Země s největším počtem e-shopů na hlavu dělá první kroky po cestě, která by takové obchodování mohla usnadnit – a hlavně zlevnit. Dominantní tuzemský prodejce kontaktních čoček Alensa a portál Slevomat.cz zahájili spolupráci s „techfinovým“ (jak se sám označuje) startupem kevin., cílícím na výrazné snížení poplatků za karetní transakce.
Výsledkem by měla být lepší zákaznická zkušenost a nižší poplatky pro obchodníky, ideálně souběžně. „Pokročilou diskusi vedeme i s Notinem,“ zmiňuje Jindřich Benko, který vede operace společnosti kevin. ve střední a východní Evropě.
Zájem potvrdil firemní treasury manager Notina Pavel Julinek. Největší evropský e-shop s parfémy a kosmetikou podle něj neustále hledá cesty, jak zákazníkům co nejvíce zjednodušit nákup. „To se týká všech rovin nákupu včetně platebních metod. Je pro nás důležité, aby metoda, kterou zákazníkům nabízíme, fungovala po celé Evropě a současně pro nás byla nákladově přijatelná,“ uvedl Julinek.
Zatímco v názvu firmy kevin. je skutečně za jménem tečka, na plány se hodí spíš vykřičník. Karetní transakce jsou v systému globální ekonomiky pevně zabudovány a vycházejí z renomé, velikosti a zázemí obrů Visy a Mastercard – a zároveň ze zaběhnuté tradice.
Ze strany obchodníků proto přichází logická otázka: Nešlo by se bez toho obejít? „V roce 2020 proběhly jen v Česku karetní transakce za 926 miliard korun. Pokud je standardní poplatek jedno procento, jde o více než 9,25 miliardy. Věřím, že jsme schopni to výrazně zredukovat,“ vysvětluje Benko.
Podle Sdružení pro bankovní karty pak loni částka přesáhla bilion korun. „Tlak na cenu je strašně silný. Obchodníci, kteří dělají velké objemy, se dostanou třeba k 0,7 procenta transakčního objemu, my ale přicházíme s fixním poplatkem za transakci ve výši pěti eurocentů. Úspora je velká,“ vypočítává.
Jindřich Benko ze společnost kevin.
Firma kevin. vznikla před čtyřmi lety v Litvě a ukazuje, že někdejší východní blok umí velké věci. Loni získala seedovou investici deset milionů dolarů, kdy jedním z investorů je například Henry McGovern, zakladatel AmRestu. Působí v celé Evropské unii a Česko má být pro expanzi jednou z klíčových zemí.
„Je to dobrý trh z více důvodů. E-commerce je zde opravdu rozvinutá, na úrovni Velké Británie. Také je pro nás důležité, v jakém stavu mají banky aplikační rozhraní, přes která se připojujeme. České banky do toho hodně šlapaly a chtěly být inovativní, rozhraní jsou na velmi dobré úrovni,“ oceňuje Benko.
Potenciál disrupce zavedených pořádků ve světě karetních poplatků naznačuje další číslo: dle Evropské centrální banky proběhly v Unii ve zmíněném roce 2020 platby kartou za 167,3 bilionu eur. Pokud bychom pro ilustraci opět pracovali s poplatkem ve výši jednoho procenta, je to 1,67 bilionu eur, tedy desítky bilionů korun.
„V Česku jednáme s menšími i s velkými hráči, kteří dělají mezinárodní byznys. Všechny trápí, že odvádějí poměrně hodně peněz na poplatcích,“ vysvětluje Benko.
„Cest je několik. Jednou z našich variant je to, že nikde nemusíme figurovat. Firmy si jen naintegrují naši infrastrukturu a ponechají platební bráně svůj brand. Nemusíme být vidět a oni můžou ukázat, že jsou inovativní, když uvádí na trh vlastní platební metodu.“
Evropa začíná v tomto směru pozvolna kráčet v asijských stopách. Například v Číně zásluhou toho, že autoritářská vláda rozhoduje bez ohledu na trh, karty prakticky nemají smysl a platby probíhají téměř výhradně přes mobilní aplikace a QR kódy.
Toto je jiný případ. Velmi zjednodušeně je jednou z funkcí přesměrování, které dokáže člověka platícího kartou poslat na platbu bankovním převodem. Tím pádem se odkloní ze systému procentních poplatků.
Až úsměvně působí, že startup uspěl v akceleračním programu Mastercard Lighthouse. „Jasně jsme jim řekli: My vám jdeme brát peníze z poplatků – a vyhráli jsme to. Hodně paradoxní,“ směje se Benko.
„Jedním z našich investorů je Global PayTech Ventures, fond Javiera Pereze, který přes dvacet let působil jako prezident Mastercardu v Evropě. Takže produkt dává smysl i těm, kdo v oboru působí dlouho,“ dodává. Hlavní však má být praktická stránka věci.
„Společnosti na to slyší. Je to dlouhodobější proces, ale všichni chápou, že karty nejsou budoucnost. Žádný obchodník nemá rád karty. Ať kvůli poplatkům, anebo možnosti zneužití,“ soudí Benko, který má za sebou salesové pozice v Googlu a Dropboxu. „Všichni nyní hledají nové možnosti, jak přijímat platby. A na to, že je něco levnější, také slyší všichni.“
Při rostoucím objemu české e-commerce půjde o zajímavý zátěžový test, který naznačí potenciál celého projektu. Zvlášť při jednáních s klíčovými českými společnostmi se ukáže, jak silná bude jejich poptávka.
Sám Benko zažil vstup do české e-commerce při zmíněném působení v Googlu. „Pracovali jsme s výraznými hráči typu Alzy, Mallu, Notina, hodně jsme pomáhali s rozšiřováním na zahraniční trhy,“ vzpomíná.
„V Dropboxu jsem si zase vyzkoušel hyperrůst – přišel jsem do firmy s 500 lidmi, a když jsem odcházel, byly nás tři tisíce. Viděl jsem, jak věci můžou, nebo nemusí fungovat. Reálně se víc naučíte z toho, co nefunguje,“ shrnuje svou zkušenost.
Třeba Google zpětně považuje za svého druhu zlatou klec. „Firma se o vás postará, máte dobrý příjem, během chvilky hodně zpohodlníte. Pokud nemáte drajv jít dopředu a učit se, bude vám to strašně vyhovovat. Hodně záleží na nátuře. Jestli vám vyhovuje být nosič vody ve velké společnosti, nebo chcete mít větší vliv na věci v menších startupech,“ domnívá se Benko.
V tomto případě ale s vizí, jak razantně změnit zavedené pořádky.
