Bývalý šéf největšího kavárenského řetězce Starbucks a 280. nejbohatší muž planety Howard Schultz v noci na pondělí v rozhovoru pro televizi CBS světu oznámil, že „vážně uvažuje o kandidatuře na prezidenta“ Spojených států, aby se postavil proti Donaldu Trumpovi.
Jeho nápad stát se nezávislým kandidátem vyvolal na americké politické scéně pořádný rozruch. A ne úplně pozitivní. Proti jeho případné kampani se postavili zejména demokraté, kteří se bojí, že by miliardář jen „kradl“ hlasy jejich nominantovi a tím Trumpovi další funkční období paradoxně pojistil. A něčeho podobného se obává i další miliardář, o němž se v souvislosti s kandidaturou na amerického prezidenta mluví asi nejčastěji, Michael Bloomberg.
Čtěte také: Tři byznysové lekce, kterými vás může inspirovat odcházející šéf Starbucksu
Schultze, kterému během jeho kariéry častokrát nikdo nevěřil, to ale nerozhodilo. Momentálně se chystá na tříměsíční cestu po USA, aby mohl propagovat svou knihu a zjišťovat, zda by o něj lidé měli zájem. Definitivně se rozhodnout chce až pak. V porovnání s excentrickým prezidentem je sice nenápadný, jeho životní příběh by ale mohl leckoho oslovit.
Bývalý šéf Starbucksu vyrůstal v sociálních bytech v newyorském Brooklynu. Ve Starbucksu začal pracovat v roce 1982, ještě když šlo jen o lokální byznys v Seattlu. Dnes má tento řetězec přes 29 tisíc kaváren po celém světě a Schultzovo jmění je dle Forbesu odhadováno na 3,4 miliardy dolarů.
Trump se naproti tomu narodil do rodiny boháče, který velké peníze vydělal na realitách nedaleko místa, kde Schultz vyrůstal. A zatímco se Schultz snažil studiem dostat z chudého Brooklynu, Trump od svého otce přebíral správu miliardových majetků. Přesto má dnes Schultz, kterého na myšlenku kavárenského řetězce přivedla obchodní cesta do Itálie, o 300 milionů dolarů vyšší majetek než Trump.
Dostal se k němu díky vlastní píli a houževnatosti a také díky své manželce Sheri Kersch, která se za něj dokázala v ten pravý čas postavit. „Jsem stále to dítě z Brooklynu, které se chtělo probojovat ven,“ řekl před třemi lety Schultz pro americký Forbes, kde se objevil na titulní straně tehdejšího miliardářského vydání.
O tom se mu před 50 lety, kdy jako student trávil nejvíce času na betonových basketbalových či baseballových hřištích, ani nesnilo. Sportoval tehdy hodně proto, že to pro něj představovalo jediný únik z nepříjemné reality.
Jeho otec byl válečný veterán, který nedostudoval střední školu a živil se jako dělník a řidič náklaďáku. Nikdy si ročně nevydělal více než 20 tisíc dolarů, a jelikož musel živit ženu Elaine a kromě Howarda i jeho mladší sestru Ronnie a staršího bratra Michaela, nemohl si dovolit vlastní bydlení, a rodina tak bydlela v subvencovaných bytech. „Otec se nikdy nenašel, nikdy od života nic nechtěl,“ napsal Schultz ve svých pamětech.
Opakování otcových chyb se chtěl vyhnout, a tak se mladý Schultz upnul na studium a stal se prvním členem rodiny, který se kdy dostal na univerzitu. Po dokončení Northern Michigan University začal pracovat jako obchodní zástupce kopírek Xerox. Ke kávě poprvé přičichl v roce 1979, kdy začal dělat regionálního manažera pro švédského výrobce kávovarů Hammarplast, který jej o tři roky později zavedl do Seattlu ke klientovi s názvem Starbucks Coffee Company.
Tehdy ale ještě nešlo ani tak o kavárnu, jako spíš o obchod s kávovými boby, sypaným čajem a kořením. Schultze ale tehdy naprosto uchvátili majitelé firmy a jejich znalosti o kávě, a tak s nimi zůstal v kontaktu a rok nato pro ně začal pracovat jako marketingový ředitel.
