Debata o tom, zda v Evropě někdy vznikne technologický šampion typu Google či Facebook, je letitá. A starý kontinent z ní většinou nevychází nejlépe. Čistě statisticky má však k takovému počinu Evropa momentálně lépe našlápnuto než USA – technologických startupů zde každoročně vzniká víc.
Problém je, že u škálování potřebují tyhle startupy spoustu venture kapitálu, kterého je v Evropě poskrovnu. Takže si pro něj raději dojdou do USA.
„V seedové fázi (rané stadium vývoje firmy, pozn. red.) Evropa ještě nějakým způsobem dokáže držet krok, co se týče počtu zafinancovaných startupů, ale objemy investic jsou samozřejmě jinde. V růstové fázi už to začíná být kritické, zde ten kapitál zcela chybí,“ říká Andrea Lauren, investiční partnerka Rockaway Capital.
Má na mysli pozdější vývojové stadium firmy, které odpovídá investičním kolům označovaným jako Series C, Series D a tak dále. Její slova zazněla u exkluzivního kulatého stolu na Lepším Česku, kam jsme kromě ní posadili bankéře (včetně toho nejvyššího), investory a také dva foundery miliardových českých firem.
Tahle diskuse o českém, potažmo evropském kapitálovém trhu, se točila mimo jiné kolem propastného rozdílu mezi objemem amerického a evropského venture kapitálu. V USA VC fondy loni investovaly zhruba 200 miliard dolarů. V Evropě to bylo něco mezi čtyřiceti až šedesáti miliardami, podle toho, na čí výpočet se díváte.
Snadnější přístup k financování umožňuje americkým startupům rychleji škálovat, skupovat talent a agresivně vstupovat na nové trhy. „Objem venture kapitálu v USA vychází zhruba na 800 dolarů na hlavu, v Evropě je to zhruba sto a v Česku dvacet,“ shrnuje aktuální situaci ředitel Jihomoravského inovačního centra Petr Chládek.
Řada slibných evropských startupů tak končí za oceánem. Přitom v technologickém sektoru, který v jednadvacátém století dominuje globálnímu byznysu, by starý kontinent teoreticky mohl mít navrch. V USA sice vzniká víc firem než v Evropě (v roce 2023 to bylo 5,5 milionu oproti 3,5 milionu), při pohledu pouze na technologické startupy je však obrázek jiný – Evropa jich v letech 2019 až 2024 konzistentně generuje víc než Spojené státy.
Foto Tony Kay
Otázka za milion tedy zní, proč kolem evropských startupů nefunguje i pořádný kapitálový ekosystém?
„V Americe jsou často foundeři, kteří zakládají svou druhou, třetí, čtvrtou firmu. Někomu takovému dají investoři peníze snadněji. Například ve střední Evropě jsou stále majoritou foundeři s první firmou,“ nastiňuje jeden z důvodů miliardář Josef Průša, zakladatel výrobce 3D tiskáren Prusa Research.
Kromě vyšší míry výskytu „sériových“ podnikatelů jsou zde i další klíčové rozdíly. Tím hlavním je samotná velikost sjednoceného amerického trhu. „Když se tamní firmy trefí s produktem, tak mají hned 350 milionů potenciálních zákazníků,“ konstatuje Průša. Oproti tomu v Evropě firmy po každém překročení hranic řeší jinou regulaci, jiný jazyk a mentalitu, případně i jinou měnu.
Foto Tony Kay
Další founder u stolu – Jaroslav Beck – si tento rozdíl zažil na vlastní kůži. „Když jsme udělali hru Beat Saber, tak jsme s ní šli na Steam. Udělali jsme jeden klik a najednou byla k dispozici po celém světě. Teď s prodejem plechovek Cans už znám ten pain, že každá země je jiná, má jiný mindset a spoustu problémů… Skladování je úplně neuvěřitelná zkušenost. Naštěstí stále žijeme,“ usmívá se Beck.
Spojené státy jednoduše nabízejí potenciál výrazně rychlejšího byznysového růstu, což na sebe váže i venture kapitál.
Hlubší problém ovšem tkví i v samotné kultuře investování. Američané mají větší chuť riskovat a víc investují do akcií firem napřímo, zatímco konzervativnější Evropané se drží spíš spoření. Situace se ale mění.
Foto Tomáš Denk
„Podnikatelská kultura, finanční vzdělávání, kapitál… To všechno je extrémně propojené. Já si myslím, že jsme na dobré cestě, procento rizikově investovaného kapitálu roste,“ říká s odkazem na český trh miliardář Petr Borkovec, šéf skupiny Partners. „Vidíme, že tady vznikají nové rizikové nástroje, které dokážou sbírat peníze. To, že to jsou dluhopisy nebo ne úplně dobré fondy kvalifikovaných investorů, čert to vem, ono to nějak začíná,“ dodává.
Foto se souhlasem Partners
Kapitálu je v Evropě spousta. V roce 2023 držely unijní domácnosti finanční aktiva v hodnotě přibližně 37,3 bilionu eur. Ovšem pouhý zlomek této částky je zainvestován v evropských firmách, ať už v jejich akciích, či formou private equity. Většina peněz leží na běžných a termínovaných účtech, státních centralizovaných penzijních produktech či extrémně konzervativních penzijních fondech.
Takže čistě teoreticky, i kdyby ten „nový Google“ nezdrhnul do USA a zůstal v Evropě, na jeho úspěchu by mnoho Evropanů stejně nevydělalo. Jejich ochota investovat do firem stoupá jen pozvolným tempem.
Nicméně účastníci našeho kulatého stolu se vesměs shodli na tom, že tento problém částečně mizí s nástupem nové generace, která je finančně gramotnější a otevřenější k investicím než ty předchozí. Řada mladých lidí minimálně s akciemi zkušenost má, i díky moderním aplikacím, kde se s nimi dá obchodovat na pár kliknutí. Zbývá jen směřovat jejich kapitál víc do zdejší ekonomiky než do amerických titulů.
„Spoustu inspirace bychom našli ve Švédsku, kterému se to povedlo už před více než deseti lety. Je to o příbězích. Zejména retailoví investoři mají rádi akcie firem s příběhem, který znají, na který si mohou ,sáhnout‘, a zároveň pomoct ekonomice, jejíž součástí jsou,“ míní šéf České spořitelny Tomáš Salomon.
„Potřebujeme více příběhů byznysových úspěchů,“ souhlasí guvernér ČNB Aleš Michl. „A bylo by dobré udělat ETFko na Česko navázané na pražskou burzu, v korunách. Klidně bych tam dal všechny tituly, co se na ní obchodují, na hlavním i na menších trzích,“ dodává.
U kulatého stolu zazněl i nápad vytvořit nástroj, přes který by mohl kdokoli investovat malou částku i do startupu, který není veřejně obchodovaný.
„Když vyšla zpráva, že jsme s Tomášem Mikolovem založili novou firmu Bottlecap AI, tak nám spousta lidí psala, že by do nás chtěli nějak investovat. Kdyby tady existovala možnost i pro nekvalifikované investory, třeba s limitem tisíc korun, jak podpořit startupové projekty, co se jim líbí, tak by to bylo skvělé,“ myslí si Jaroslav Beck.
