skip to main content
Politika

Jsou zahraniční vlastníci pojistkou svobody médií? Polský příklad na klidu nepřidá

2 minuty čtení

Když Daniel Křetínský vyrazil na mediální nákupy do Francie, dopadlo to všelijak. Zahraniční peníze v domácích médiích ale mohou fungovat i jako protiváha nacionalistických tendencí, vyhřezávajících v řadě evropských států.

Reklama

Vedle situace v Maďarsku, kde vláda premiéra Orbána opanovala většinu mediálního trhu a drží jej zkrátka v rámci obří „nadace“, se situace nadále zhoršuje i v sousedním Polsku, kde jsou po nedávných prezidentských volbách cílem kritiky právě média se zahraničními vlastníky.

Podle předsedy vládní strany Právo a spravedlnost (PiS) Jaroslawa Kaczyńského se vměšují do vnitřních záležitostí Polska a šíří nepravdivé informace. Vláda však v současnosti údajně neplánuje žádné další legislativní změny, které by mohly ovlivnit mediální sektor, jako tomu bylo v předchozích letech.

Podle opozičního deníku Gazeta Wyborcza nemůže PiS dlouhodobě přijít na jméno především německým vlastníkům. Jako příklad uvádí bulvární deník Fakt, vlastněný německo-švýcarskou společností Ringier Axel Springer Polska, který v Polsku mimo jiné provozuje portál Onet.pl, vydává týdeník Newsweek a také polskou mutaci magazínu Forbes.

Reklama

S Faktem byl v konfliktu především prezident Andrzej Duda. Deník totiž v době prezidentské volební kampaně publikoval detaily související s kontroverzní amnestií, kterou Duda před časem udělil. Duda v reakci prohlásil, že nenechá Němce zvolit polského prezidenta.

Vedle firmy Ringier Axel Springer, která dříve působila i na českém trhu a v roce 2014 její aktivity převzala společnost Czech News Center, však můžeme na trhu nalézt i čistě polské vydavatele deníků.

Například deník Rzeczpospolita je spolu s celou skupinou Presspublica vlastněný podnikatelem Grzegorzem Hajdarowiczem, který se svou firmou Gremi zbohatl na kapitálových investicích a nemovitostech. Bulvární Super Express drží Zbigniew Benbenek, který má v rukou celou mediální skupinu ZPR Media, kam patří i největší polská síť rozhlasových stanic Radio Eska.

Naopak již zmíněná Gazeta Wyborcza je vydávána akciovou společnosti Agora, která nemá majoritního akcionáře. Za dalšího rivala vládní strany bývá označována televize TVN, která je v rukou americké společnosti Discovery – a Kaczyński se už vyjádřil, že počítá s tím, že TVN bude vůči jeho straně i nadále kritická.

Podle předsedy PiS by vláda měla tlačit na to, aby média „hleděla na realitu více realisticky“. V rozhovoru pro veřejnoprávní tiskovou agenturu PAP vyjádřil názor, že situace v polských médiích je dost podivná v porovnání s jinými státy, například s Českem.

Je ale otázkou, co by Kaczyński za podivné nepovažoval – veřejnoprávní televizní stanice TVP i rozhlas Polskie Radio prodělaly v posledních letech ostré politické zásahy a staly se do velké míry hlásnými troubami vlády. V žebříčku svobody médií, sestavovaném organizací Reportéři bez hranic, se Polsko během pěti let propadlo z 18. na 62. příčku (Česká republika je aktuálně čtyřicátá).

Reklama
Reklama