Ještě nedávno platilo jednoduché „pravidlo“. Jakmile měl člověk padesátku na dohled, stával se pro firmy spíše rizikem než příležitostí. Drahý, zřejmě méně flexibilní a možná už jen krok od důchodu. Jenže demografie i realita trhu práce mezitím udělaly svoje. Silné ročníky odcházejí do penze, slabé vstupují na trh a tlak na udržení kvalifikovaných lidí rok od roku roste.
Věková diskriminace pořád zůstává jedním z nejrozšířenějších, byť otevřeně nepřiznávaných jevů českého trhu práce. Z výpovědí uchazečů o práci nad padesát let i z anket personálních agentur je vidět, že je firmy často ignorují, přestože absolutně splňují kritéria. Realita českého pracovního trhu tento přístup pomalu mění.
Firmy začínají přicházet na to, že právě zaměstnanci nad pětačtyřicet let mají hodnotu, kterou žádný náborový inzerát ani benefity nenahradí: stabilitu, know-how, zkušenost a schopnost řešit problémy s chladnou hlavou.
Jejich role proto rychle roste a české firmy napříč sektory pomalu začínají měnit přístup, benefity i samotnou organizaci práce, aby v práci udržely nejen mladé a starší pracovníky, ale i ty, kteří už by mohli odejít do důchodu.
„Věková diskriminace je v přímém rozporu s realitou, v níž se český pracovní trh nachází. Talentové zdroje extrémně vysychají v důsledku demografické disbalance, kdy silné ročníky míří do důchodu a slabé přicházejí ze škol, a firmy zároveň hlásí rekordní nedostatek kvalifikovaných pracovníků,“ potvrzuje Jaroslava Rezlerová, generální ředitelka ManpowerGroup a prezidentka Asociace personalistů ČR.
Osvícené firmy, které myslí dopředu, už pochopily, že je potřeba změnit svůj přístup. Nejde přitom o to, starší pracovníky zvýhodňovat, ale odstranit bariéry, které dělají práci zbytečně nepřátelskou pro kohokoli, kdo už nemá dvacet, a vytvořit prostředí, kde mohou různé generace fungovat vedle sebe přirozeně a dlouhodobě.
„Zkušenější lidé často neodcházejí proto, že by nechtěli pracovat, ale protože tempo, organizace práce a očekávání jsou nastavené výhradně podle potřeb mladších ročníků,“ vysvětluje Rezlerová.
Trend se začíná obracet
Část firem se dnes v péči o starší zaměstnance přesouvá od „hezkých benefitů“ k tomu, co má skutečný dopad, tedy k prevenci.
„Vidíme posun od plošných benefitů k cílené péči o zdraví a kondici lidí. V praxi to znamená investice do preventivní zdravotní péče, fyzioterapie, rehabilitací, ergonomie pracovišť nebo nadstandardních lékařských prohlídek, zejména ve výrobě a logistice, kde tělo stárne rychleji než kalendář,“ shrnuje Rezlerová.
Zároveň se čím dál častěji analyzují konkrétní provozy a pracovní pozice a identifikují se místa, kde není tak vysoká fyzická zátěž a kde mohou starší zaměstnanci fungovat déle bez zdravotních rizik. Přibývají programy zaměřené na wellbeing, práci se stresem a regeneraci, ale také úpravy směnnosti, kratší úvazky nebo kombinace fyzické a méně náročné práce.
„Nejde o altruismus, ale o elementární ekonomiku. Chytré firmy si postupně spočítaly, že ztráta zkušeného člověka a jeho náhrada vyjdou výrazně dráž než úprava podmínek tak, aby mohl pracovat o několik let déle,“ konstatuje ředitelka ManpowerGroup.
Dm drogerie markt například sází na širokou podporu fyzického i psychického zdraví. Kromě workshopů o zdravém životním stylu a wellbeingu a příspěvku na MultiSport kartu nabízí i psychologické poradenství a upravené pracovní podmínky jako flexibilní směny, kratší úvazky nebo práci z domova tam, kde to jde.