Na jedné z pracovních cest do Itálie Schultze zaujalo množství tamních kaváren, které sloužily i coby místa pro setkávání lidí a tvoření kultury. Od té chvíle se nemohl zbavit myšlenky, že vytvoří síť kaváren, kam každý bude chodit rád nejen díky kávě, ale i díky službám a prostředí.
Jeho touha byla natolik silná, že ve Starbucksu prosadil pilotní projekt kavárenského řetězce o čtyřech pobočkách, který byl sice úspěšný, ovšem vedení firmy už se se Schultzem neshodovalo v otázce expanze mimo Seattle, což vyústilo v první odchod dnes pětašedesátiletého miliardáře z firmy.
Pohlcen kavárenským byznysem a odhodlán dosáhnout svého šel za svým snem a začal pracovat na projektu vlastní kavárny. Problém byl, že neměl příjem a jeho žena Sheri byla těhotná. Tehdy za ním přijel otec a řekl: „Je čas, abys přestal se svým koníčkem a našel si práci,“ čímž svého syna psychicky zlomil. V tu samou chvíli ale přišla i klíčová podpora jeho manželky. „Půjdeme za tvými sny a uvidíme,“ řekla podle The Huffington Post.
Risk se vyplatil. Schultzovi se totiž podařilo získat potřebné peníze od známých, mezi kterými byl nakonec i zakladatel a duchovní otec značky Starbucks Gordon Bowker, a rozjel svou první vlastní kavárnu v italském stylu s názvem Il Giornale.
O dva roky později koupil kavárny Starbucks, převzal jejich název a spustil agresivní expanzi po Spojených státech, v roce 1992 s nimi vstoupil na americkou burzu NASDAQ a o čtyři roky později zahájil i rozšiřování do světa a otevřel první kavárnu Starbucks v Tokiu.
Na začátku tisíciletí už podruhé opustil post ředitele a z nové pozice šéfa pro globální strategii pomáhal Starbucksu prudce růst ve světě. Firma sice rostla, jenže všechno táhlo jen otevírání nových kaváren, které v 90. letech vznikaly tempem jedna za den. Ty fungující ale měly čím dál nižší tržby. To donutilo Schultze k opětovnému návratu do čela firmy a k razantním manažerským změnám.
Vyhodil téměř celý management, uzavřel stovky nerentabilních poboček a začal s ozdravnou kúrou, jejíž součástí bylo i celoplošné uzavření kaváren, aby se personál přeškolil v přípravě espressa.
Čtěte také: Kam v Brně na kávu? Toto je seznam těch nejlepších míst
Od té doby se spekuluje, zda se zapojí do bojů o Bílý dům, a dnes už se to zdá být téměř jasná věc. Schultz přitom stále drží zhruba tříprocentní podíl ve Starbucksu oceněný zhruba na 2,5 miliardy dolarů.
Dodnes Starbucks z malého lokálního řetězce vyrostl v síť kaváren, která má v téměř 60 zemích světa (v České republice loni oslavila 10 let) přes 29 tisíc poboček a tržby přesahující 22 miliard dolarů. Když firmu stabilizoval, začal z ní Schultz postupně opět odcházet – už potřetí a tentokrát definitivně, když se loni vzdal všech funkcí ve Starbucksu.
Schultz si tedy prožil zcela jiný byznysový příběh než Donald Trump, kterému bohatství spadlo do klína a který své realitní impérium naopak málem dovedl ke krachu. Schultz má díky tomu i jiný styl řízení, jakožto dlouholetý šéf firmy na burze se musel zpovídat investorům, akcionářům, zaměstnancům, vládě i zákazníkům a musel manévrovat, aby byli spokojení všichni.
Trump je rozený obchodník, dravec v džungli, který prosazuje styl beru všechno, nebo nic. Nic mezi tím pro něj neexistuje.
I přesto má Schultz nyní jmění o 300 milionů dolarů vyšší než současný nejbohatší prezident Spojených států a je připraven jej použít v boji o prezidentské křeslo. „Budeme mít dostatek zdrojů, abychom udělali vše, co je nezbytné,“ odpověděl na závěr rozhovoru pro televizi CBS s tím, že je jedno, jestli v případné kampani utratí 300, nebo 500 milionů dolarů.