Investoři do akcií mají žně a nejoblíbenější akciový index na světě opět hledá strop. Americký S&P 500 láme rekordy svým výkonem, ale také tím, jakou váhu v něm má desítka největších firem. Top 10 z celkem pěti set společností dnes tvoří zhruba čtyřicet procent indexu, což je historicky nejvíc.
Experti proto velí v přístupu k americkým akciím k opatrnosti. S&P 500 zahrnující pět set nejhodnotnějších firem obchodovaných na amerických burzách je volbou číslo jedna pro řadu začínajících a pasivních investorů. Jenže v současné podobě podává o americkém trhu jako celku poněkud zkreslený obrázek. A náhlý problém u některého z gigantů může vyvolat značné otřesy.
Nedávné zvolení Donalda Trumpa prezidentem trhy jednoznačně uvítaly. Investoři mají totiž rádi stabilitu. Pokud by Trump nevyhrál, hrozilo, že výsledek voleb opět nepřijme a měsíce se bude s demokraty dotahovat, což by mohlo skončit dalším pokusem o převrat. Jeho drtivé volební vítězství však tyto obavy utnulo.
Projevilo se to i na tom, že S&P 500 po volbách poprvé v historii pokořil hranici 6000 bodů. Americké akcie se v posledních letech vezou na vítězné trajektorii, díky níž nechaly ostatní regionální trhy daleko za sebou.
„Momentálně je 73 procent indexu MSCI World, jednoho z nejvíc využívaných benchmarků pro globální akciový trh, zainvestováno ve Spojených státech. Znamená to, že z mnoha globálních pasivních fondů, které tento index trackují, se stávají fondy trackující americký trh,“ poznamenali v polovině listopadu analytici britské investiční společnosti AJ Bell.
V praxi to podle nich znamená, že téměř tři čtvrtiny těchto fondů mají prostředky zainvestovány v USA. A zhruba pětina všech jejich peněz je v akciích takzvaných sedmi statečných – v největších technologických firmách, co se svezly na mánii kolem umělé inteligence. Patří sem Apple, Microsoft, Alphabet (majitel Googlu), Amazon, Nvidia, Meta a Tesla.
„Když si koupíte fond trackující index S&P 500, 31 procent z něj bude zainvestováno v sedmi statečných. Jedná se o relativně vysoké váhy jednotlivých akcií a riziko je zesíleno tím, že američtí technologičtí titáni sdílejí překrývající se charakteristiky,“ uvádějí zástupci AJ Bell. Tedy že portfolio v takovém případě není dostatečně diverzifikované, a když se něco v big techu pokazí, tak to může vést k výrazným ztrátám celého indexu.
Míra této koncentrace v rámci indexu S&P 500 je momentálně rekordní. Podle studie Bank of America bylo dosavadního vrcholu dosaženo v listopadu. Podíl deseti největších firem z indexu se vyšplhal na zhruba čtyřicet procent.
Bylo mezi nimi šest technologických gigantů ze sedmi statečných, plus konglomerát Berkshire Hathaway Warrena Buffetta, farmaceutický kolos Eli Lilly, polovodičová firma Broadcom a největší americká banka JPMorgan.
Předchozí rekordy tohoto typu padly před začátkem pandemie covidu a během následného oživení trhu v roce 2021, tehdy top desítka tvořila zhruba třicet procent indexu.
Předtím dosáhla koncentrace amerického akciového trhu vrcholu během takzvané dot com bubliny na přelomu tisíciletí, jejíž prasknutí srazilo hodnotu technologického indexu Nasdaq Composite o více než 75 procent.
Současná koncentrace S&P 500 samozřejmě nemusí nutně znamenat, že nás čeká podobně dramatická korekce, experti ovšem vyzývají investory k opatrnosti.
„Index ani zdaleka není optimálně diverzifikován, což pro střední investiční časový horizont výrazně zvyšuje riziko. Investorům bych proto nyní rozhodně doporučoval, že pokud svá portfolia stále chtějí orientovat na americké akcie s velkou tržní kapitalizací, měli by se raději zaměřit na index S&P 500 Equal Weighted, kde mají všechny akcie totožnou váhu,“ říká Michal Stupavský, investiční stratég společnosti Conseq.
„Vypovídající schopnost indexu nemusí být tak vysoká, ale pokud ceny rostou, nemusí to investory tolik zajímat. Na druhou stranu, asi nechceme mít hodnotu S&P 500 závislou pouze na sentimentu retailových investorů, jak je tomu například u kryptoměn. Stabilita celého finančního systému i globální ekonomiky by tím byla ohrožena,“ podotýká investor Ondřej Hartman, šéfredaktor portálu FXstreet.cz.
„Koncentrace se pravděpodobně bude zmenšovat, protože ta situace není udržitelná,“ myslí si portfolio manažer Cyrrusu Tomáš Pfeiler. Podle něj jsou dvě cesty, jak se to může odehrát. „Jedna je negativní, tedy že je to bublina, která splaskne, a technologické firmy projdou korekcí. Druhou cestou je, že big tech poroste pomaleji, využití umělé inteligence se bude šířit korporátní sférou a kapitalizace se zvedne i ostatním,“ říká.