„Chceme, aby lidé mohli být dlouhodobě aktivní a produktivní. Díky kombinaci prevence, ergonomie a flexibility u nás mnoho kolegů pracuje až do důchodového věku,“ vysvětluje Jiří Peroutka z dm.
Podobně uvažují i technologické firmy, které mají na první pohled méně fyzicky náročné prostředí. Ve společnosti VSHosting podle HR ředitelky Zuzany Martinkové sází na prevenci přetížení, flexibilitu a podporu psychické pohody.
Zaměstnanci mají k dispozici zdravé stravování, možnost práce z domova a úpravu pracovního tempa podle individuálních potřeb.
Ve společnosti Vars Brno pak ke zdraví přistupují mimořádně komplexně: zaměstnancům proplácejí fyzioterapii, masáže, rehabilitace, doplňky stravy, vitaminy i nadstandardní preventivní prohlídky. Pro technologickou firmu, která stojí na expertním know-how, je podle HR specialistky Simony Říhové klíčové, aby seniorní odborníci zůstali co nejdéle v kondici.
„Důraz na prevenci snižuje nemocnost a předchází vyhoření. Díky tomu lidé pracují déle a stabilněji, aniž by se vyčerpávali,“ říká Říhová.
Ve společnosti Partners staví péči o zaměstnance na individuálním přístupu. Nabízejí flexibilní nastavení pracovních podmínek jako například zkrácené úvazky, vyšší podíl práce z domova, flexibilní pracovní dobu nebo úpravu pracovní zátěže.
Stejně důležité jsou podle HR ředitelky Partners Štěpánky Svátkové i zdánlivé maličkosti jako ergonomické vybavení, kvalitní pracovní židle, vhodné technické pomůcky nebo úprava pracovního místa, tak aby zaměstnanci vyhovovalo.
„Podporu zdraví řešíme především skrze benefity, které jsou dostupné všem. Nabízíme příspěvky na zdravotní péči, pohybové aktivity či regeneraci. Ředitel Simplea pojišťovny a penzijní společnosti Rentea velmi dbá na zdraví lidí, proto má speciální celoroční sportovní program pro své zaměstnance, kde lidé plní cíle v jednotlivých sportovních kategoriích a na konci roku je vždy vyhlášení a ocenění těch nejaktivnějších,“ zmiňuje Svátková.
Podle Jana Michelfeita, marketingového ředitele Pluxee ČR, se v praxi nejlépe osvědčuje kombinace prevence, dostupné zdravotní péče a podpory každodenních návyků, protože to má největší reálný dopad. Pluxee proto realizuje například Dny zdraví se semináři, edukací a preventivními vyšetřeními.
Zaměstnanci mohou zároveň využívat volnočasovou Cafeterii i na zdravotní služby a produkty, mají k dispozici online lékařskou službu a dlouhodobě je podporováno také zdravé stravování jako jeden ze základních pilířů zdravého životního stylu.
Ergonomie jako nový standard
Jedním z nejpodceňovanějších prvků péče o starší zaměstnance je ergonomie. Ve firmách, kde se pracuje fyzicky, rozhoduje skoro o všem. Ve firmách, které pracují v kancelářích, jde často o „neviditelné zdraví“ zad, šlach a ramen.
„Kvalitní židle, výškově nastavitelný stůl, ergonomická myš nebo i klimatizace, která drží stabilní teplotu. Všechny tyto drobnosti rozhodují o tom, jestli člověk zvládá svou práci dlouhodobě,“ říká Michal Španěl ze společnosti Coweo Technologies, provozovatele portálu JenPráce.cz.
Španěl připomíná, že firmy mohou nabízet také dotované pobyty v lázeňských zařízeních, volit kvalitnější dodavatele firemních obědů či minimalizovat přesčasy a nenutit zaměstnance pracovat do pozdních hodin.
Výše zmíněná ergonomie hraje velkou roli i v prodejnách a logistice.
