Co říkají Strnadovi manažeři na historický úspěch při vstupu CSG na burzu? Že je čeká další práce a možná ještě větší akvizice, než byl předloňský nákup amerického výrobce munice Kinetic v přepočtu za 53 miliard korun. Co se teď bude dít ve skupině, které obří IPO naplnilo kasu?
V záři reflektorů byl pochopitelně hlavně majitel Michal Strnad. Ale hvězdná hodina to samozřejmě nebyla jen pro něj, stejně tak si příchuť historického vstupu skupiny CSG na burzu mohli vychutnat Strnadovi manažeři. Do Amsterodamu si nejbohatší Čech na slavnostní ceremoniál přivezl celé představenstvo.
„Zvažovali jsme samozřejmě i další evropské burzy,“ říká ředitel pro akvizice Petr Formánek. Jde o klíčového člověka, jenž má pověst muže, který zabodne prst do mapy a Strnad nakupuje. Jmenovitě zmínil Formánek burzy v Londýně či Frankfurtu. První jmenovaná však není v EU, u druhé zase mluví ve prospěch Amsterodamu a vůbec celého systému evropských burz Euronext vyšší likvidita.
„Je pravda, že výrobu přímo v Nizozemsku nemáme. Ale našimi byznysovými partnery jsou jak nizozemská armáda, tak vláda,“ uvádí Formánek. Kromě toho kopřivnická Tatra dodávala mimo jiné podvozky nizozemskému výrobci nákladních vozů DAF.
Co se ale při rozhovorech neustále opakovalo, byl růst. A jak k němu využít prostředky, které CSG získala v Amsterodamu.
Jen letos plánuje Strnadova skupina masivně investovat do zmíněného areálu v Kopřivnici, kde sídlí Tatra, ale také do Excalibur Army ve Šternberku. V Přelouči má během letoška vyrůst obří hala, vyrábět by se tam mohly například dělostřelecké hlavně.
„Nejdůležitějším účelem však bude využití prostředků na další akvizice,“ dodává David Chour, Strnadova pravá ruka a coby výkonný ředitel druhý nejvýše postavený muž v managementu CSG.
Foto Ondřej Sejk
Podle něj se celá burzovní story začala odehrávat ve chvíli, kdy za vedením zbrojařské skupiny přišly světové investiční banky s provokativní otázkou: A na burzu byste nechtěli?
„To byl iniciační moment, který nám – a především panu majiteli – dal do hlav možnost stát se veřejně obchodovanou společností. V tu chvíli jsme nad tím začali seriózně přemýšlet,“ popisuje začátky procesu, na jehož konci je možná největší letošní evropská IPO.
Podle Choura CSG popíchla i situace na trzích, na kterých se zbrojovkám historicky dařilo. „Když vás oslovují tak reputabilní investoři jako velké investiční banky a vidíte, jak letí nahoru akcie ostatních firem, tak vás to nahlodá. Ostatně multiply, za něž se dnes firmy obchodují, jsou výjimečné. Využití této situace bylo racionální,“ vysvětluje Chour.
Foto se souhlasem CSG
Za klíčové označuje rozhodnutí do světa veřejně obchodovatelných společností vůbec vkročit. „Změní to život naší skupiny,“ podotýká Chour a vypichuje, že Michal Strnad už nebude jediným stoprocentním vlastníkem CSG a zodpovídat se bude i dalším investorům a stakeholderům. A ti pochopitelně očekávají zhodnocení svých prostředků.
Trojí cesta
CSG se proto vydává na trojí cestu. První je dotažení svých výrobních vertikál co nejblíže dokonalosti. Je to totiž právě sjednocený výrobní řetězec – hlavně v segmentu velkorážové munice –, který pomáhá generovat většinu zisku skupiny. Efektivnost spojená s výrobou, kde ovládáte všechny složky řetězce, je zkrátka i přes svou nákladnost profitabilní.
A nejde jen o munici, čímž se dostáváme ke druhé cestě. „Dál hledáme společnosti, které by nám doplnily budované vertikály. V loňském roce jsme koupili společnosti Hydraulics a Gamma Steel, jež nám doplňují vertikálu pozemní techniky. Díváme se i po dalších společnostech, kterým ,dáváme vydělat‘ ve stovkách nebo desítkách milionech eur. Jejich obrat stojí často na našich firmách, ale zároveň mají něco výjimečného. Po takových se díváme,“ popisuje Chour.
Nakonec cesta třetí. Loni CSG vstoupila do už tak přehřátého sektoru UAV, tedy dronů. Koupila srbského výrobce motorů MUST Solutions a Chour otevřeně mluví o ambicích drony stavět celé. Výroba by podle něj měla být nejen v Česku.
Plány na dohánění jistého technologického dluhu, který skupina k řadě svých konkurentů stále má, se však nedají uspěchat. I proto je podle Choura zatím složité bavit se o zapojení CSG do projektů velkých bojových platforem, jako je třeba evropský tank vyvíjený společně německým Rheinmetallem a francouzským KNDS.
Foto se souhlasem CSG
„Musíme si uvědomit, kde CSG byla před pěti lety a kde je dnes. Mít ve svém portfoliu takto náročné systémy je otázka mnoha let. Jedním z naších cílů je rozšiřování produktové základny a budování čím dál více technologicky náročnějších produktů s přidanou hodnotou větší než obyčejné železo,“ podotýká výkonný ředitel s tím, že netvrdí, že CSG nikdy tanky vyrábět nebude, jen je to cesta delší než několik let. Urychlit by ji však mohly nákupy některých technologicky vyspělých firem, prostředky na to CSG nyní nepochybně má.
Ačkoli se o americkém trhu v souvislosti s CSG příliš nepíše, je to velké hřiště, na kterém česká firma udělala už několik významných zářezů. Pořád se ale ještě spíše představuje. Tamní munička Kinetic a kontrakt na stavbu továrny na výrobu velkorážové munice od americké armády za 650 milionů dolarů jsou dvě hlavní reference, jimiž se CSG může za oceánem chlubit.
„Amerika je obrovský trh a americká vláda obrovským sponzorem defense byznysu. Utrácí enormní prostředky. Určitě mohu prozradit, že se díváme i po akvizicích ve Spojených státech. Kinetic nebyl jediný, tím posledním je stavba továrny na výrobu velkorážové munice v Iowě za 650 milionů dolarů. To jsou milníky, které otevírají dveře dál,“ říká Chour.
Ale také upozorňuje, že nebýt předchozího významného nákupu velké italské muničky Fiocchi, nepovedlo by se koupit v přepočtu za 53 miliard korun Kinetic. A bez Kineticu by nepřišla zakázka od americké armády.
Jenže ani Kineticem, největší českou akvizicí v zahraničí vůbec, to podle Choura rozhodně končit nemusí.
„Určitě si to představit umím. Máme nyní přístup ke kapitálu, což je parametr, díky němuž může k další takové přelomové věci dojít. Představit si to určitě umím. Věřím, že Kinetic nebyl tou největší transakcí, kterou uděláme,“ uzavírá sebevědomě David Chour.
