Konferenci Mladé Česko otevřel kulatý stůl, v rámci kterého sedm diskutujících napříč obory a generacemi společně hledalo odpověď na otázku, jak v byznysu dělat dobro – a neprodělat.
Diskusi otevřely dva citáty. Zakladatel našeho magazínu B. C. Forbes před staletím řekl: „Laskavost vyplácí dividendy nejen v dolarech, ale i v klidu v duši.“ Tomu kontruje výrok slavného ekonoma Miltona Friedmana: „Existuje jediná společenská odpovědnost byznysu – využívat své zdroje tak, aby zvyšoval zisky.“
„Pokud se váš byznys pohybuje v rámci právního řádu definovaného naší Listinou základních práv a svobod, tak vždy generuje dobro,“ vzal si první slovo čtyřiadvacátý nejbohatší Čech Milan Kratina z Accolade. Na to navázala designérka Ivana Šafránková z Timoure et group s tím, že pokud vytváříte svůj produkt s upřímnou radostí, můžete generovat jen dobro. Tomáš Raška z investiční skupiny Natland dodal, že v byznysu je třeba se držet objektivních kritérií.
„Je zajímavé se dívat na všechny externality, které byznys generuje. Jako například environmentální a sociální udržitelnost a jakým způsobem firmy případné negativní dopady vyvažují, dodala Lucie Bílková, která se věnuje občanské angažovanosti v projektech jako Díky, že můžem nebo Budějovice 2028.
„Základní otázkou zůstává, co je to vlastně to dobro a jakými cestami ho daná firma docílí,“ nadnesl zamyšlení zakladatel Rekrabičky Ondřej Širočka a doplnil, že pro něj osobně byl pozitivní vliv podnikání na svět zásadní motivací začít.
Kratina poukázal na problematiku rozlišování dobrého od zlého. „Například u kryptoměn nebo elektromobilů se často zapomíná na jejich environmentální dopad,“ připomenul a projevil obavy o smysluplnost regulací. Širočka navázal poukázáním na greenwashing. „Mnoho produktů má nálepku eko nebo bio a koncový uživatel se v tom nevyzná. V tom vidím pozitiva regulací Evropské unie, která se snaží v označení udělat pořádek.“
Podnikatel Raška nahlíží na regulace spíše skepticky „Podle mě funguje spíše motivace než restrikce. Problém je nastavení naší společnosti konzumu a plochého marketingu. Věřím v byznys, který kompenzuje negativní dopady a motivuje lidi se chovat dobře. To regulace samy nezařídí,“ domnívá se, s čímž souhlasí miliardář Kratina i designérka Šafránková.
Vyplatí se tedy v dnešní době udržitelný byznys? „My se snažíme dělat osvětu udržitelnosti už od devadesátých let, kdy byli zákazníci ještě lační po něčem novém, ale s nástupem konfekčních řetězců se to změnilo,“ sdílela svou zkušenost z módního průmyslu Šafránková.
Bílková do diskuse přispěla zamyšlením, zdali klást na konzumenty nárok, aby si všechno hlídali sami. Širočka doplňuje osobní zkušenost s Rekrabičkami. „Bylo by samozřejmě krásné, kdyby byli lidé motivovaní dobrem, ale zatím to tak bohužel nefunguje. Například ve Francii už zkrachovaly tři podobné startupy.“
Diskutující se shodli na tom, že zásadní roli v hodnotách společnosti hraje národní mentalita. Petr Šíla z Botanické zahrady Teplice souhlasí s tím, že kultura spojuje. „Sever je specifický svou kulturní minulostí. Důležité je pochopit, kde člověk žije a kde budou vyrůstat jeho děti. Ve spojení byznysu a kultury vidím cestu, ze které by mohly profitovat obě strany.“
Téma udržitelnosti a greenwashingu nejvíce rezonovalo na příkladu Třineckých železáren. „Byl bych rád, aby si lidé uvědomili, že bez železáren nebudeme stavět. Nebo to dovezeme a budeme se tvářit, že jsme z obliga? Také lidé přijdou o práci. To je za mě ta špatná cesta,“ vyjadřuje se Roman Koděra z J&T banky.
Foto Erik Guřan
Foto Erik Guřan
„V tu chvíli je potřeba vstup státu, který v rámci konce uhelných dolů nebo třinecké oceli zajistí spravedlivou transformaci,“ doplnila Bílková a Koděra zdůraznil, že v případě železa jsme zatím nenašli náhradu jako v případě fosilních paliv.
A jak to vidí mladá generace? Všichni diskutující se nakonec shodli na tom, že motivací generace dnešních rodičů byla potřeba zajistit živobytí. Dnešní generace má už tyto základní potřeby zabezpečené a lidé více touží vytvářet s byznysem nějakou přidanou hodnotu.
Proč tedy dělat dobro? „Máme tu povinnost, protože bohatství zavazuje,“ míní Koděra.
