V success story jeho firmy, která odstartovala už před více než čtvrt stoletím, to působí až nečekaně. Když Eurowag miliardáře Martina Vohánky loni v září vstoupil jako teprve druhá česká společnost na londýnskou burzu, prodávaly se akcie brzy za více než 150 pencí na kus. Pak ale klesly pod stovku, tedy o třetinu. A platí to nadále.
„Při vstupu na burzu se člověk musí smířit s volatilitou finančních trhů. Vývoj ceny akcií sleduji v dlouhodobém horizontu,“ říká pro Forbes Vohánka, člen seznamu nejbohatších Čechů a po IPO vlastník přibližně 48 procent akcií firmy, která se věnuje platebním systémům pro dopravce.
Loni Forbes jeho majetek odhadl na 10,5 miliardy korun, momentálně by se Vohánkův podíl v Eurowagu pohyboval okolo devíti miliard.
Vohánka je typický selfmademan, z podnikání v rodném Mostě vystavěl kolos, který na London Stock Exchange navázal na Avast. Více krajanů na veřejné obchodování u Temže už nedosáhlo. Kroku nelituje, ale uvědomuje si, že načasování vzhledem k okolnostem příznivé nebylo.
„Jedna věc je výkonnost firmy a druhá sentiment na trhu. Ten není vůbec dobrý,“ přiznává. „A to už od okamžiku, co jsme na burzu vstoupili, respektive ještě krátce předtím. Přitom hodně dlouhou dobu bylo otevřené IPO window, tedy příležitost jít na burzu, ceny akcií se držely dlouhodobě velmi vysoko, byly stabilní a investoři byli připravení investovat do nových titulů, podporovat firmy. Spíš vyloženě hledali, kam vložit peníze.“
Jenže přichází soupis toho, co pozoruje většina lidí byť i s drobnou investicí. Radikální změna kurzu, která až na výjimky znamená poklesy.
„První přišla realitní bublina v Číně Evergrande. Pak dluhový strop v americkém Kongresu, pak se začalo víc a víc mluvit o inflaci, což je dnes hlavní téma, a do toho narušení dodavatelských řetězců. To výrazně změnilo náladu na trhu a nejistota dál panuje,“ vypočítává Vohánka.
„Neví se, jestli omikron bude poslední. Vůbec se neví, kdy inflace skončí. Je to skutečně krátkodobý jev, nebo dlouhodobý? Budou úroky nastavené Fedem a Evropskou centrální bankou dál stoupat? A jak výrazně? To vůbec nepomáhá náladě investorů. A samozřejmě se to týká i Eurowagu.“
Přitom čísla z Vohánkovy společnosti jako by křičela pravý opak. Firma totiž před dvěma týdny při posledním oznámení uvedla nárůst čistých tržeb o osmnáct procent.
„Krásný výsledek, který je velmi konzistentní s tím, co jsme dodávali posledních deset let,“ říká Vohánka, zároveň ale oběma rukama učiní pohyby v opačném směru: „Firma stoupla skoro o dvacet procent, akcie klesly o třicet procent. Vývoj se jeví iracionálně, pokud se takto podíváte na jednu společnost. Vysvětlením může být právě onen negativní sentiment.“
Podle Vohánky akcie firem z podobné kategorizace, tedy z fintechových společností v oblasti platebního styku, vykázaly od ledna do prosince 2021 ztráty přibližně dvacet až čtyřicet procent.
Zároveň Eurowag nelze úplně snadno zaškatulkovat, neboť pojí technologie s s kamionovou dopravou, tedy oborem, který je vyloženě oldschoolový a v konkurenci startupů a IT projektů daleko méně sexy. Na čemž nic nemění ani fakt, že oproti typickým technologickým firmám Eurowag dlouhodobě roste a vykazuje zisk.
„Nepochybně je díl pravdy i v tom,“ přikývne. „Jednou věcí je, jak artikulujeme to, co děláme. Současně je náš byznysmodel nový, nemáme typickou kolonku. Když vyrábíte stoly, jdete do kategorie výrobců nábytku, my jsme komplexní, spojujeme jednotlivá odvětví, různé platformy. Před námi podobný příklad není.“
Co tedy Eurowag nutně čeká? „Lépe vysvětlovat, edukovat,“ říká Vohánka. „Jsme si vědomi věcí, které bychom měli zlepšit. Vnímáme feedback, který jsme dostali v průběhu IPO a dostáváme i dnes. Současně je to celé dané také funkcí času.“
Pro majitele firmy, kterou buduje šestadvacet let, je totiž rozlišování mezi blízkými a vzdálenými horizonty přirozené. „Transparentně všem říkám, že tady chci být i další roky, byť samozřejmě nejsem nesmrtelný,“ usměje se Vohánka. „Proto je pro mě důležité, jak se bude cena akcie chovat dlouhodobě. Jde o mě i o mé partnery, jsem jim odpověden za výsledky firmy a současně za cenu akcie.“
Řešení je podle něj vlastně snadné. Neslevit z tempa. „Ono totiž souběžně platí, že trhy jsou sice sentimentální, podléhají emoci, náladě a davovému chování, ale dlouhodobě reflektují hodnotu firmy správně,“ říká Vohánka.
„V tom ohledu jsem si jistý, že je jen otázkou času, kdy cena akcií bude reflektovat skutečnou hodnotu Eurowagu. Věřím, že to nebude dlouho trvat a investoři a trh nás začnou lépe chápat. I tím, že budeme nadále doručovat výsledky a naplňovat, co jsme slíbili, co náš byznysmodel znamená a jaký má potenciál.“