„Upravujeme pracovní stanoviště, zavádíme pomůcky pro manipulaci se zbožím a dbáme na střídání fyzicky náročných činností, aby práce nebyla zbytečně zatěžující. V praxi to znamená, že mnoho kolegů může díky kombinaci ergonomických úprav a flexibilního režimu pokračovat v práci déle, často ve formě kratších úvazků nebo upravených směn, které jim lépe vyhovují,“ vysvětluje Peroutka z dm s tím, že svým lidem nabízejí i vzdělávací programy na téma ergonomie pracovního místa.
Vidí jednoduchý trend: starší zaměstnanci ocení ergonomii víc než jakýkoli nový „benefit navíc“. A firmy, které investují do pracovního prostředí, tak prodlužují jejich kariéru o celé roky.
Nejdůležitějším faktorem udržitelnosti práce lidí nad pětačtyřicet se stal flexibilní pracovní režim. Firmy, které chtějí zkušené zaměstnance udržet, se podle všech oslovených shodují: bez flexibility to nepůjde.
V dm upravují směny i úvazky. Ve Vars Brno nabízejí pružnou pracovní dobu a home office. Ve VSHosting je flexibilita součástí firemní DNA a týmy díky tomu fungují stabilně a bez přetížení.
Ještě výrazněji téma popisuje Ivo Brabec, CEO NeoTax, který, jak přiznává, sám spadá do stejné věkové skupiny. Podle něj se v této fázi života potkávají dva světy: maximalizace profesního výkonu a zároveň větší důraz na čas, zdraví a duševní rovnováhu. Firmy podle něj musí přestat experimentovat s kariérami zkušených lidí a začít je stavět do rolí, kde mohou uplatnit to nejlepší, co mají, tedy expertizu, nadhled, kritické myšlení.
„Řešení spatřuji ve striktní orientaci na silné stránky každého individuálně. U kolegů nad pětačtyřicet let už nehledáme, co zkusit, ale čeho využít,“ říká Brabec. „Firma díky tomu získá stabilitu a oni možnost naplnit svůj potenciál bez zbytečného tlaku,“ dodává.
Jak firmy drží ty, kteří už mohou odejít do důchodu
Ještě citlivější je práce s lidmi, kteří už dnes splňují podmínky pro odchod do důchodu, ale zvažují, že zůstanou. Tady se podle Rezlerové musí definitivně přehodnotit starý model práce fixní pracovní doby osm hodin a je potřeba přistupovat k lidem individuálně.
Ne ve smyslu výjimek, ale ve smyslu racionální dohody. Firmy, které chtějí tyto lidi udržet, jim nabízejí částečné úvazky, projektovou práci, mentoring mladších kolegů nebo přesun na méně zatěžující role, kde se zúročí know-how, nikoli fyzický výkon.
„Lidé v předdůchodovém věku často nechtějí pracovat méně proto, že by byli vyčerpaní, ale protože chtějí mít větší kontrolu nad svým časem a jasněji oddělenou práci od zbytku života. Tam, kde zaměstnavatel dokáže tuto potřebu respektovat a zároveň nabídnout smysluplnou roli, zůstávají lidé déle z vlastní vůle,“ říká Reslerová.
Nejedna firma už si spočítala, že ztráta takového zaměstnance je dražší než přizpůsobení podmínek. Ve Vars Brno tak zůstali klíčoví technici starší padesáti let díky upraveným úvazkům.
Ve společnosti Partners, kde zdůrazňují individualizaci pracovních podmínek, je podle HR ředitelky Štěpánky Svátkové klíčové, že se zaměstnanec necítí „tlačený“ do odchodu a že jeho role je nastavená tak, aby dávala smysl i v pozdější fázi kariéry.
„Pokud přijmeme fakt, že kariéra má více fází a že výkon v padesáti nevypadá stejně jako ve třiceti, přestávají být lidé nad pětačtyřicet problémem a stávají se řešením. V zemi, kde každoročně odchází do důchodu více lidí, než kolik jich přichází ze škol, je to možná nejpodceňovanější strategické téma příští dekády,“ uzavírá Reslerová.
