Svět F1 čelí na prahu nové sezony tolika změnám, že není vůbec jasné, co to s ním udělá. Zato je naprosto jasné, komu z Čechů nejvíc záleží na tom, aby to hlavní zůstalo při starém. Nejvíc na tom záleží třetímu nejbohatšímu Čechovi Karlu Komárkovi, jehož společnost Allwyn je úzce provázána se stájí McLaren, která v loňském šampionátu triumfovala.
McLaren bral v minulém roce Pohár konstruktérů pro celkově nejúspěšnější tým a v jeho barvách – a s logem Komárkovy loterijní společnosti na voze i kombinéze – si dojel britský pilot Lando Norris pro titul mistra světa.
Podaří se oranžovému týmu v nejprestižnějším motoristickém klání velkolepá obhajoba? Snazší než odpověď na tuto otázku je patrně i odhad vývoje tuzemské důchodové reformy.
Před každou sezonou F1 je samozřejmě velmi ošidné cokoli predikovat, ale pro tu nynější, jež vypukne v neděli v Austrálii, to platí dvojnásob. Příčinou mimořádné nepředvídatelnosti jsou změny, které nelze popsat jako evoluční, nýbrž jako revoluční.
„Právě kvalifikace na první závod v Austrálii ukáže či minimálně naznačí, jak se se změnami jednotlivé týmy vypořádaly,“ míní manažer Pavel Turek, který byl s Karlem Komárkem hybatelem toho, že se Allwyn do dobrodružství ve formuli 1 pustil.
Společnost, jejímž názvem byla začátkem tohoto roku přejmenovaná tradiční Sazka, sponzorsky zastřešila celou F1, velmi těsné partnerství má s McLarenem. „Všichni společně samozřejmě věříme v kontinuitu, v navázání na loňské úspěchy,“ deklaruje Turek.
Vysoký manažer má pochopitelně pravdu, když tvrdí, že Austrálie dá nápovědu ve věci připravenosti všech jedenácti stájí, které do šampionátu vlétnou, přičemž nováčkem je Cadillac a Sauber se definitivně přetransformoval na tovární tým Audi.
Na druhou stranu o nic víc než o nápovědu nepůjde, neboť po podniku v Melbourne přijde dalších třiadvacet. Nenaruší-li stávající kalendář geopolitická situace, odehrají se Velké ceny F1 po celém světě, seriál má být zakončen 6. prosince v Abú Dhabí.
Každopádně platí, že kdo má rád změny podobně, jako se měli Montekové rádi s Kapulety, bude při sledování F1 trpět. Minimálně do doby, než si zvykne.
Než si zvykne na hybridní vozy, jejichž výkon bude rovnoměrně rozdělen mezi spalovací motor a baterii. Než si zvykne, že po patnácti letech zmizel atraktivní systém DRS pro snížení odporu vzduchu, jenž byl víceméně nutný pro předjíždění na rovinkách, a který bude nahrazen tlačítkem overtake, zvyšujícím výkon generovaný z baterií.
Než si zvykne na novou aktivní aerodynamiku v podobě pohyblivých částí předního a zadního křídla. Než si zvykne, že vozy budou o poznání menší a lehčí, díky čemuž se mají dít ve větším počtu jezdecké manévry a ty mají podle představ „principálů“ F1 přinést větší napětí.
Na zásadní zlom ve formuli 1 si zatím vcelku složitě zvykají i samotní piloti. Kupříkladu hvězdný Lewis Hamilton jej glosoval tak, že ke vstřebání všech změn je potřeba vysokoškolský diplom a fanoušci budou podle něj mít problém s orientací.
Nejkritičtější bylo největší eso posledních let, Max Verstappen. Pravda, nizozemská hvězda bývá často prostořeká, jeho veřejně projevená skepse však byla tentokrát pořádně slyšet. Prořízla vzduch hlasitěji než zvuk formulí, jemuž je taktéž rozhodnutím od stolu ubíráno na decibelech.
„Tohle moc zábavné nebude. Auto vypadá pěkně, ale vše ostatní je trochu antizávodění. Nemám pocit, že bych řídil vůz formule 1. Spíš formuli E na steroidech,“ prohlásil Verstappen.
Úřadující šampion Lando Norris zaujal vůči novinkám shovívavější stanovisko. Když ale Verstappen řekl, že jezdci s pozitivním náhledem by se vešli do malého rozkládacího stanu, připustil i Norris, že se na tratích může odvíjet poněkud problematické závodění.
Na Norrise bude dál sázet McLaren, a tím pádem i se sázkami spojený Allwyn. V relativně nedávném a rozsáhlém textu pro tištěné vydání Forbesu Pavel Turek podrobně popisoval sofistikovanou cestu Komárkovy společnosti k McLarenu. Prozradil mimo jiné, že kromě britské stáje byly ve hře ještě Aston Martin, Williams a Red Bull.
„Vytvořili jsme komplexní matrix, asi sto parametrů, některé ani nemohu ukázat, podléhají utajení. Na tomto základě jsme sestavili scorecard a došlo k selekci,“ vysvětloval Turek.
Vítěz „konkurzu“ čili McLaren měl podle rozboru získat v roce 2025 Pohár konstruktérů. Za pár měsíců došlo k naplnění tohoto očekávání, což bylo podle Turka „ultimátním potvrzením správnosti naší investice, naší strategie a dlouhodobého budování značky“.
Foto se souhlasem KKCG
Jenže rok 2025 je minulostí. Teď, na prahu jedné z největších změn pravidel za poslední dekády, je tu jakýsi bod nula.
Výmluvná je v tomto smyslu Turkem vzpomínaná večeře bývalých jezdců F1 při jedné z loňských Velkých cen. U stolu se strhla diskuse, jak novinky ovlivní motoristickou říši a kdo v ní získá dominanci – někdejší velká jména a experti se absolutně nemohli shodnout, jejich prognózy se velmi lišily.
Revoluce tak nemá předem daného vítěze. Rozhodně však něco stojí: společně s inflací byla důvodem, proč byl rozpočtový strop jednotlivých týmů razantně zvednut na 215 milionů dolarů, to dělá v přepočtu zhruba pět miliard korun. Ještě loni byl přitom strop 135 milionů dolarů.
Do téhle sumy zároveň nespadají platy jezdců, dalších tří nejlépe placených zaměstnanců, náklady na marketing, cestování a investice do infrastruktury. Konstatování, že formule 1 je extrémně drahý sport, je objevné zhruba stejně, jako že bez vody není život.
Extrémně drahý sport stojí na startovním roštu nové éry. Vyrazí do ní, až na dráze v Austrálii zhasne v neděli červená.
