Za řídítka poprvé usedl, když mu byly tři. O jedenáct let později si díky zápisu do Guinnessovy knihy rekordů vysloužil místo ve společnosti nejlepších freestyle motokrosařů světa. Své sny si Petr Pilát plní už dvě dekády a předává know-how budoucím generacím.
Ve věku, kdy se děti učí jíst příborem, chodit plynule po schodech nebo stavět věže z kostek, už měl Petr „Pilník“ Pilát vlastní motorku a maloval si sám sebe po boku jezdeckých vzorů, které dosud znal jen z VHS kazet.
Sny se postupem let vyplnily, z idolů se stali přátelé a z odporování gravitačním zákonům celoživotní vášeň, která se už v teenage letech proměnila v obživu.
Píše se rok 2005 a teprve čtrnáctiletý Petr Pilát z Pyšel jako nejmladší člověk v historii na motorce skáče salto pozadu, neboli backflip, čímž se zapisuje do Guinnessovy knihy rekordů.
Počin čerstvého světového rekordmana neunikne pozornosti nejvyšších představitelů freestyle motokrosu (FMX), který se z původně exhibiční záležitosti etabloval v oficiální disciplínu koncem devadesátých let.
Půl roku poté následuje Pilátova premiérová účast na mistrovství světa a měření sil s těmi nejlepšími jezdci planety. Tam tehdy nezletilý Pilník žádný historický zápis nepřidá, odveze si však prize money, o kterých by si vrstevníci v jeho věku mohli nechat jenom zdát. Navrch obdrží pozvánku na prestižní Red Bull X-Fighters v mexické býčí aréně pro sedmdesát tisíc lidí.
Výplata za jednu akci v řádech nižších tisíců dolarů nicméně představuje jen zlomek dosud vynaložených nákladů, nemluvě o hodinách drilování náročných skoků ve výšce dvanácti metrů a nespočtu šrámů, když se občas něco nepovede.
„Začít a provozovat tenhle sport je extrémně drahé. Průměrně vyjde motorka pro dítě asi na sto tisíc korun. Za kompletní výbavu včetně chráničů a helmy je to minimálně dalších čtyřicet tisíc,“ vysvětluje Pilát s tím, že zejména na ochranných prvcích svým svěřencům nedoporučuje šetřit.
U dospělých jsou částky ještě astronomičtější. „Moje nová motorka stojí tři sta tisíc a každý rok se musí vyměnit,“ netají se čtyřiatřicetiletý jezdec. Sport podle něj spolyká přibližně čtyřicet procent toho, co vydělá.
Provedení triku totiž záleží kromě schopností a nebojácnosti jezdce také na výkonu motorky. A ani sebenadanější kaskadér by s levnějším a méně výkonným strojem nemohl provést technicky náročné skoky, aniž by si ublížil.
Foto Dawid Wilkus | Masters of Dirt
Petr Pilát na akci Masters of Dirt v Salcburku.
„U zaoceánských závodů shání motorku organizátor, takže tu svoji mohu nechat doma. Obvykle se mnou však cestují alespoň tři 23kilová zavazadla s komponenty a vybavením na motorku, jako jsou řídítka, tlumiče, chrániče a vše, na co jsem zvyklý. Vypůjčená motorka je sice naprosto stejná, i s vlastní výbavou jsou ale pokaždé cítit drobné rozdíly. Je potřeba si na to rychle zvyknout,“ vysvětluje Pilát.
Průměrně se za rok Pilník zúčastní asi pětadvaceti akcí po celém světě, od Austrálie, Japonska, Arabských emirátů po Británii a USA, což je logisticky značně náročné.
„Někteří jezdci cestují skromněji a vyjde je to levněji. Já si raději přibalím potřebné doplňky. Prevence je furt lepší a méně nákladná než případná léčba a ztráta příjmů z dalších domluvených akcí,“ říká rodák z Pyšel.
Odměny pro nejlepší jezdce světa se podle Pilátových slov pohybují okolo sta tisíc korun za akci. Dočasné snížení jinak poměrně ustálených sazeb přineslo jen období pandemie.
