Americké prezidentské volby jsou tady a trhy netrpělivě vyhlížejí, koho z dvojice Harris–Trump si voliči vyberou. Neschopnost předpovědět příštího vůdce země vzhledem k těsnosti voleb však po vyhlášení vítěze nejspíše způsobí nestabilitu na trzích. Ať už vyhraje kdokoli.
Trhy trpí, protože nikdo neví. Tak by se dal shrnout poslední vývoj, který kvůli aktuálně probíhajícím americkým prezidentským volbám prožívají akciové trhy. Podle prognóz jsou šance kandidátů na vítězství tak vyrovnané, že nemožnost určit, koho očekávat v Bílém domě, trhům rozhodně neprospívá.
Jak zmiňuje ekonom Richard Warr z North Carolina State University, trhy nesnášejí nejistotu. „I špatné zprávy chtějí finanční trhy vědět raději, než aby si nebyly jisté, co se dozvědí,“ přibližuje Warr.
K nejistotě přispívají i zcela odlišné sliby obou kandidátů ohledně toho, co se stane s ekonomikou za jejich případné vlády. Republikán Donald Trump prosazuje protekcionistický přístup, zavedení cel a deportaci milionů lidí, zatímco demokratka Kamala Harris má větší zájem na zvýšení daní pro nejbohatší Američany a investicích do opatření v oblasti klimatu.
Za poslední týden tak akciový index S&P 500 a burza NASDAQ klesly zhruba o dvě procenta, zatímco klidná je cena zlata, která se ustálila poblíž rekordu téměř 2790 dolarů za unci z minulé středy.
„Ať už ale vyhraje kdokoli, po volbách bychom měli očekávat větší volatilitu trhu. To je konzistentní trend prezidentských voleb od roku 1928,“ varuje ve své zprávě společnost zabývající se investičními výzkumy Research Affiliates.
Ta zjistila, že velmi těsné volby prezidenta Spojených států způsobují silnou volatilitu, která den poté vzroste v průměru z deseti na osmnáct procent. Očekávané a později naplněné drtivé vítězství jednoho z kandidátů tedy trhy obvykle zohledňují s předstihem, zatímco v těsných volbách způsobuje oznámení vítěze výrazné cenové pohyby.
Měsíc po těsných volbách však trh v průměru naroste o 2,5 procenta, což je lepší výsledek než v případě méně napínavých voleb. Navíc to, kdo nakonec zvítězí, je pro akcie alespoň v prvních třiceti dnech obchodování téměř irelevantní – vítězství republikánů a demokratů obvykle vede k téměř totožným výsledkům.
Přehnané obavy?
Když se naposledy předpokládaný vítěz do Bílého domu neprobojoval, apokalypsa se nekonala. V roce 2016 Trumpův nečekaný nástup k moci sice trhy zpočátku vyděsil, ale ty se také rychle uklidnily. Den po vítězství miliardáře dokonce vzrostl o zhruba jedno procento jak akciový index S&P 500, tak newyorská burza Nasdaq.
Podle dat společnosti pro správu investic T. Rowe Price, která analyzovala výkonnost indexu S&P 500 za posledních 24 prezidentských voleb ve Spojených státech, však index v průměru vykázal v letech prezidentských voleb o 0,6 procenta nižší celkové výnosy než v letech bez takových klání.
Jaký výsledek voleb by však byl pro index tou nejlepší variantou? Investiční platforma YCharts uvádí, že nejlépe se mu daří v takových obdobích, kdy vládne demokratický prezident, ale komory Kongresu jsou rozděleny mezi obě strany. Takové složení může vést k pomalejšímu přijímání nových opatření a změn, což trh oceňuje.
Nejhorších výsledků naopak dosahuje, když do Bílého domu zasedne republikánský prezident, ale Kongres ovládnou demokraté. Kromě volby prezidenta probíhají v úterý právě i volby do Kongresu a podle přispěvatele amerického Forbesu Simona Moorea se zatím zdá, že by republikáni mohli vyhrát Senát a demokraté Sněmovnu reprezentantů. Takový výsledek by tedy mohl být pro akciový trh pozitivní bez ohledu na to, který z prezidentských kandidátů zvítězí.
