Delší a širší přistávací dráha na karlovarském letišti a napojení na dálniční síť. To jsou podle Jindřicha Krausze, generálního ředitele Grandhotelu Pupp, dva zásadní projekty, které by relativně rychle pomohly zaplnit karlovarské hotely do posledního místa. Investice do letiště by se pak podle čerstvé studie vrátila do deseti let.
Sdružení Karlovarského kraje pro rozvoj leteckých linek si nechalo během letoška zpracovat od KPMG ekonomickou studii, která řeší rozšíření provozu na tamním letišti. Jak říká Jindřich Krausz, který ikonický lázeňský hotel vede už šestým rokem, letiště má výrazně větší potenciál, než jaké je jeho současné využití.
Víc než čtyřicetistránkový dokument mimo jiné vypočítává, že modernizovaná dráha by letiště dostala do zisku ve třetím roce jejího provozu a tamnímu turistickému byznysu by během deseti let přinesla 674 milionů korun navíc.
Proč je dopravní infrastruktura podle vás teď pro Vary nejdůležitějším tématem?
To, o čem se bavíme, je větší dostupnost trhů západní Evropy. Máme sice spojení s Německem po dálnici, ale všechny ostatní trhy už jsou vzdálené. Chtěli bychom oslovit klientelu, která si bude chtít v Karlových Varech na pár dnů odpočinout, říkáme tomu „city break pobyty“, tedy jde o zhruba tři, čtyři noci. A pražské letiště je z tohoto pohledu také relativně vzdálené.
Hlavní problém je dráha?
Ano, tu by bylo třeba mírně rozšířit a prodloužit na celkovou délku dva a půl kilometru, aby na ní mohla přistávat plně naplněná letadla běžná na evropských letech, například Airbus A319. Tedy nejen aby lidé z Karlovarska mohli letět na dovolenou, ale cílíme na příletový cestovní ruch.
Což by znamenalo investici odhadem až za miliardu a čtvrt. Vyplatilo by se to?
Karlovarské hotely mají významnou kapacitu, ale momentálně jsou naplněny pouze ze 46 procent. Veškerá infrastruktura tu je, včetně toho, že cesta z letiště k hotelu trvá pouhých deset minut. A když se tomu ještě přidá dokončovaná dálnice D6 na Prahu, která pomůže domácímu cestovnímu ruchu, vše dohromady dává smysl.
To znamená, že by karlovarské a pražské letiště mohla fungovat třeba jako letiště Bergamo a Milán?
Do jisté míry a do budoucna možná ano, ale to momentálně není součástí projektu, který tu teď řešíme.
Dokážete odhadnout, jaké klienty byste získali?
Bavíme se například o zemích, jako je Francie, Itálie, Velká Británie. Například lázeňské město Baden-Baden, poblíž něhož leží letiště Karlsruhe, funguje přesně tímhle způsobem. Létají tam přímé linky z velkých evropských metropolí a významným dopravcem je například Ryanair.
Karlovy Vary nabízejí neskutečně velké množství odpočinku a relaxu, a to ve špičkové kvalitě. Jsou podle mě takové malé Monako. Bývalo to místo, které navštěvovala smetánka z celého Rakouska-Uherska, stejně jako poté za první republiky.
A jsou to právě nízkonákladové společnosti, na které by rozšířené letiště mohlo cílit?
Přesně tak. V rámci evropských letů je nabídka evropských dopravců relativně podobná a není mezi nimi zase tak velký rozdíl. Letiště mají významný přínos pro ekonomiku kraje stejně jako dálnice a železnice.
Karlovarské letiště vloni odbavilo necelých třináct tisíc pasažérů. Například brněnské letiště má za loňský rok přes 680 tisíc cestujících, rakouský Linec 232 tisíc cestujících a už zmiňované Karlsruhe 1,7 milionu.
Jaké budou ekonomické výsledky Puppu?
My jsme měli velký rekord v roce 2023, ale můžu říct, že letošek bude zase lepší. Za šest let, co skupina Creditas v Puppu působí, jsme vyrostli o sto procent. Letošní růst počítáme minimálně o dvacet procent.
Za růstem je větší počet klientů nebo lidé zůstávají déle?
Je velice těžké tohle říct jednoduše. Je za tím postupná práce. Před šesti lety jsme Pupp i celou značku začali revitalizovat, abychom cílili na západní, ale samozřejmě i domácí klienty. Aby se sem lidé vraceli. Tedy je to mix, vrací se, přibývají zcela noví, plus se nám daří oslovovat organizátory velkých konferencí nebo prezentací.
Kolik hostů přespí ročně Puppu?
Okolo sedmdesáti tisíc.
Chystáte příští rok nějakou větší investici?
My jsme šli před těmi šesti lety postupnou cestou. A protože hotel má 36 tisíc metrů čtverečních užitné plochy, tak jsme to rozložili na etapy. Postupně investujeme každý rok. Některé věci jsou více vidět, některé méně. V posledních dvou letech jsme například dělali obměnu designu pokojů, to nás teď čeká v dalších částech hotelu.
Kolik to dosud stálo?
Jsou to nižší stovky milionů korun a pokračujeme dál.