Zvýšit prodeje o desítky procent, snížit reklamace o pětinu nebo skoro o třetinu snížit spotřebu energií při čepování piva a k tomu zlepšit jeho chuť. Tomu všemu pomáhá internet věcí. „IoT dodá data pro řešení prakticky jakéhokoli byznysového problému,“ říká Petr Blabla, šéf Adastra Lab.
Co se děje s plastovými lahvemi hozenými do žlutých kontejnerů? Takřka pětina doputuje do recyklačního centra a téměř 40 procent do sběrných dvorů a třídíren. Ale skoro dvanáct procent PET lahví skončí rovnou na skládkách a čtyři procenta na dalších lokacích – loukách, čerpacích stanicích nebo u rodinných domů.
To ukázaly výsledky experimentu, jejž si pro zjištění skutečného stavu recyklace objednalo ministerstvo životního prostředí u společnosti Adastra Lab. Projekt využívající IoT čipů odesílajících data o poloze lahví, který Adastře vynesl ocenění na EUTECH SDG Awards 2024, ukazuje jedno z mnoha využití technologie internetu věcí.
„Pro klienta z Latinské Ameriky jsme navrhovali podobné řešení, které mělo odhalit, jak se nové pneumatiky z úředních vozů dostávají na černý trh,“ zmiňuje další projekt Adastra Lab její šéf Petr Blabla. I když se tento „detektivní“ projekt nakonec neuskutečnil, příhodně ilustruje, že pro možnosti nasazení IoT technologií se představivosti meze nekladou.
„Dodávají firmám data k rozlousknutí různých byznysových problémů. Technologie se dá použít v podstatě na cokoli. Každou chvíli dostaneme na stůl brief, který nás samotné překvapí. Nejčastěji se ale klienti snaží o větší efektivitu – navýšení prodejů, zlepšení logistiky, provozu továrny, skladu nebo nakládání s odpady,“ vysvětluje Blabla.
Na míru problému
Adastra Lab, která je součástí technologické společnosti Adastra, poskytuje kompletní IoT servis od analýzy až po implementaci a navrhuje firmám řešení na míru. Od rozsahu projektu se pak odvíjí cena, jež se podle Blably může pohybovat zhruba od 1000 eur po stovky tisíc eur.
Základem každého řešení je IoT platforma – funguje v podstatě jako datový sklad schopný zpracovat údaje z navrhovaného ekosystému, jemuž vstupy dodávají IoT čipy. To mohou být jednoduché pohybové senzory nebo dražší multisenzorická čidla s cenovkou kolem 1500 eur.
„Například pro trafiky dodáváme systém s levnými čidly, která měří množství zboží v regále. Klient díky nim ví, jestli je vystavené dostatečné množství produktů na správném místě, ale i kdy se nejvíce prodávají. Podle toho může nastavit doplňování a objednávky nebo plánovat směny prodavačů,“ popisuje Petr Blabla.
Sofistikovanější a dražší Smart retail řešení pak dokážou změřit celou zákaznickou cestu kamenným obchodem a dodat podobná data, jaká mají o svých zákaznících e-shopy. Kombinují v sobě chytré stojany, váhy nebo stropní senzory, které s přesností až 95 procent dodají bez pohledu do obličeje zákazníků jejich demografické údaje, jako je pohlaví či věková skupina.
Systém na prodejně pak třeba ví, že když zákazník u výrobku stojí deset sekund a dalších 20 sekund s produktem interaguje, je vysoká pravděpodobnost, že se o něm chce dozvědět víc. A umí tak vyslat upozornění asistentům prodeje, kteří mohou zvýšit konverzi k nákupu nebo na obrazovce spustit personalizovaný obsah oslovující konkrétního zákazníka.
Více Lega i mražených drinků
„Vystavení správných produktů na správném místě vedlo u klientů k navýšení prodejů o 20 až 40 procent, nebo dokonce ke zdvojnásobení. K tomu se dají ještě připočítat úspory na marketingu nebo optimalizaci nákladů na skladové zásoby,“ doplňuje šéf IoT divize skupiny Adastra.
