Justin Bieber právě zbohatl v přepočtu o necelých 4,5 miliardy korun. Kanadská popová hvězda je posledním jménem na čím dál delším seznamu hudebníků, kteří místo postupného sbírání autorských honorářů radši jednorázově prodali práva na svou tvorbu.
A soudě podle rostoucího zájmu největších hráčů z Wall Streetu se z hudby v posledních letech stává lukrativní investice.
Kdykoli někde zazní song Baby, Sorry nebo Love Yourself od Justina Biebera, licenční poplatek shrábne britská společnost Hipgnosis. Kanadský zpěvák jí prodal celý katalog své dosavadní tvorby čítající celkem 290 písní, včetně svého podílu na původních nahrávkách. Hodnota transakce nebyla zveřejněna, nicméně americký magazín Billboard a další média píšou s odkazem na své zdroje o částce dvě stě milionů dolarů.
Bieber není první a téměř jistě ani poslední. V posledních letech inkasovala devítimístné dolarové sumy v podobných dealech celá řada umělců, přičemž na nejvíc peněz si podle odhadů sáhli Bruce Springsteen, Bob Dylan nebo Phil Collins s kapelou Genesis. Překotné skupování hudebních autorských práv nastartovala před pěti lety právě už zmíněná společnost Hipgnosis, která si nyní „koupila“ Justina Biebera.
Stojí za ní Merck Mercuriadis, bývalý manažer Beyoncé, Eltona Johna nebo Guns N’ Roses, který v roce 2018 nabyl přesvědčení, že z hudby se díky rozmachu streamování stává perspektivní investice. Relativně rychle o tom přesvědčil i investory a hned v prvním roce Hipgnosis vstoupila na londýnskou burzu a vybrala stovky milionů liber.
Mercuriadis se tak díky svým kontaktům v hudebním průmyslu mohl pustit do nákupů autorských práv ve velkém.
Rozhodl se, že z populární hudby udělá spolehlivé aktivum, které díky tantiémám z písní bude investorům pravidelně vyplácet dividendu. Tři roky nato už měla jeho firma v portfoliu desítky tisíc písní a navázala partnerství s americkým investičním gigantem Blackstone, který v ní získal většinový podíl a na další akvizice jí svěřil zhruba miliardu dolarů.
Příležitosti vyždímat z hudebních autorských práv pravidelný příjem si mezitím všimli i další velcí hráči na Wall Streetu. Do skupování hudebních katalogů se pustily například americké investiční společnosti Apollo Global Management, KKR nebo Pimco.
Výzkumná společnost Midia Research spočítala, že v roce 2019 dosáhla souhrnná hodnota dealů se zveřejněnými částkami 368 milionů dolarů. V roce 2020 to bylo 1,9 miliardy a v roce 2021 už 5,3 miliardy dolarů.
Investiční boom pokračoval i loni. S odkazem na manažery v hudebním průmyslu a právníky napsal v září deník Financial Times, že příliv peněz z Wall Streetu je bezprecedentní.
Mnohé umělce k volbě pomyslného vrabce v hrsti (velký obnos nyní) před holubem na střeše (tantiémy v budoucnu) přiměla pandemie, kvůli které jim vypadly příjmy ze živých koncertů. Investoři zase vnímají, že díky streamovacím platformám jako Spotify nebo Apple Music mohou značné příjmy z licenčních poplatků generovat i staré songy, pokud je lidé stále poslouchají.
Ukázalo se to například během loňské premiéry čtvrté série populárního seriálu Stranger Things, která měla v soundtracku píseň Running Up That Hill od Kate Bush. Skladba v jednu chvíli ovládla žebříčky popularity, přestože její původní nahrávka pochází z roku 1985.
Podobným případem je Never Let Me Down Again od Depeche Mode, která se objevila v aktuálním seriálovém hitu The Last of Us. Stejným způsobem dokáže vrátit hit z minulosti na výsluní TikTok, pokud taková skladba zazní v nějakém z virálních videí na této sociální síti.
Zástupci hudebního průmyslu se vesměs shodují, že díky streamování má hudba nyní vyšší hodnotu než v minulosti. „Je to aktivum, které odolá i recesi. I když někdo přijde o práci, hudbu poslouchat nepřestane,“ myslí si Serona Elton, bývalá hudební manažerka a nyní profesorka hudby na univerzitě v Miami.
Rostoucí hodnotu hudby potvrzují i některé ekonomické analýzy. Bankovní obr Goldman Sachs ještě před pár lety předpovídal velikost hudebního trhu v roce 2030 na 131 miliard dolarů. Nyní svůj výhled upravil na více než 150 miliard.