Ve stejné době se přestala konat oficiální světová a evropská mistrovství kvůli neochotě promotérů platit Mezinárodní federaci motocyklistů (FIM) 200 tisíc eur za licenci na pořádání oficiálních závodů.
Jedinou výkladní skříní světového freestyle motokrosu proto v současnosti zůstaly exhibice. Pilát nicméně věří, že návrat soutěžních akcí je jen otázkou času.
„Na exhibice si jezdím vydělat tím, co mě baví. Mistrovství pro mě však představovala vidinu sportovního úspěchu. Kolikrát jsem jel na rampu s tím, že provedení skoku je tak 50 na 50. Na exhibicích do risku nejdu. S promotérem máme dopředu domluvené, co skočím, a pokud se rozhodnu něco přidat, promotér mi za to víc peněz nedá,“ přibližuje Pilát.
Foto Syo van Vliet | Masters of Dirt
Petr Pilát na exhibici Masters of Dirt v německém Stuttgartu.
„Případné zranění by mě navíc mohlo připravit o další angažmá a domluvené honoráře,“ doplňuje a přiznává, že tlak závodů mu občas chybí.
Náročnost skoků a triků se i přes pozastavení soutěžních závodů podle Piláta stále zvyšuje. Ze salta vzad, s nímž se před dvaceti lety Pilát zapsal do Guinnessovky, je dnes skok na rozcvičení, který jen těžko ohromí širokou veřejnost, natož promotéry.
Ze salta vzad, s nímž se před dvaceti lety Pilát zapsal do Guinnessovky, je dnes skok na rozcvičení.
„Organizátoři často chtějí top výkon za co nejnižší cenu. Někdy se stane, že promotér nabídne výrazně méně, než je stanovená sazba. Pokud by se na snížené nabídky kývalo, mohlo by to dlouhodobě snižovat cenu našeho sportu,“ říká Pilát.
„S nejlepšími jezdci světa jsme se proto dohodli neustupovat ve stanovených sazbách. Pokud bychom slevili, vystavovali bychom riziku i budoucí odměny mých svěřenců a generací, co přijdou po nás,“ doplňuje.
Předávání pochodně
S vedením mládeže má čtyřiatřicetiletý jezdec a otec dvou dětí bohaté zkušenosti. Mimo závodění vede Pilát již desátým rokem svou FMX Junior Academy v Čerčanech a Poříčí nad Sázavou, kde si mohou už předškolní děti poprvé osahat svět motorsportu a hlavně se naučit bezpečné základy pro FMX i jízdu v jedné stopě.
Ještě než ale vůbec jakýkoli začátečník najede poprvé na rampu a vyzkouší si kýžené „backo“, musí mít s motorkou dostatečné zkušenosti ze standardního motokrosu, upozorňuje Pilník.
Vedení školy je pro rodáka z Pyšel zejména koníčkem, a nutno říci, že poměrně nákladným. To, co akademie vydělá, se většinou investuje zpátky do renovace areálu či nákupu tréninkového vybavení za statisíce až miliony korun.
„Jedna odrazová rampa stojí kolem sto tisíc, přičemž já jich mám ve svém tréninkovém areálu kolem osmi. Dříve se vytvářely rampy z hlíny. Také další položky šplhají k milionu. Molitanová jáma, airbag landingy (místa pro přistání, pozn. red.) a v neposlední řadě vlastní pozemek, to jsou vše nákladné a nezbytné položky pro plnohodnotný a bezpečný trénink,“ vysvětluje Pilát.
Areál mu kromě vedení akademie slouží pochopitelně k vlastní přípravě na závody a exhibice. Oficiální šampionáty jsou sice na nějaký čas pryč, jestli se ale mimo prize money o něco na exhibicích jezdí, pak je to pozornost organizátorů prestižních akcí určených pro absolutní světovou špičku a potenciálních partnerů.
Tak například na sérii exhibičních závodů Masters of Dirt obdrželo pozvánku deset nejlepších jezdců FMX z celkového počtu asi tří stovek profíků na světě. Účast na takové akci nepřímo zvyšuje (či udržuje) cenovku závodníka a je příslibem budoucího zájmu promotérů bažících po nejlepších jezdcích planety.
