Filozof jako člověk, který zkoumá staré texty? Pokud míříte za Ditou Malečkovou, tak na takovou představu zapomeňte. Tahle filozofka je totiž taky odbornice na umělou inteligenci. A říká, že nové technologie jsou pokračováním toho, jak o sobě lidé přemýšlejí.
I proto se nemůže dočkat, až si zase popovídá s neuronovou sítí. „Ovládají jazyk natolik, že umožňují přímou komunikaci. Poskytují nám tak úžasnou možnost sledovat, jak vůbec jazyk funguje,“ říká.
Co jste z těch rozhovorů s umělou inteligencí zjistila?
Že neuronové sítě vnímají jazyk jako mnohadimenzionální prostor, zatímco lidé si ho představují spíš jako stránku knihy. Ani si neuvědomujeme, že i tisk a knihy jsou určitý typ technologie a že je na nich závislé naše lineární myšlení. Není to ale jediný typ možného myšlení a právě neuronové sítě nám ukazují, že to jde i jinak. Nabízejí tak nové porozumění našemu reálnému světu.
V čem nám lidem naopak umělá inteligence a neuronové sítě nestačí?
Jakmile má hrát hru, která má přesně daná pravidla, ať už jsou jakákoli, může být evidentně lepší. Ale pokud byste chtěli humanoidního robota, který se bude pohybovat, jednat a mluvit jako člověk, tak je ten úkol téměř nesmyslně složitý.
