Čím víc miliardářů, tím lépe? Možná je to právě naopak.
Český ekonom Jan Švejnar prozkoumal data z našeho žebříčku nejbohatších lidí světa a přišel s provokativním tvrzením: větší počet miliardářů nemusí pro ekonomiku znamenat žádný velký přínos.
„Naše zjištění je spíš takové, že větší koncentrace bohatství v rukou miliardářů má na ekonomický růst negativní efekt,“ říká Švejnar, profesor ekonomie na newyorské Columbia University, dlouholetý kritik české privatizační cesty a vyzyvatel Václava Klause v prezidentské volbě v roce 2008.
Téma o miliardářích navazuje na jeho celoživotní výzkum ekonomické transformace, za který tento týden dostal prestižní cenu IZA od německého Institutu pro studium práce. Podle některých ohlasů jde o jedno z nejvýznamnějších ocenění, jaké ekonom Švejnarova zaměření může získat.
Jan Švejnar
Globální žebříček miliardářů, který Forbes sestavuje od roku 1987, byl pro Švejnarův tým hlavním zdrojem dat. Cílem šetření bylo porovnat, jak se koncentrace miliardářů v žebříčku Forbes v různých zemích vyvíjela v čase a jak se liší mezi zeměmi, a poté pomocí komplikovaných ekonometrických modelů zjistit závislost na ekonomickém růstu.
Zjištění o škodlivém vlivu miliardářů ale není úplně stoprocentní. Jinými slovy, ne každý škodí. „My jsme si rozdělili miliardáře do dvou kategorií. První jsou inovátoři jako Bill Gates, druzí jsou takoví, jejichž majetek stojí na politických konexích. Pokud je rozdělíme, tak negativní efekt zůstává jen mezi těmi druhými, zatímco v první skupině je efekt nulový,“ shrnuje Švejnar.
Mezi „bad billionaires“ patří podle Švejnara například druhý nejbohatší muž světa Carlos Slim Helú. Ten zbohatl hlavně na privatizaci mexických telekomunikací Telmex v 90. letech, přínos celé privatizace byl ale pro mexickou ekonomiku podle Švejnarova týmu sporný.
Jiným příkladem jsou podle Švejnara „kumpáni Borise Jelcina“, tedy početná skupina ruských oligarchů, kteří se v zemi vyrojili po rozpadu Sovětského svazu. Právě Rusko je jedním z dobrých příkladů, kdy se superbohatá elita v některé zemi vzmohla daleko výrazněji než zbytek ekonomiky.
Ožehavá otázka, kam spadají čeští miliardáři, ale zatím zůstává bez jasné odpovědi – a to i přesto, že privatizace hrála v příběhu většiny z nich důležitou roli a právě Švejnar na pochybnosti spojené s přechodem státního majetku do soukromých rukou v Česku opakovaně upozorňoval. Nový výzkum se ale Česka zatím netýká. „Zkoumali jsme data jen do roku 2007, kdy Češi ještě ve vašem žebříčku nebyli,“ prohlašuje Švejnar.
Slibuje ale, že na výzkumu se bude dál pracovat. Čili – pokračování příště.