Asi tři desítky měst v Brazílii minulý týden zasypala nečekaná sněhová vánice. Radost brazilských dětí i starších občanů, kteří často poprvé v životě vidí sníh, se ale negativně promítne do českých domácností i kancelářských kuchyněk.
Kávu po celém světě totiž kvůli klimatickým vrtochům čeká další zdražení. Globalizace v praxi? Náhlé studené vlny jsou další ranou pro největšího producenta kávy na světě – kávovníky jsou totiž extrémně citlivé na mráz, který může zničit nejen úrodu, ale i celou rostlinu.
Při obnově plantáží je pak potřeba na úrodu počkat alespoň tři roky. A právě obavy o kávovou úrodu vybičovaly cenu komodity na 207,8 dolaru za libru. Od té doby sice cena opět klesla na 174,6 dolaru, ale stále je o zhruba 55 dolarů vyšší, než tomu bylo před rokem.
Zdražování kávy představuje dlouhodobý trend, který nezastaví ani sebepovedenější latte art. A hlavní roli v něm hrají právě zhoršující se klimatické podmínky.
Brazílie se v prvé řadě dlouhodobě potýká se suchem. Populární odrůdy arabica, u které téměř polovina světové produkce pochází právě z Brazílile, se podle odhadů letos sklidí 35 milionů šedesátikilových pytlů – o třicet procent méně než před rokem.
Pro optimální růst arabicy je potřeba vlhkost půdy okolo šedesáti procent, v důsledku zmiňovaného sucha ale plantáže vykazují vlhkost zhruba dvacetiprocentní. Podobně je na tom i druhá hlavní odrůda, robusta, po které díky její oblíbenosti mezi výrobci instantní kávy během pandemie stoupla poptávka.
Ještě loni v listopadu se kávové futures obchodovaly za dolar za kus, koncem července už to byly dolary dva. Půlku z toho si navíc připsaly v posledních dvou týdnech. Konkrétně v hipsterských kavárnách oblíbená arabica připsala minulý týden deset procent.
Nepomáhá ani fakt, že Brazílie zažívá nejchladnější období za čtvrt století a v následujících měsících hrozí oblasti návrat atmosférického jevu La Niña, který přináší výrazné ochlazení. Podle amerických meteorologů je šance na jeho příchod 62 procent.
Na nárůstu ceny se zároveň podepsaly nepokoje v Kolumbii a komplikace spojené s dopravou, ať už šlo o ty v důsledku covidu, nebo další prostoje. Pamatujete ještě na „kolonu“ v Suezském průplavu?
Nepříznivé klimatické výkyvy ale neškodí sklizni jen na druhé straně Atlantiku, své o nich vědí i francouzští vinaři. Když se letos v dubnu nad celou zemí včetně hlavních vinařských oblastí prohnala náhlá vlna mrazů, stačily tři dny k tomu, co vinaři i odborníci označili za největší zemědělskou katastrofu století.
Celá situace je o to horší, že mrazy přišly po extrémně teplém březnu, který vedl k tomu, že keře révy začaly kvést dřív. Celkově se odhaduje, že produkce vína v důsledku mrazivé vlny v celé zemi klesne minimálně o třetinu, což je při objemu francouzského vinařského průmyslu asi 51 miliard korun.
Nejvíce zasažené oblasti však hlásí ztráty okolo devedesáti procent – někteří vinaři přišli o celou úrodu.
Přestože největší zoufalství vyvolal stav vinic, kalamita se nevyhnula ani ostatním zemědělským odvětvím. Mráz poznamenal sklizeň ovoce, zejména meruněk, broskví, jablek, mandlí nebo řepy a řepky. Podobně na tom byli i vinaři v sousední Itálii, kde se škody v jednotlivých regionech pohybují mezi deseti až sedmdesáti procenty úrody.
Připravte se tak, že uprostřed omezení souvisejících s covidem a postupující klimatickou změnou ceny jen tak dolů nepůjdou. Mrazy se ostatně letos na jaře nevyhnuly ani moravským vinicím.
