Armády právníků, vysoké náklady za soudní řízení a boj o princip, nebo spíš o peníze. I mezi miliardáři se spory občas dostanou do takové fáze, že začnou lítat žaloby. Dění ze čtvrtečního dne, kdy se možný budoucí premiér pustil do majitele jedné z nejhodnotnějších českých firem, ukazuje, že i velký český byznys se mezi sebou čas od času soudí.
Připomeňte si některé spory mezi českými miliardáři a podnikateli z posledních let.
Lukačovič vs. Babiš
Foto Jiří Turek a Jana Jabůrková
Aktuální šermování žalobami se týká majitele Seznamu a devětatřicátého nejbohatšího Čecha Iva Lukačoviče. Ten se chce soudní cestou bránit výrokům Andreje Babiše, který o Lukačovičovi prohlásil, že dluží na srážkové dani z dividend devět set milionů korun. Majitel Seznamu uvedl, že bude po Babišovi požadovat omluvu a náhradu škody, kterou chce věnovat na dobročinné účely.
Babiš ve svém videu na sociálních sítích řekl, že si Lukačovič nechal ze Seznamu vyplatit dividendu šest miliard korun přes kyperskou firmu a z výplaty dividend pravděpodobně nezaplatil srážkovou daň patnáct procent, tedy devět set milionů korun.
„Sídlo firmy, která vlastní Seznam, má pan Lukačovič na Kypru, aby v případě vyplácení dividend nemusel platit srážkovou daň v České republice,“ uvedl Babiš. Seznam ale podle Lukačoviče nedluží na daních ani korunu, naopak patří mezi největší plátce v Česku.
„Musím reagovat na vyjádření pana poslance Andreje Babiše, který ve videích na sociálních sítích v posledních dnech opakovaně hovoří o tom, že jsem já (respektive společnost Seznam) státu neodvedl devět set milionů korun na srážkové dani z dividend. Je to jednoznačná lež,“ napsal ve čtvrtek Lukačovič.
Beran vs. Světlík
Foto Jiří Turek
Mnoho let se táhne spor mezi miliardáři Davidem Beranem a Janem Světlíkem, kteří se soudí o akcie společnosti Vítkovice Holding, přičemž jde o jeden z nejsložitějších sporů v českém byznysu. Beran a Světlík v minulosti spolupracovali, přibližně v roce 2005 se jejich cesty rozešly a Beran se rozhodl prodat 45 procent vítkovického holdingu Karlu Komárkovi a jeho skupině KKCG.
Světlík ale transakci zpochybnil. Tvrdil, že má na akcie předkupní právo. A rozběhl se složitý soudní spor na několika frontách a jednotlivé soudy dávají střídavě za pravdu jednomu i druhému aktérovi.
Poslední rozhodnutí vydal Nejvyšší soud, a to ve prospěch Berana, když vyhověl jeho dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze. Vrchní soud již dříve zrušil nález Rozhodčího soudu při Hospodářské a Agrární komoře ČR z roku 2015, který uložil Světlíkovi zaplatit Beranovi 1,69 miliardy korun. Podle zatím poslední instance by tak Světlík měl Beranovi za akcie zaplatit.
Vítek vs. Čmejla s Divišem
Profimedia
Šestý nejbohatší Čech a největší středoevropský realitní magnát Radovan Vítek má kolem svého byznysu řadu soudních sporů. Jedním z těch, které doposud nejsou u konce, je spor s bývalými obchodními partnery Jiřím Divišem a Markem Čmejlou, kteří se s Vítkem soudně přou o svůj údajný vlastnický podíl v CPI PG.
Oba investoři, kteří byli švýcarskými soudy odsouzeni za podvod a praní špinavých peněz v kauze Mostecké uhelné společnosti, se už několik let neúspěšně soudí s CPI PG i s Vítkem, kterého viní z toho, že je lstí vyšachoval z počáteční obrovské investice do své realitní skupiny.
Vítek to odmítl a žaloby v České republice, Lucembursku a ve Spojených státech byly všechny zamítnuty. Zatím posledním pokusem je pro oba podnikatele kyperský soud.
Bakala vs. Krúpa
Foto Jiří Turek
V tomto případě jde o česko-slovenský spor. V roce 2018 podal miliardář Zdeněk Bakala u amerického soudu žalobu na slovenského podnikatele Pavola Krúpu. Obvinil ho z toho, že proti němu vedl nepřátelskou kampaň a pokoušel se ho vydírat pomocí firmy na nájem komparzistů Crowd on demand.
Ta zařídila demonstrace u amerického domu českého miliardáře a spamování institucí, které s Bakalou spolupracovaly. Aby toto chování přestalo, měl podle federálního soudu v americké Jižní Karolíně Krúpa chtít po Bakalovi zaplatit třiadvacet milionů dolarů.
Majitel firmy Crowd on demand Adam Swart se za to veřejně omluvil, Krúpa zase měl podle amerického soudu Bakalovi zaplatit odškodné ve výši více než sedm set milionů korun. Ten však dlouhodobě trvá na tom, že žádný závazek vůči českému miliardáři nemá. Když se pak Bakala snažil za nezaplacení částky poslat Krúpu do insolvence, zakladatel skupiny Arca Capital pokus odrazil.
Nejvyšší soud pak letos vyhověl dovolání slovenského podnikatele a určil, že Krajský soud v Praze musí znovu rozhodnout, zda lze v Česku uznat americký rozsudek o odškodném.
Komárek vs. Komárková
Jitka Cechlová Komárková | Foto Bonatrans
Doslova rodinná válka se rozhořela v klanu Komárkových. Spor, který rozdělil jednu z nejvlivnějších podnikatelských rodin v Česku, se táhne od roku 2010, kdy se po neshodách otce a syna Komárkových rozdělila skupina KKCG. Strojírenská část v čele s bohumínskou společností Bonatrans v tu chvíli připadla Karlu Komárkovi staršímu, jeho bratru Františkovi a dceři Jitce.
Právě Jitka Cechlová Komárková podle Karla Komárka staršího využila jeho důvěry a navzdory dohodám převzala kontrolu nad Bonatransem, který potichu (a údajně bez otcova vědomí) vyvedla do dvou lichtenštejnských nadací. Z toho důvodu Karel Komárek starší na svoji dceru podal žalobu, kterou několikrát řešily lichtenštejnské soudy, ale spor se táhne dodnes.