Foto Dawid Wilkus | Masters of Dirt
Petr Pilát na exhibici Masters of Dirt v Innsbrucku.
„Škola mě baví a je to pro mě i myšlenka zadních vrátek, stejně jako pořádání akcí. Prioritu ale dostává sportovní kariéra, která je hlavním zdrojem obživy. Na věci okolo zatím bohužel není tolik času,“ přibližuje Pilát.
U svých svěřenců „Pilník“ plní nejen funkci kouče, ale také manažera, v rámci které jim zprostředkovává účast na exhibicích. Ze smluvené částky si bere svůj podíl, jak je to v branži běžné už od začátků jeho kariéry.
„Momentálně jde o standardní provizi z dohodnutých částek v řádech tisíců korun, které mohou do budoucna několikanásobně vyrůst,“ vysvětluje. Pokud by se mu podařilo zajistit pro své žáky ty nejlepší příležitosti, poroste paralelně se smluvenou odměnou i provize.
Některá z jeho želízek v ohni se představí na listopadových FMX Gladiator Games v O2 areně, kde Pilát po boku svých žáků sám zaskáče. Kromě toho se bude částečně podílet na programu show, a aby toho nebylo málo, dotáhne do Prahy některé světoznámé jezdce.
„Komunita funguje v tomhle ohledu skvěle. Jezdci, které k nám pozvu, tady udělají dobrou show, dostanou honorář a na oplátku mě potom doporučí jejich lokálním organizátorům,“ kvituje Pilát.
Nic z toho by podle čtyřiatřicetiletého jezdce nefungovalo bez partnerů, kteří jsou zásadní v podstatě pro všechny aktivity spojené s FMX — od profesionální kariéry, akademie až po jeho vlastní event Pilníkovo pozdní odpoledne.
Na letošní devatenáctý ročník, jenž se uskutečnil v druhé polovině srpna v Čerčanech, dorazilo kolem čtyř a půl tisíce lidí. Po boku hlavního organizátora zde vystoupili jeho svěřenci z FMX Junior Academy, pro které mohou být podobné akce cestou do povědomí promotérů i potenciálních sponzorů.
„U Pilníkova pozdního odpoledne cílím na to, aby event neskončil v minusu. V příštích letech bych to ale rád posunul na vyšší úroveň — sehnal více partnerů, zvedl kapacitu návštěvníků a přesunul se z Čerčan do Prahy,“ odtajňuje Pilát své plány. Sám však přiznává, že dokud bude aktivně jezdit, bude na prvním místě vždy kariéra.
Snů a plánů co podniknout v „motorkářském důchodu“ má jezdec už nyní plnou hlavu, a ne všechny se, překvapivě, týkají burácení motorů a jízdy na dvou kolech.
„Můj velký sen je mít vlastní sportovní multifunkční halu na gymnastiku, parkour a podobné sporty. Líbí se mi také představa organizovat různé turnaje a samozřejmě expandovat s akcí Pilníkovo pozdní odpoledne. Na své cíle si ze zásady chci vždy sám vydělat. Ať už je to mít kvalitní tréninkové vybavení, vlastní střechu nad hlavou, nebo postavit halu,“ říká.
„Nápadů je spousta, zatím ale nejsou peníze ani čas na jejich realizaci. Obojího momentálně nejvíce spolyká sportovní kariéra,“ přiznává muž, který o sobě možná až příliš sebekriticky tvrdí, že neumí šetřit.
„Občas si říkám, že den má pro mě málo hodin. Závody, exhibice, organizace mojí akce, domlouvání závodníků, příprava show, akademie a prodej merche, to všechno se místy těžko stíhá,“ konstatuje Pilát.
Do konce roku už má podle svých slov v diáři jen pár „pracovních víkendů“, včetně FMX Gladiator Games, nejstarší akce svého druhu v Evropě, která zavítá do pražské O2 areny na začátku listopadu.