Uhelné elektrárny to v Česku mají kvůli evropské zelené dohodě sečtené a jejich majitelé je postupně začínají vypínat. Co ale s obrovskými areály, jejichž kotle vyhasly na věčné časy? Díky dobrému zasíťování se mluví o datových centrech, malých modulárních reaktorech nebo bateriových úložištích, které se už letos ve velkém stanou realitou jako kdysi solární panely na polích.
Tuzemská energetika se mění a s ní se mění i elektrárny. A to zejména ty uhelné, jejichž bloky už byly nebo teprve budou odstaveny.
Pokud by se měly dodržet dříve avizované plány politiků i samotných energetických skupin v Česku, poslední uhelný kotel vyrábějící elektřinu by se měl vypnout do pěti let.
Proces odstavování uhelných elektráren v zemi probíhá už několik let, nyní jej ale urychlí skupina Sev.en miliardáře Pavla Tykače, která na přelomu roku plánuje uzavřít všechny tři uhelné provozy vyrábějící elektřinu, konkrétně elektrárnu Chvaletice, Počerady a provoz s teplárnou v Kladně.
Už dříve pak byl odstaven provoz jednoho bloku v elektrárně Tušimice nebo v elektrárně Dětmarovice. Do budoucna bude jejich počet jen narůstat, ale dlouho bez využití nezůstanou. Energetické skupiny totiž areály nebudou prodávat.
Jsou cenné kvůli dobré energetické infrastruktuře i vyvedení výkonu, takže se na nich v budoucnu bez nutnosti zásadních investic mohou postavit technologie budoucnosti, jako jsou malé jaderné reaktory nebo datová centra. Už dnes se ale jejich areály mění na obří baterky.
Příkladem mohou být právě elektrárna Chvaletice s Teplárnou Kladno, kde skupina Sev.en loni v létě oznámila záměr na vybudování velkokapacitních bateriových úložišť (BESS – battery energy storage system – pozn. red.) za více než jednu miliardu korun, přičemž chvaletické úložiště s výkonem sto megawattů bude bezpečně patřit k největším v Česku.
„Dohromady se bavíme o částce přesahující miliardu korun,“ uvedl tehdy vedoucí transformačních projektů skupiny Sev.en Pavel Farkač.
Foto Michael Tomeš
Bateriová úložiště v tuzemsku nejsou úplnou novinkou, už před šesti lety instalovala firma ČEZ ESCO patřící do skupiny ČEZ v areálu vypnutého druhého uhelného bloku bateriové úložiště o výkonu čtyři megawatty.
Před dvěma lety pak v areálu ostravských Vítkovic spustila největší bateriové úložiště v Česku o výkonu deseti megawattů. V současné době se ale trh zásadně mění.
Změna je i lidským okem patrná z pohledu technologií, kdy bateriové systémy zvyšují své výkony i kapacitu, a tak plánované úložiště ve Chvaleticích, které má spustit provoz ke konci tohoto roku, až desetkrát překoná výkon doposud největší BESS v zemi od firmy ČEZ ESCO ve Vítkovicích.
Vstoupili jsme do doby, kdy kolem sebe budeme vídat plechové krabice rozmístěné v řadách za oploceným areálem, stejně tak jako jsme si v době solárního boomu v Česku zvykali na solární panely na loukách a polích.
„Vývoj investic do baterií je nyní překotný. Konečně doháníme ostatní země v regionu, jako je Polsko, Bulharsko či Rumunsko. Západ je ale stále daleko před námi,“ popisuje aktuální situaci na trhu s bateriovými úložišti ředitel Asociace AKU-BAT CZ Jan Fousek.
Podle něj trhu pomohla jednak nová legislativa, jako je LEX OZE III, která umožňuje vystavit bateriové úložiště bez nutnosti mít vedle ní obnovitelný zdroj jako například solární elektrárnu nebo vypsané státní podpory.
Vidina výhodné investice rychlého zisku nicméně podle Fouska přivedla na trh spekulativní hráče, kteří s bateriovými systémy nemají žádnou zkušenost.
„Před dvěma lety investovali do kryptoměn a nyní jim někdo řekl, že skvělou investicí budou baterie. To se rozkřiklo po trhu a distribuční společnosti jsou dnes zavaleny spekulativními žádostmi o připojení baterií. Dohromady jde asi o 170 gigawattů nebo z pohledu kapacity o 350 gigawatthodin,“ vypočítává Fousek.
Tento výkon na základě jeho mínění až patnáctinásobně překračuje potřebný výkon při maximálním energetickém zatížení Česka.
„Z těchto podaných žádostí, které by si celkově vyžádaly investice ve výši zhruba deseti miliard korun, se nakonec zrealizuje jen opravdu malý zlomek, jeden až tři procenta,“ předesílá expert blížící se realitu a dodává, že distribuční firmy musejí vypořádat každou žádost, a to ve finále oddaluje získání potřebných povolení pro všechny ostatní.
Jan Fousek se ale dotýká situace na celém trhu s bateriemi, tedy i s těmi nejmenšími. Obrovská bateriová úložiště stojící v bývalých elektrárenských areálech ale čekat na povolení nepotřebují, jelikož stojí už na dobře zasíťované energetické infrastruktuře.
Foto SUAS Group
To, co je ale musí zajímat, je ekonomická návratnost. Byznys case baterií se přitom mění. Zatímco ještě dnes jim nejvíce příjmů plyne z takzvaných služeb výkonové rovnováhy, za rok to může být zcela jinak.
„Důležité je, aby si investoři do baterií dnes uvědomili, že na služby výkonové rovnováhy si sáhne opravdu minimum projektů nebo jen po malou část roku,“ vysvětluje Fousek.
Toto očekávání podporují i vyjádření jednotlivých velkých investorů při současném představování budoucích záměrů na vybudování bateriového úložiště.
„Obě baterie chceme provozovat částečně v rámci služeb výkonové rovnováhy a částečně na spotovém trhu. Budou tedy stabilizovat jak momentální výkyvy v síti, tak i vyrovnávat typický solární profil,“ uvedl v červenci při představování plánovaných úložišť ve Chvaleticích a na Kladně Pavel Farkač.
„Kapacita trhu služeb výkonové rovnováhy je omezená a s rostoucím počtem bateriových úložišť dochází k postupnému tlaku na snižování cen služeb výkonové rovnováhy,“ řekl v tomto týdnu ředitel Evropského investičního fondu pro ČR Jiří Strnad u při příležitosti oznámení společného projektu s energetickou SUAS Group v podobě bateriového úložiště u Lipnice u Vintířova.
„Proto považujeme za klíčové opřít provoz nového bateriového úložiště o obchodní flexibilitu – zejména o arbitráž na denním a vnitrodenním trhu, kde vidíme obchodní příležitost v horizontu nejbližších několik let,“ doplnil Strnad.
Projekt BESS Lipnice s výkonem čtyřicet megawattů a instalovanou kapacitou 120 megawatthodin je plánován k dokončení v červnu letošního roku a vyjde na čtyři sta milionů korun.
Rok 2026 tak bude pro Českou republiku startem rozvoje velkokapacitních bateriových úložišť, která už svým výkonem a kapacitou míří na stovky megawattů a megawatthodin, doposud to byly pouze desítky.
Skupina ČEZ mezitím připravuje své velké portfolio baterek s celkovou plánovanou kapacitou přes 1,8 megawatthodiny a výkonem blížícím se jednomu gigawattu, což by z něj udělalo jednoho z největších provozovatelů bateriových úložišť v zemi.
