Alfonz Juck je nejznámějším Slovákem v zákulisí světové atletiky. Podílí se na organizaci Zlaté tretry v Ostravě a zastupuje také několik medailistů z vrcholných akcí.
Jeho hlas znají fanoušci z televizního komentování atletických soutěží. První výrazný úspěch svěřenkyně Alfonze Jucka přišel v roce 1997 na mistrovství světa v Athénách, kde česká trojskokanka Šárka Kašpárková získala zlato.
Slovensko se tehdy radovalo z bronzu překážkáře Igora Kováče. Stejný kov vybojovala ve stejné disciplíně v září v Tokiu Slovenka Emma Zapletalová.
Slovenští diváci jsou zvyklí na úspěchy v chůzi nebo ve vrhačských disciplínách, ale běžeckých úspěchů mají méně. Nemůžeme nezmínit Jána Volka a Gabrielu Gajanovou, ale medaile z mistrovství světa je výjimečná. Zároveň každá atletická disciplína má své specifické postavení. Mužská stovka je nejsledovanější disciplínou olympiády. Můžeme u dlouhých překážek říct, že je to o něco cennější úspěch než ve vrzích či v chůzi?
Nechci snižovat úspěchy chodců ani vrhačů, ale je třeba uznat, že běžecké disciplíny jsou jednoduše cennější. I mezi atlety je o ně větší zájem, pokud neexistuje lokální specialita. Právě sprinteři a překážkáři tvoří jádro jednodenních mezinárodních mítinků i šampionátů.
Už jen fakt, že se Emma Zapletalová stala první Slovenkou, která se vůbec dostala do finále běžecké disciplíny, je výjimečný. V každém případě jde o obrovský úspěch, jehož skutečný význam si stále naplno uvědomujeme.
v textu se dozvíte?
- zda atleti vydělávají více na startovném, nebo na prémiích za umístění
- zda i v době sociálních sítí platí, že z atleta nelze uměle udělat hvězdu
- v atletice se točí menší peníze než například ve fotbale, proto musejí atleti myslet na zadní vrátka v podobě druhé kariéry
- kdo může nahradit jamajskou legendu Usaina Bolta
- zda je na Slovensku prostor pro vznik podobné akce, jako je Zlatá tretra v Ostravě
- jak dopadl projekt Michaela Johnsona, který chtěl v USA povýšit atletiku na úroveň baseballu
