Budoucnost vývoje léčiv je hotové sci-fi, v němž se umělá inteligence propojuje se strojovým učením a nukleární magnetickou rezonancí. Jedna z kapitol se rodí v Česku – i díky tomu, že máme co nabídnout špičkovým vědcům ze světa.
Za každou pilulkou, kterou si v případě už nesnesitelné bolesti doma nakonec dáte do úst, je velký příběh a velké peníze, ani nemluvě o těch nejdražších a nejsofistikovanějších lécích. Za každým lékem jsou rovněž labyrinty, v nichž je snadné a svým způsobem i přirozené se ztratit.
Celé je to jakási vědecká obdoba Borgesovy Zahrady, v níž se cestičky rozvětvují: Kudy jít? Kam odbočit? A co dělat, když zjistíte, že na konci je zeď, kterou nelze překonat? Každý to zná.
„Když jsem v Manchesteru dělal svůj první doktorát, projekt nešel tak, jak jsme naplánovali. Což se ve vědě vyskytuje často, věřte mi,“ souhlasí dobrou češtinou a s veselým výrazem Thomas Evangelidis.
On se rozhodl změnit stav věcí projektem, který je mimořádně ambiciózní, komplikovaný i byznysově zajímavý. Jmenuje se AI|ffinity, což v sobě kloubí umělou inteligenci a afinitu, tedy vzájemnou přitažlivost molekul.
Podává důkaz o tom, že Česko je pro vědce atraktivní země, že poznání se díky nejmodernějším technologiím meze prakticky nekladou. Jen se neztratit.
Ztráty jsou v této oblasti nejen povoleny, ono se s nimi automaticky počítá. „Vývoj léčiv má ohromnou úmrtnost, tak jeden z tisíce má šanci dojít do klinických fází,“ říká Vojtěch Kadlec z UNICO, firmy, která propojuje akademickou sféru s byznysem a která stojí i za AI|ffinity.
„Síto je brutální právě kvůli tomu, že se po cestě objevují slepé uličky.“ Ilustrativní je příklad českého neurologa Martina Tolara, jehož firma Alzheon se – postupně, ale přece – blíží k tomu, aby vyvinula lék na Alzheimerovu chorobu, jeden ze svatých grálů medicíny.
„Prvním lidem, kteří do nás mínili investovat, jsme poctivě ukázali všechny naše propočty a analýzy. Ve fázi, kdy jsme jim je ukazovali, bylo vyčíslení možného neúspěchu 99,6 procenta!“ popsal Tolar upřímně pro Forbes.
A zpět k AI|ffinity: jejich cílem není grandiózní objev typu toho Tolarova, oni hodlají změnit prostředí. Usnadnit ho. „Naše firma se věnuje vývoji nových léčiv pomocí umělé inteligence a chemoinformatiky. Zjednodušeně řečeno, vyvíjíme software, který umožňuje objev nových léčiv rychleji a levněji,“ líčí Evangelidis.