Podobné projekty společnost nedělá jen pro obchodní řetězce, ale také pro značky samotné. Třeba pro společnost Lego, jež chtěla zvýšit prodeje stavebnic cílených na děvčata a řešila možnosti sekundárního vystavení v obchodech. „Nakonec se podařilo, že právě stavebnice z řady Friends určená primárně dívkám byla vánočním bestsellerem,“ zmiňuje Blabla.
Pro brand Jägermeister Adastra řešila zavedení prodeje v malých namražených on-the-go lahvích v návaznosti na jejich „Ice Cold“ kampaň propagující ideální způsob podávání bylinného likéru namraženého na -18 °C.
„Vzhledem k tomu, že lidé většinou nekupují mražený alkohol, musí značka vlastně měnit jejich nákupní chování. Proto jsme společně zkoumali, jakou nastavit strategii. Zkoušeli jsme využití různých mrazáků pro různé vystavení ve velkých supermarketech, menších obchodech i na čerpacích stanicích. Podle testů pak mohl Jägermeister naplánovat kampaně s adekvátní investicí pro co nejvyšší maximalizaci výnosů,“ popisuje Petr Blabla.
„Díky podobným datům můžete zjistit, v jaké sezoně, jaký den v týdnu i jakou hodinu máte největší šanci na úspěšný prodej,“ dodává.
Pozor na brzdy
V oblasti logistiky Adastra Lab nejčastěji řeší takzvanou traceability neboli sledování pohybu produktů, ale třeba i palet, na nichž se zboží převáží. Zapojení takzvaných chytrých palet u jednoho z klientů vedlo ke snížení jejich ztrát o 30 procent, díky čemuž firma ušetřila na jejich nahrazování.
Často se řeší třeba reklamace zásilek v dodavatelském řetězci kvůli jejich ztrátě nebo poškození. A podle zkušenosti klientů se dají reklamace díky lepšímu přehledu snížit i o pětinu.
Jiný klient potřeboval zjistit, proč mu pravidelně do cíle jezdí náklaďák s popadanými paletami, zda je to kvůli manipulaci v překladišti, nebo stylem jízdy řidičů. Pro nastavení citlivosti senzorů se zkoušely také různé styly průjezdů zatáček a brzdění.
„Zjišťovali jsme, jaký vliv má na naskládané palety dlouhé sešlápnutí brzdy nebo série krátkých přibrzdění. Přišlo se na to, že palety popadají při dlouhém brzdění následovaném třemi krátkými přibrzděními. To pak systém vyšle notifikaci a upozorní na špatný styl jízdy a příjemce na možnost popadaných palet,“ říká šéf Adastra Lab.
A reálné využití mají IoT senzory rovněž v továrnách, kde umožňují průběžné sledování stavu výrobních linek a zásob materiálů i kontrolu kvality. Také tady se dají senzory nastavit prakticky na cokoli. „Ve výsledku pak můžete díky systému vidět digitální dvojče celé fabriky a jejího provozu.
„Sledujete efektivitu linky a můžete podle dat řešit i prediktivní údržbu strojů, aby se produkce nezastavovala,“ nastiňuje Petr Blabla.
„Vedlejším efektem je zjištění různých přesahů, třeba když se ukáže, že vám v provozu z důvodu nepotřebnosti stojí dvě z pěti ještěrek, nebo že zaměstnanci při pohybu po továrně či skladu porušují bezpečnost práce,“ doplňuje.
Adastra Lab se pak podílela také na inovaci pro jeden z nejvýznamnějších českých produktů – pivo. Plzeňskému Prazdroji pomohla s vývojem projektu Chytrej výčep, v němž na míru vyvinuté řešení pomáhalo měřit vše možné od teploty piva, průtoku vody až po spotřebu elektřiny. Vytvořila rovněž digitální dvojče výčepu, které pomáhalo hledat efektivnější nastavení.
„Cílem je najít o 30 procent energeticky úspornější způsob čepování piva, které má navíc díky správnému čištění trubek a chlazení lepší chuť. A na to jsme my Češi citliví,“ usmívá se Petr Blabla.
