Když padala před více než třemi sty lety jablka z jabloní, Isaaca Newtona údajně inspirovala k objevu gravitace. Pohled na sladké plody přinesl nápad i Danielu Erbenovi. Dvacetiletý student se dva roky zpátky zadíval při online výuce na zahradu rodinného domu v Pardubicích, na stromech uviděl nesklizená jablka a řekl si, že z nich vyrobí cider.
„Vyrobil jsem tehdy takový příjemný slabý jablečný burčák. Nechal jsem ho přirozeně fermentovat, kdy kvasinky přeměnily cukry na alkohol, a i když byl proces dost pracný, přinesl skvělý výsledek,“ vypráví mladý student o svých začátcích. Než však dostal cider současnou podobu (a název Demokrat), musel absolvovat několik zkoušek.
Doma v koupelně kličkoval Erben mezi demižony, v nichž kvasily různé druhy jablek i kvasinek. Když pak obsah sytil v nerezovém soudku uprostřed obýváku, neuhlídal jeden kohoutek a doma bylo vymalováno. „Stříkalo to všude dokola. To rodiče moc rádi nebyli,“ vzpomíná.
Trvalo půl roku, než ze čtyřiceti vzorků vybral jeden vítězný. „Strávil jsem tisíce hodin pročítáním diplomek a knížek o výrobě cideru. Dokonce jsem zavolal i do Ameriky jednomu z tamních výrobců, kterého jsem si našel na internetu, abych se s ním o tom procesu poradil. Byl velice ochotný, nedělalo mu problém podělit se o zkušenosti a znalosti,“ prozrazuje Daniel, student Fakulty podnikohospodářské na pražské VŠE.
S výsledkem šel za otcem. Právě ten totiž sehrál v celém jeho příběhu důležitou roli. Dušan Erben se svým bratrem Vladimírem vlastní firmu Madami, zpracovávající ovoce do produktů určených nejen pro přípravu nealkoholických nápojů. „Řekl jsem mu, že bych se do výroby cideru chtěl pustit ve velkém – a dostal první půjčku, asi devadesát tisíc korun, za niž jsem koupil tank a další vybavení a začali jsme stáčet první lahve,“ vrací se k začátkům byznysu.
Využil pro to zázemí rodinné firmy, kde na výrobu upravili jednu místnost. Pomáhat mu chodili bývalí spolužáci z gymnázia: když skončila směna v Madami, nastoupili a do čtyř do rána stáčeli cider.
Název Demokrat dostal cider jako připomínku 17. listopadu, kdy se zrodily první lahve. Jejich obsah kvasí v kontejnerech, kde dosáhne asi devíti procent alkoholu. Suchý cider je pak nastaven čerstvým moštem, aby výsledný nápoj dosáhl příjemných pěti procent a byl i přiměřeně sladký – nic dalšího do něj Erbenovi nepřidávají.
„Abychom si dělali mošt sami, to by se zatím časově ani finančně nevyplatilo. Takže kupujeme koncentrovaný, který tu pak sami připravujeme. Cider síříme a pasterujeme na šedesát stupňů a doslazujeme šťávou. Nedochází ani k žádnému přibarvování, snažíme se o co nejčistší produkt,“ doplňuje otec Dušan. Každá třetinka cideru tak obsahuje kilogram jablek.
Na tom je ostatně postavená i filozofie firmy Madami. Své výrobky zaměřuje na zdravý životní styl, a proto u nich cukr zcela vynechává anebo přidává jen v malé míře a nahrazuje ho ovocem či ovocnou šťávou. Danův cider tak do portfolia skvěle zapadá.
„Naši obchodní zástupci se ho teď snaží prodat na trh, ale konkurence je zrovna v tomto sortimentu poměrně velká,“ přiznává Dušan Erben. První rok se tak Danielovi podařilo prodat asi devět tisíc lahví, teď už jeho nápoj znají ve zhruba sto dvaceti obchodech a restauracích a prodávat se začne i na internetovém Košíku.
Z jednoho tanku stočí osmnáct set lahví, dohromady jsou tanky tři. Celé výrobní kolečko zabere kolem šesti týdnů a výsledná lahev vyjde na padesát korun. „Zisk to ještě moc negeneruje s ohledem na investice, které byly dohromady kolem sedmi set padesáti tisíc korun. Letos už ale máme plán na dva miliony v tržbách, a když se povede dostat cider do velkých obchodních řetězců, tak by mohly být ještě vyšší,“ věří Daniel Erben.
V prodeji by mohly pomoci i streetfoodové festivaly. Letos chce také začít vyrábět novou příchuť, pravděpodobně višňovou, a tak ho zase čeká řada testů.
V rámci Madami řeší společně obchodní strategii, logistiku i vývoj, plánování výroby. Když je potřeba, vypůjčí si i zaměstnance. Těch má patnáctiletá firma dvou bratrů, Dušana a Vladimíra (na úvodní fotografii vpravo), dohromady kolem čtyřiceti, a její loňský obrat dosáhl jedenasedmdesáti milionů korun.
Bratři společně podnikají od roku 1993, kdy jejich otec založil potravinářskou firmu Labeta, vyrábějící kypřicí směsi. Před patnácti lety ji ale otec prodal a bratři se rozhodli, že za své podíly koupí už existující firmu Madami a začnou se věnovat odlišnému zboží.
„Jde o nápojový sortiment, většinou prémiovou řadu ovocných koncentrátů na přípravu domácích limonád nebo čaje s kousky ovoce či punče s kořením. Na litr šťávy používáme od jednoho do šesti kilogramů ovoce a hlavně v zimní sezoně vyrábíme dárkové koše, které dodáváme do obchodních řetězců, bankám, pojišťovnám,“ vyjmenovává Dušan Erben.
Když začínali, chtěli své koncentráty uvádět na trhu jako sirupy. Jenže potravinářská inspekce jim pojmenování zakázala: argumentem bylo, že v nich není více než padesát procent cukru, což ze zákona být musí.
„On ten zákon počítá s tím, že někdo bude takový lump a místo cukru tam dá vodu. Nepomohlo, ani když jsme říkali, že my tam máme více než padesát procent ovoce. Prostě nám chyběl cukr, bylo to moc zdravé,“ vzpomíná Vladimír Erben. A souhlasí, že označení koncentrát může produktu trochu škodit. I proto se výrobky Madami lépe prodávají v gastroprovozech, kde je mohou zákazníkům lépe vysvětlit a také dát ochutnat.
Ovoce nakupují převážně v zahraničí, to bobulovité jako ostružiny, borůvky nebo maliny na Slovensku a v Polsku nebo na Balkáně. Rádi by prý využívali českých pěstitelů, ale se zrušením mrazíren, kde se ovoce zpracovávalo, jich většina skončila. „Kromě toho některé ovoce, jako je třeba mango, maracuja nebo aloe vera v Čechách stejně neroste,“ konstatuje Vladimír.
Mezi jejich odběratele patří hlavně restaurace, dodávají ale i do obchodních řetězců typu Lidlu, Albertu, Makra, Kauflandu nebo Globusu. Část zboží míří i za hranice, převážně na Slovensko. A právě export by oba bratři rádi posílili.
„Chtěli bychom, aby se firmě dařilo lépe, myslím, že potenciál tady je. S bratrem jsme se shodli na tom, že je nutné firmu více profesionalizovat, přece jen nám dvěma chybí zkušenosti z korporátu. Vidíme potřebu podělit se o řízení s odborníky, důležitý je i pohled zvenčí,“ doplňuje Vladimír Erben. A je možné, že právě ten do firmy přinese i mladík, kterého inspirovala neočesaná jablka.