Význam čínského jüanu posiluje. Samozřejmě na úkor svého největšího konkurenta – amerického dolaru, jehož globální pozice naopak stále slábne. Válka na Ukrajině tento trend znásobila. Důvody k pomalému srovnávání dolarového náskoku můžeme hledat v konstantně rostoucí čínské ekonomice, která těží z globálních krizí.
Proč ale jüan posiluje a má na to stát se vedoucí globální měnou?
Finančním ambicím jüanu napomáhá stálý růst čínské ekonomiky, fakt, že čínská ekonomika je v současné době největší na světě, a rostoucí vliv Číny na globální ekonomické a geopolitické procesy.
V mezinárodním zúčtování si jüan vede mnohem hůř než euro i dolar, ostatně i většina obchodů v samotné Číně probíhá v dolarech. Na druhou stranu vysoká míra inflace v Americe a Evropě nahrává čínské měně. Čínská centrální banka jde opačným směrem než americká a evropská a snižuje základní úrokovou sazbu k podpoření investic a ekonomického růstu.
Situace po celém světě stále ještě výrazně nahrává dolaru. Globální obchodní fakturaci, vydávání dluhopisů či přeshraničnímu půjčování peněz stále kraluje dolar. Brzy se to však může změnit – například padne-li dolarová ropná hegemonie.
Indie a Saúdská Arábie totiž zvažují, že přestanou používat americký dolar v ropných transakcích. Ropný trh byl doposud výhradně dolarovou záležitostí. Pokud se vůdci mezi sebou dohodnou, může nastat nový precedens. Postavení jüanu v mezinárodních transakcích by se výrazně zlepšilo.
V tomto smyslu odborníci prohlašují, že výměna dolaru za digitální jüan za prodej ropy ze strany hlavních ekonomik by znamenala velkou změnu v geoekonomické realitě. To se může ukázat jako největší ekonomický posun století.
Dalším faktorem je nové zařazování čínské měny mezi státní rezervy některých států. Například Izraelská národní banka přidala jüany do svých rezerv a zároveň omezila ty dolarové.
Také naše Česká národní banka začala jüan nakupovat. Co s nimi chce dělat, zatím neprozradila. Také zda plánuje jüan ve svých rezervách dále zvyšovat, její vedení nepotvrdilo.
Zatímco před dvaceti lety držely centrální banky sedmdesát jedna procent svých devizových rezerv v dolarech, loni tento podíl klesl na devětapadesát. Podle Mezinárodního měnového fondu klesl podíl dolaru na celkových globálních měnových rezervách na nejnižší hodnotu za více než dvě desetiletí. A válka na Ukrajině, která kvůli protiruským sankcím dolar oslabuje, tento propad zřejmě urychlí.
Martin Řezáč, předseda Asociace pro kapitálový trh ČR, říká: „Zastoupení jüanu v devizových rezervách centrálních bank postupně roste, na roli dolaru jako světové měny však zatím jüan rozhodně neaspiruje.“
Důvodem, proč se jüan jen tak nestane globálním měnovým hráčem, je podle Řezáče jeho stále relativně slabý kurz. Ten Číně zatím stále, jako proexportně orientované ekonomice, vyhovuje. „Dokazuje to absence intervencí na podporu domácí měny ze strany čínské centrální banky po nedávném oslabení měny a výprodejích na akciovém trhu,“ komentuje Řezáč.
Navíc jüan v poslední době výrazně oslabil, což jeho potenciál jako rezervní měny snižuje.
Čína ve snaze podpořit svůj ekonomický růst a export historicky držela svou měnu na slabších úrovních. „Tato otázka je už řadu let předmětem sporu mezi Čínou a Spojenými státy,“ říká Petr Knap, partner poradenské firmy EY a dodává, že kurz jüanu se stále drží velmi uměle. „Je to virtuální úroveň.“
Martin Řezáč za aktuálním oslabením vidí i jiné důvody než umělou regulaci. „Nedávné oslabení jüanu zhruba o pět procent proti dolaru jde spíše na vrub strachu z případných protipandemických lockdownů důležitých ekonomických center a stahování peněz zahraničních investorů včetně hedgeových fondů z emerging markets. Slabost jüanu není zatím nijak dramatická, třeba v roce 2015 ztratila čínská měna dokonce patnáct procent proti dolaru.“
V současné době je čínská ekonomika z hlediska parity kupní síly největší na světě a stále roste. V loňském roce vzrostla o 8,1 procenta, nejrychleji za deset let. Vývoz se zotavil z šoku způsobeného pandemií.
Za první čtvrtletí letošního roku vzrostl čínský hrubý domácí produkt v meziročním srovnání o 4,8 procenta. Růst je sice větší než 4,4 procenta, která předpokládali analytici, zároveň se ale zvýšilo riziko prudkého zpomalení čínské ekonomiky v příštích měsících kvůli omezením souvisejícím s bojem proti šíření koronaviru a válce na Ukrajině.
