Teplé podzimní počasí, úsporné chování, plné zásobníky i desítky tankerů s LNG kroužících kolem evropských břehů. Všechny tyto faktory způsobují, že cena plynu v Evropě klesla od konce srpna o dvě třetiny, a je tak nejníže za posledního více než čtvrt roku.
„Stoupající jistota, že Evropa zimu zvládne, tlačí dolů také cenu plynu. Ta je nejnižší od června tohoto roku,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela. Cena plynu se na holandském virtuálním uzlu Title Transfer Facility (TTF), od kterého se odvíjejí evropské ceny plynu, propadla od maxim z 26. srpna o sedmašedesát procent na 112,8 eura za megawatthodinu. Jen v úterý si odepsala přes deset procent.
Vývoj ceny plynu na virtuálním uzlu TTF v posledním roce | Zdroj oEnergetice.cz
Ministr zmínil i jeden z důvodů, proč k poklesu cen dochází – na svém twitterovém účtu přidal infografiku, která referuje o stavu zásobníků v Česku. Ty jsou dnes z více než 92 procent plné a podobně je na tom celá Evropa.
„Nemáte doma nějaké volné sudy? My už ten plyn na zimu nemáme skoro kam dávat,“ komentoval v nadsázce současnou situaci šéf Pražské plynárenské Martin Pacovský. Vzápětí ale dodal, že jak teploty spadnou k nule, situace se rázem obrátí a ze zásobníků bude plyn mizet.
Souhrnně je dnes v zásobnících přes přes 3,1 miliardy metrů krychlových plynu. Zajišťují tedy třetinu roční spotřeby, která loni v Česku přesáhla devět miliard kubíků. Letos by ale měla být nižší, protože Češi omezují – ať už kvůli svému odhodlání, nebo vyšším cenám – spotřebu energií.
„Oproti průměru posledních tří let jsme spotřebovali více než o čtvrtinu plynu méně,“ konstatoval ministr Síkela. Významné úspory ve spotřebě naznačují i čerstvá data společnosti Amper Meteo podnikatele Jana Palaščáka, dle kterých klesla spotřeba plynu v Česku v období od července do září meziročně o pětinu.
„Velký vliv na to mělo odložení začátku topné sezony v mnoha domácnostech i firmách, a to i přesto, že bylo letošní září chladnější o 1,4 stupně Celsia oproti minulému roku,“ zmiňuje důvody analytik Amper Meteo Kamil Rajdl.
Někteří odborníci ale upozorňují, že nižší spotřeba může být také předzvěstí ekonomické recese.
Další tři miliardy kubíků ročně pro Česko pro následujících pět let zajistil stát ve spolupráci s ČEZ z LNG terminálu v holandském Eemshavenu, který vláda slavnostně otevřela v září. Prozatím k němu připluly dvě lodě s plynem, dalších šest je v plánu. Česko navíc vyjednává o pronájmu dalších terminálů, například těch německých.
Zkapalněný plyn vlivem nízké teploty zmenší svůj objem až šestsetkrát, a ekonomicky tak dává smysl převážet jej na dlouhé vzdálenosti. Ve snaze zajistit si energie na nadcházející zimu si ho proto objednávají všechny evropské státy. Došlo tak k vysátí tankerů z Asie, kam LNG v poslední dekádě nejvíce proudilo.
Kvůli mírné zimě a tím i nízké evropské spotřebě v kombinaci s nedostatkem vstupních bodů – řada terminálů je zatím ve výstavbě – však tyto tankery nemohou „vyložit“ svůj zkapalněný náklad, a hromadí se tak u evropských břehů. Jen kolem Španělska jich je kolem pětatřiceti. V celé Evropě je dnes přitom funkčních 30 LNG terminálů.
To vše tlačí cenu plynu na evropských burzách dolů. Že by se ale v budoucnu vrátily na nízké hodnoty kolem dvaceti eur za megawatthodinu, na které jsme byly zvyklí v poslední dekádě, očekávat nelze. Kontrakt na nákup plynu v roce 2024, tedy v době, kdy už by se situace na trhu měla uklidnit i bez ruských dodávek, se dnes na německé burze v Lipsku obchoduje za sto dvacet eur za megawatthodinu – pětkrát výše než před rokem.
I proto Evropská komise v úterý navrhla vytvořit mechanismus, který by v nadcházející zimě umožnil dočasně omezit velkoobchodní cenu plynu. Navrhovaný by měl fungovat jako pojistka proti extrémním výkyvům cen na trhu.
Navrhovaný systém, k němuž zatím nejsou známy bližší detaily, by v případě potřeby umožňoval nastavit takzvaný dynamický (či pohyblivý) cenový limit pro obchodování ve virtuálním uzlu TTF, který je pro ceny plynu v EU určující.
„Musíme zkrotit volatilitu a extrémní cenové skoky na hlavním evropském trhu s plynem,“ uvedla k tomu předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
