Když z dokonalého auta potřebujete udělat ještě dokonalejší, zaskočte se podívat do Maranella. Ferrari na chvíli přestalo řešit elektromotory a postavilo auto, které už by za pár let nejspíš nevzniklo.
„Tvůj zvuk je jen bzučením mouchy v mých uších.“ Tahle lehce upravená věta z Waltariho Egypťana Sinuheta by mohla zaznít při čekání na semaforech mezi majitelem elektromobilu, a je jedno jak silným, a řidičem Ferrari 812 Competizione. Z jakých úst by zazněla, není těžké hádat.
Bzučení elektromobilu je ve srovnání se zvukem šestiapůllitrového dvanáctiválce něco, co majiteli Ferrari nestojí snad ani za zmínku.
A k tomu orchestru si připočtěte ještě výkon 830 koní a až devět a půl tisíce otáček za minutu. Tohle Ferrari 812 Competizione nebzučí. Tohle auto hraje, řve, dělá randál. A řítí se vpřed. „Jakmile sešlápnete pedál, zrychlení nebere konce,“ říká šéf marketingu Ferrari Enrico Gallieri.
Ferrari 812 Competizione ale není jedno. Jsou dvě. To druhé za název dostalo ještě písmeno A. A jako apero. Apero jako otevřený. Už to máte?
Zatímco první Ferrari je uzavřené, druhé je v takzvané verzi targa s nebem nad hlavou a lehkou karbonovou střechou v kufru. Pro prakticky uvažující řidiče má navíc automobilka dobrou zprávu – vedle uklizené střechy se vám do něj vejde i nějaké to zavazadlo.
Aby však obrovský výkon supersilného motoru prošel přes úředníka, i Ferrari muselo udělat ústupek. Má jméno filtr pevných částic. Jeho výsledkem jsou sice čistější zplodiny, ale co trpí, je výkon. Italové ho museli dohnat jinde. Nevsadili na pomocný elektromotor, nesáhli ani po turbu, ale poctivě vychytali všechno možné, co se ještě dalo vylepšit.
Kola z uhlíkových vláken, speciálně tvarovaný hliníkový plech nahrazující zadní okno, převodovka vycházející z techniky pro monoposty formule 1, úpravy motoru i výfuku… Tohle všechno mělo jediný cíl – vytvořit lehčí a výkonnější stroj s dokonalou aerodynamikou. Tím hlavním výsledkem je váha 1487 kilogramů, což je o 38 kilogramů méně než běžné Ferrari 812.
Možná ještě víc napoví jeden údaj. Na výkon jednoho koně připadá jen 1,79 kilogramu váhy. Díky tomu dokáže tohle silniční zvíře z 0 na 100 zrychlit za 2,85 sekundy a na dvoustovce je za 7,5 sekundy. Strop je na 340 kilometrech za hodinu.
Řídit tohle auto bude čistá radost. Radost bude ho i zahlédnout. A je rovnou potřeba si říct, že šance nebude velká. Automobilka v duchu svých tradic drží u těch vrcholných modelů strategii „jen pro vyvolené“. V praxi to znamená, že v Itálii se vyrobí dohromady jen 1598 kusů Ferrari 812 Competizione.
Těch s uzavřenou střechou bude víc – v plánu je 999 aut, za které zájemci zaplatí půl milionu eur, tedy nějakých třináct milionů korun. Otevřená Aperta bude exkluzivnější, těch ruce italských mistrů postaví jen 599.
Navíc je potřeba počítat s tím, že exkluzivita spojená s větrem ve vlasech vyjde dráž, konkrétně na 587 tisíc eur, což je více než patnáct milionů korun. Bez daně.
Hodně peněz? Ve Ferrari si s tímhle hlavu lámat nemusejí. Všechny auta totiž prodali ještě předtím, než 812 Competizione představili světu. Stačilo dát vědět stálým zákazníkům, kteří hledali něco nového do garážové sbírky. Zájem byl přitom podle Enrica Gallieriho větší než plánovaná výroba.
Neveřejnou nabídku samozřejmě dostali i Češi, kterým už aspoň jedno ferrari v garáži stojí. A na možnost jít do nového modelu, jehož cena bude pravděpodobně jen růst, jich rovnou několik kývlo. Podle Richarda Vegery, šéfa Scuderie Praha, která Ferrari v Česku zastupuje, je jich víc než pět.
6. 5. 20214 min
Ondřej Kinkor
redaktor Forbes Česko
Jako novinář pracuje od roku 2002, kdy začal spolupracovat se středočeskou a ekonomickou redakcí MF Dnes. V roce 2004 nastoupil do tematických příloh MF Dnes, kde byl redaktorem přílohy Auto. Rok 2009 strávil na studijním pobytu v Indonésii a po návratu byl redaktorem přílohy Praha MF Dnes. Následně přeplaval na břeh public relations, aby se v roce 2020 vrátil zpět do médií a stal se součástí redakce Forbesu.
