S rodinou si tu jen tak nezavoláte, e-maily si nepřečtete, přesto budete odjíždět nadšení. Nebo spíš vyrovnaní tak, že vás vše nechá klidnými. Hotel Kouty je koutem, do kterého si chcete zalézt.
Cesta sem není dlouhá, ale jeví se být zdlouhavá. Těžko říct, jestli to je monotónností a občasnou nepropustností dálnice D1, nebo následným crcáním se po silnicích nižší kategorie. Zákonitě vám však na mysli vyvstává otázka: „Už tam budeme?“ A to do té doby, než ji vystřídá údiv se slovy: „To už tam jsme?“
Bílá hranatá krabice se zeleným nápisem Hotel Kouty a pivním poutačem nade dveřmi rozhodně neoplývá puncem výjimečnosti. To je to kouzelné místo, které vás má dostat do kolen? Jo, to je přesně ono. Respektive vstupní brána do něj.
Vchod do světa tak obyčejného, že se postupem času stal neobyčejným. Zdi pozvolna rekonstruovaných prostor jen pečlivě ukrývají oázu klidu.
Civilizovaný kus lesa, kde se vůně jehličnanů mísí se zpěvem ptáků a který lemuje pstruhový rybník s jednou z nejčistších vod v Česku. Plácek natolik ryzí, že jím nedokáže prostoupit žádný rušivý element, včetně mobilního signálu.
Čtěte dál a dozvíte se:
- Proč by jsou Kouty ideální pro vytížené manažery z Prahy i Brna?
- Jaký nenápadný byznysmen kouty vlastní?
- Co na hotelu vyzdvihuje moderátor Jan Kraus?
