Petr Palas vybudoval v Brně dvě miliardové firmy, zároveň se po půlročním sabatiklu na byznys začal dívat jinak: méně přes emoce a více přes čísla. „Život totiž máme jenom jeden,“ říká inspirativní muž tuzemského IT.
Mění se svět okolo i jeho firmy, nikoli však to, jak Petr Palas prezentuje své myšlenky. Tichý, přemýšlivý čtyřicátník zároveň klame projevem – když něco nefunguje, je připravený zasáhnout okamžitě. I za cenu toho, že si zkrátí tak vyhlížený osobní sabatikl. „A stejně si pak člověk vždycky říká, že to měl udělat ještě dřív,“ usměje se.
Když loni v létě jeho Kentico a spin-off Kontent.ai, firmy pro tvorbu obsahu webů, poprvé prodávaly podíly za celkem 1,5 miliardy korun, naplánoval si odchod do dozorčí role. Chtěl poodstoupit a najít svěží pohled na úspěšné IT firmy, jejichž budování zasvětil osmnáct let. Do obou proto dosadil nové CEO, jenže člověk míní a vývoj mění.
„Bylo to divoké, nakonec jsem si odpočinul i neodpočinul,“ glosuje fakt, že nový šéf Kontent.ai výrazně zaostával za očekáváními, a tak ho Palas po půl roce nahradil a vrátil se do výkonné funkce. „Museli jsme do toho říznout,“ vysvětluje a jen tím potvrdí, o čem se bavíme později, když hodnotíme stav Česka a hledáme, co může zemi posunout vpřed.
„Jako nejdůležitější vidím schopnost adaptability, schopnost být otevření změně, pružně reagovat. Rychlost, jakou se mění okolní svět, je čím dál vyšší – a samozřejmě, každá změna bolí. Zároveň je každá změna k lepšímu. V tom jsem optimista.“
Kentico i Kontent.ai mají po 200 zaměstnanců, výsledky nezveřejňují, nicméně za poslední fiskální rok podle Palase obě firmy znovu rostly o nižší desítky procent. Londýnská investiční skupina Expedition Growth Capital do první vložila zhruba půl miliardy a do druhé až miliardu korun, v obou případech za minoritní podíly.
Osmnáct let je tradiční hranice dospělosti a Palas hodlal ke svým „dětem“ najít nový vztah. „Vystoupit z operativní role a podívat se na obě firmy čistě zvnějšku je rozhodně dobrá zkušenost,“ doporučuje.
„Najednou začnete o firmě uvažovat víc ze strategického pohledu: tedy jak budovat úspěšný byznys, ne řešit každodenní starosti. Dá vám to odstup, nadhled. Povedlo se mi odstranit emoční pouta a dívat se na vše pragmatičtěji skrze čísla a to, jak se nám daří naplňovat plány.“
Palasův příběh připomíná archetypální byznysové story z USA, jen nezačínal programovat v garáži, nýbrž na studentských kolejích, kde mu stačily čínské nudlové polévky a monitor. Spousta práce, spousta škobrnutí, ještě víc úspěchů.
