Panické výprodeje akcií pokračují třetím dnem, z trhu mizejí biliony dolarů a pravděpodobnost recese stoupá. Veškeré naděje investorů, že oznámená podoba drakonických amerických cel na celý svět byla jen prvním a dočasným výkopem v debatě o narovnání obchodních deficitů, se ukazují jako liché.
Donald Trump se během prvního prezidentství rád chlubil výkonem amerických akciových trhů. A investoři mohli spoléhat na opakující se scénář: pokud nějaký politický krok způsobil výrazně negativní tržní reakci, Trumpova administrativa obvykle zařadila zpátečku. U současného akciového výprodeje – nejhoršího od úderu pandemie covidu – se nic podobného nechystá.
V neděli americký prezident z paluby Air Force One vyjádřil odhodlání pokračovat v celní palbě za každou cenu. „Nechci, aby něco klesalo, ale občas si musíte vzít léky, abyste něco napravili,“ řekl novinářům.
Stejný postoj zastává i celá americká administrativa. Ministr financí Scott Bessent, ministr obchodu Howard Lutnick i ekonomický poradce Bílého domu Peter Navarro v samostatných komentářích ani slovem nenaznačili, že by byl prezident ochoten ustoupit od svých cel. Na ta zatím nejrázněji reagovala Čína, která v pátek zavedla dodatečné clo 34 procent na veškerý dovoz z USA.
V pondělí se to proto na trzích opět červená napříč sektory i regiony. Asijské trhy se propadly v čele s burzou v Hongkongu, která zaznamenala nejprudší jednodenní propad za téměř tři dekády. Evropa následovala, evropské akcie v tuto chvíli smazaly prakticky veškeré zisky ze začátku letošního roku.
Za oceánem zatím provází pondělní obchodování mimořádně vysoké výkyvy směrem nahoru i dolů. Hlavnímu americkému indexu S&P 500 hrozí, že se propadne o více než dvacet procent níž než jeho poslední maximum z letošního února, čímž by se oficiálně ocitl v takzvaném medvědím trhu.
„Tohle je událost, která dostane vlastní jméno a bude se o ní mluvit ještě za deset nebo dvacet let,“ komentoval aktuální turbulence stratég Timothy Graf z finanční společnosti State Street. Mezi experty a expertkami se však u hodnocení současného stavu opakuje zejména slovo nejistota.
„Dnešní extrémní volatilita je z mého pohledu způsobená naprostou nepredikovatelností. Člověk neví kdy, jak a co bude nebo nebude. Jestli budou cla deset, třicet, padesát, nebo dvě stě procent, případně nula. Zrovna mám před sebou report jedné švýcarské investiční banky, kde je tabulka různých možných scénářů, která má dvanáct krát osm polí,“ líčí Petr Zajíc, šéf investic v české divizi francouzského asset manažera Amundi.
Chaos provázel už první kolo zavádění amerických dovozních cel, kdy je Trumpova administrativa uvalila na Kanadu a Mexiko, jen aby vzápětí rozhodla o jejich odložení. Nejnovější balík cel pro celý svět, spočítaných pochybným vzorečkem a uvalených i na ostrovy, kde nikdo nežije, také zatím vyvolává hlavně zmatek.
K nejistotě přispívá i to, že vedle neústupné obhajoby cel zástupci Trumpovy administrativy tvrdí, že nadále vyjednávají s dalšími zeměmi o podmínkách.
„Je nutné, aby to americká vláda více objasnila. Na trzích dochází ke kapitulaci a je těžké určit, kde je dno,“ uvedl François Savary, spoluzakladatel a šéf investic švýcarské finanční společnosti Genvil. „Nikdo z nás netuší, kdy se dočkáme objasnění, zda se bude dál vyjednávat, nebo zda jde o zásadní změnu, která se snaží proměnit výrobní ekonomiku tady v USA,“ dodává Matthew Rubin, šéf investic v newyorském správci majetků Cary Street Partners.
Na vysvětlení situace čeká i americká centrální banka Fed, která se zatím trhům žádné záchranné lano házet nechystá. „Je příliš brzy na to říkat, jaká bude vhodná cesta pro měnovou politiku,“ uvedl v pátek šéf Fedu Jerome Powell.
Nervozita z dramatického burzovního výplachu je však patrná už i v Trumpově táboře. Prominentní investor a Trumpův podporovatel Bill Ackman varoval před „samovolně vyvolanou ekonomickou nukleární zimou“.
Od největších amerických bank mezitím přicházejí varování před hrozící recesí v USA. Goldman Sachs zvedla pravděpodobnost, že Spojené státy spadnou v příštích dvanácti měsících do recese na 45 procent. Podle J.P. Morgan je to šedesát procent.
Na propadající se trhy reaguje i největší český nebankovní správce aktiv Conseq, který v pondělí oznámil změnu klíčových investičních tezí. „Pravděpodobně poměrně výrazně vzrostou inflační tlaky, což v kombinaci s výrazně zhoršeným růstovým výhledem světové ekonomiky představuje určitou možnost realizace globálního stagflačního scénáře,“ napsal k tomu investiční stratég Consequ Michal Stupavský.
Stagflace je ekonomická noční můra – kombinace nízkého či nulového hospodářského růstu s vysokou inflací, vedoucí k nárůstu nezaměstnanosti.
„Americké akcie s velkou tržní kapitalizací a americké akcie ze sektoru informačních technologií jsou i nadále předražené. Na relativní bázi proto i nadále preferujeme evropské akcie a akcie z rozvíjejících se trhů,“ uvedl Stupavský.
„Region střední a východní Evropy je jeden z mála těch, které jsou pořád v zeleném. Praha je od začátku roku osm procent v plusu,“ potvrzuje Petr Zajíc. „A stále jsou zde bezpečné přístavy v sektoru výroby a distribuce energií či vody nebo u zboží krátkodobé spotřeby, což jsou firmy jako Coca-Cola, Danone, Nestlé… Ty jsou také od začátku roku v plusu,“ dodává.
