain.
Právě příběhy za meteority jsou ve výsledku klíčovým faktorem vystřelujícím jejich ceny ke hvězdám. Hyslop z Christie’s očekává, že k hitům aktuální aukce bude patřit jedna z jejích nejkurióznějších položek: psí bouda, kterou před třemi lety v kostarické vesnici Aguas Zarcas zasáhl meteorit.
Předaukční odhady počítají s prodejní cenou mezi 200 a 300 tisíci dolary (4,2 až 6,3 milionu korun). Samotný meteorický strůjce traumatu vlčáka Roye, který boudu obýval, je rovněž v nabídce – Hyslop odhaduje, že kus meteoritu se prodá za čtyřicet až šedesát tisíc dolarů.
Očekávání přitom nejsou nijak přepjatá: starý Chevrolet Malibu, který jeho majitelka původně koupila za 400 dolarů, se po zásahu vesmírným smetím prodal za 230 tisíc.