Česká televize a Český rozhlas už nemají být od příštího ledna placeny z koncesionářských poplatků. Namísto toho podle ministra kultury Oty Klempíře dostanou ze státního rozpočtu na příští rok dohromady 7,8 miliardy korun.
Česká televize má obdržet 5,74 miliardy, přičemž letos počítá s tím, že od poplatníků vybere 6,73 miliardy korun. Český rozhlas dostane od státu 2,07 miliardy korun, letos má získat z poplatků 2,48 miliardy. Pro obě instituce to tak bude znamenat velké zásahy do rozpočtu. Klempíř dnes vládní návrh zákona o médiích veřejné služby představil na tiskové konferenci.
Generální ředitelé obou veřejnoprávních médií už dříve uvedli, že se zrušením televizního a rozhlasového poplatku a převedením financování České televize a Českého rozhlasu pod stát nesouhlasí.
Český rozhlas podle generálního ředitele Reného Zavorala nesouhlasí s návrhem převést financování médií veřejné služby ze systému rozhlasových poplatků na státní rozpočet. Pro tak zásadní změnu neexistuje racionální důvod a nelze to číst jinak než jako pokus otevřít si cestu k jejich oslabení a politickému ovládnutí.
Současný systém financování veřejnoprávních médií z poplatků je podle Zavorala funkční, spravedlivý, stabilní a dlouhodobě udržitelný.
„Převod financování na státní rozpočet neznamená, že veřejnost přestane tuto službu platit. Znamená to jen, že ji nebude platit přímo, ale nepřímo ze státního rozpočtu, tedy z jiné kapsy. Ve výsledku ji zaplatí všichni, včetně těch, kteří jsou dnes nebo v budoucnu od poplatku osvobozeni,“ uvedl Zavoral.
Ještě závažnější však podle něho je, že takový model přímo napojuje Český rozhlas na politiky a státní moc, což je pro médium veřejné služby nepřijatelné.
„Jedním z výdobytků listopadu 1989 byla média veřejné služby, která jsou co nejvíce nezávislá na státu. A tuto nezávislost významně chrání i financování přímou platbou od občanů, tedy poplatky. Návrh financovat Český rozhlas přímo ze státního rozpočtu je v tomto krokem zpět,“ dodal Zavoral.
Návrh vládní koalice ANO, SPD a Motoristů vrací finance veřejnoprávních médií do roku 2024, kdy měla Česká televize výnos z výběru poplatků zhruba 5,7 miliardy korun a ČRo přibližně 2,07 miliardy korun.
Financování bude samostatnou kapitolou státního rozpočtu a bude pravidelně valorizované o inflaci, maximálně o pět procent. Dalšími zdroji financování veřejnoprávních médií mají být výnosy z reklamy nebo prodeje práv. Na hospodaření bude dohlížet Nejvyšší kontrolní úřad.
Přijetí zákona má v následujících měsících předcházet poslanecký návrh, který z placení poplatků ještě letos vyloučí některé skupiny poplatníků. Jeho parametry chtějí koaliční poslanci představit na samostatné tiskové konferenci.
Dříve se mluvilo například o zbavení povinnosti platit pro seniory nad 75 let, nezaopatřené do 26 let nebo firmy.
Vládní návrh podle Klempíře definuje veřejnoprávní poslání České televize a Českého rozhlasu, které má být zaměřené na poskytování kvalitního a důvěryhodného zpravodajství a plnění vzdělávací funkce. Až na třetím místě má být tvorba zábavných pořadů.
Česká televize se nemá slučovat s Českým rozhlasem, na jejich fungování mají dohlížet rady, stejně jako dosud. Nic se nemění ani na nominaci radních různými organizacemi a spolky a jejich následné volbě poslanci a senátory.
To má podle Klempíře zajistit veřejnou kontrolu. Zákon zároveň stanovuje, že veřejnoprávní média nebudou podléhat žádnému státnímu nebo politickému subjektu.
Klempíř označil stávající systém prostřednictvím poplatků za nemoderní. Předseda sněmovny a SPD Tomio Okamura dodal, že si veřejnoprávní média platí formou poplatků pouze lidé v deseti zemích Evropské unie, z nichž některé od tohoto systému hodlají také ustoupit.
Proti zrušení poplatků, jež se loni zvýšily na 150 korun měsíčně pro televizi a 55 korun měsíčně pro rozhlas, jsou obě média veřejné služby a opozice. Podle ní chce vláda dostat Českou televizi a Český rozhlas pod svou kontrolu. To Klempíř odmítl.
Česká televize a Český rozhlas proti zrušení poplatků argumentují mimo jiné smluvními závazky nebo nutností dodržovat memoranda o veřejné službě, která veřejnoprávním médiím ukládají povinnosti udržovat rozsah tvorby a investic v dalších pěti letech.
https://forbes.cz/v-cesku-dela-miliardove-obchody-presto-ho-temer-nikdo-nezna-kdo-je-petr-rieger/
