Její výroba trvá dvacet minut a zvládnou ji jen zkušení skláři. Bez ní by ale udílení divadelních Cen Thálie bylo jen poloviční. Skleněnou benátskou masku, kterou navrhl slavný český sklář a architekt Bořek Šípek, zvednou letos nad hlavu opět ti nejlepší čeští umělci. Skláři pro ně vyrobí čtrnáct sošek hned v několika barvách.
V lindavské sklárně Ajeto na Českolipsku, kterou Bořek Šípek spoluzakládal, už mají s jejich výrobou dlouholeté zkušenosti. Sošky tu pod rukama sklářů vznikají od roku 1999. Přesto není samotné vyfouknutí tříkilové a téměř čtyřicet centimetrů vysoké trofeje do dřevěné formy nic jednoduchého. Ještě za tepla se navíc musí na dutou cenu přidat uši, které se lepí stejně jakou ouška na džbán nebo půllitr.
A protože sklo je rozžhavené, vezmou ouško skláři kleštěmi a opatrně, a s velkou přesností, ho přilepí na masku a dotvarují. Rozhodně ale nejde o žádnou sériovou výrobu, kterou by za skláře udělal robot a na konci linky „vyplivl“ sošky jednu jako druhou. Tohle je ruční práce, každý kus je originál. Přesto jsou si natolik podobné, že bez důkladnějšího pozorování milimetrové rozdíly nikdo nepozná. V tom je um zdejších sklářů.
Stačí špatný tah a cena je zničená
„Nejnáročnější je na té hutní výrobě právě lepení oušek. Jedním tahem se dá celá Thálie pokazit. Pokud by jedno ucho bylo viditelně níž nebo výš, tak ta cena nebude vyhovovat,“ komentuje výrobu Thálie David Ševčík, ředitel sklárny Ajeto, která patří sklářské a designérské společnosti Lasvit.
Ani pak ale nemají skláři ještě vyhráno. Soška nejprve zhruba dva dny chladne v dílně a pak putuje do brusírny. „Právě broušení benátské masky je opravdový křest ohněm, kdy může lehce dojít k jejímu poničení v jakékoli chvíli. Často třeba až při finálním leštění,“ dodává ředitel. Broušení je většinou jednodenní práce, ale občas se stane, že téměř hotová soška praskne. I proto jich skláři v huti vyrobí víc, než je ve finále potřeba.
Ceny si úspěšní umělci odnášejí v několika barevných provedeních, třeba v kobaltové nebo zlaté rose. Laureáti, kteří získají ocenění za celoživotní dílo, dostanou ambrovou sošku. Pro mladé činoherce do třiatřiceti let vyrobí skláři modré trofeje. Kdo si je ale nakonec opravdu odnese, bude známé až 9. října po udílení cen v Národním divadle.
Jak jsme zmínili, Thálie je s lindavskou sklárnou spjatá nepřetržitě už dvaadvacet let a za tu dobu skleněnou sošku získalo více než tři sta úspěšných divadelních umělců. „Divadlo stejně jako sklářství stojí na dvou pilířích, umění a řemesle. Pokud se tyto dva pilíře propojí, vzniká vždy něco, co má potenciál inspirovat svět. Ceny Thálie tak jsou určitě pojítkem mistrů sklářských s těmi divadelními,“ uzavírá Ševčík.
Pro skláře ze společnosti Lasvit to však nejsou jediné trofeje, které ve zdejší dílně vyrobí. V huti tvarují pravidelně i sošky pro vítěze cyklistické Tour de France a skleněná cena čeká také na tenistky zářijového mezinárodního ženského turnaje WTA J&T Banka Ostrava Open 2021.
