skip to main content
Vesmír

Kam se hrabe filmový Armageddon. Sonda od NASA zkusí odklonit planetku

Na podzim je většinou zbytné obracet zrak k obloze. Už jen proto, že bývá zataženo, a tak člověk nečeká, že by na nočním nebi něco zajímavého spatřil. V závratných výškách kdesi nad podzimními mraky a mimo zemskou atmosféru se však nepřestává dít mnoho pozoruhodných věcí.

Společnost SpaceX, která je na oběžné dráze jako doma, v uplynulém měsíci zastínil svými výstupy její zakladatel a šéf, momentálně nejbohatší člověk planety, Elon Musk. Není se čemu divit – rutinní starty a přistání rakety Falcon 9 jsou sice náramnou podívanou a chloubou lidské geniality a inženýrství, jenže i program Apollo přestal veřejnost bavit.

Přistávání na Měsíci se v 70. letech jako by stalo něčím běžným, přestože celý program stál po započítání inflace zhruba 152 miliard dolarů. Dnes vyhlížíme mimo jiné start největší rakety v historii lidstva, který však SpaceX již mnohokrát odložila.

Znovupoužitelná Starship má podle posledních informací provést svůj suborbitální testovací let v lednu příštího roku. NASA chce Starship v budoucnu využít pro plánovaný návrat na Měsíc.

Své dobré vztahy s americkou vesmírnou agenturou si Elon Musk od léta potvrdil hned několikrát. Poprvé, když z lunární zakázky vyšachoval Jeffa Bezose a jeho Blue Origin, který následně s NASA prohrál i navazující soudní spor.

SpaceX také posloužila při výměně expedic na Mezinárodní vesmírné stanici. Tuto středu, v 7:21 našeho času, vynesla raketa Falcon 9 do vesmíru i dlouho očekávanou misi DART.

DART, tedy Double Asteroid Redirection Test, je v podstatě pokus o vychýlení planetky z její oběžné dráhy kolem Slunce. Tohoto vychýlení bude dosaženo pomocí velmi pečlivě propočítaného nárazu vyslané sondy do povrchu vesmírného tělesa rychlostí zhruba 24 tisíc kilometrů v hodině někdy v příštím roce.

Konkrétním cílem je malý měsíc Dimorphos, který obíhá kolem planetky Didymos a jeho velikost přibližně odpovídá fotbalovému hřišti. Proč měnit dráhu miliony kilometrů vzdáleného tělesa?

NASA a Evropská vesmírná agentura doufají, že se tímto vesmírným experimentem osvědčí způsob, jak odvrátit případnou srážku s podobnou planetkou. Právě takovýto střet zapříčinil před šestašedesáti miliony let vyhynutí tří čtvrtin rostlinných i živočišných forem života na planetě – včetně dinosaurů.

Reklama

Vědci celý pokus o odklon zaznamenají pomocí dalekohledů na Zemi a sondy LICIA, která se včas od DARTu oddělí. Pokud vše půjde hladce a test přinese dobré výsledky, lidstvo učiní zásadní krok k obraně proti nežádoucímu střetu Země se zbloudilými planetkami.

Zatímco sci-fi romány a hollywoodské velkofilmy za podobným účelem s chutí nasazují jaderné zbraně, taková metoda nemusí být v reálu proveditelná. Vědci se obávají, že jaderný úder na planetku by mohl vytvořit masivní pole menších těles, která by pak na Zemi dopadla.

V minulosti byly zvažovány i koncepty, ve kterých by sonda do planetky nenarazila, ale přichytila se na ni a její dráhu změnila pomocí raketových motorů.

Zatímco SpaceX získává body u NASA a krom jiného nadále buduje svou kontroverzní síť satelitů Starlink, která má umožnit připojení k internetu kdekoliv na světě, koncem minulého týdne zažila svou orbitální premiéru nová společnost.

Startup jménem Astra v pátek večer z aljašského venkova úspěšně odstartoval jednu ze svých malých raket s názvem 3.3. Raketa dosáhla oběžné dráhy, na které vypustila demonstrační náklad amerického ministerstva obrany. Akcie Astry po úspěchu v pondělí ráno vylétly o více než třicet procent.

Startup se řadí mezi desítky společností, plánujících používat lehké rakety k častým komerčním výletům do vesmíru za účelem vysazení menších satelitů – v případě Astry lehčích než půl tuny. Vedle ní dosáhl oběžné dráhy pouze startup Rocket Lab.

Úspěšný start Astry přišel pět let a měsíc poté, co ji Chris Kemp a Adam London v říjnu 2016 založili. Stala se tak nejrychlejší společností, která kdy dosáhla oběžné dráhy se soukromě vyvinutou raketou na kapalné palivo – SpaceX to s první raketou Falcon 1 trvalo šest let a čtyři měsíce.

V roce 2025 už Astra plánuje startovat na denní bázi. Doba se zrychluje, oběžná dráha plní a lidé začínají určovat dráhy planetkám. Kdo ví, co vzrušujícího nám vesmírný průmysl přinese v dalších měsících…