Podíl Číny na globální těžbě bitcoinů v letošním roce klesá. Naopak se zvyšuje podíl Kazachstánu, který se stal už třetím největším těžařem na světě. Vyplývá to z průzkumu Cambridgeské univerzity, o kterém informoval zpravodajský server CNBC.
Čína se na energii používané k těžbě bitcoinů v dubnu podílela 46
procenty, zatímco v září 2019 to bylo 75,5 procenta. Podíl Číny klesl na
méně než polovinu ještě předtím, než čínské úřady zasáhly proti těžbě
kryptoměn.
Kazachstán ve stejném období naopak zaznamenal téměř šestinásobný
růst podílu na těžbě bitcoinů, a sice na 8,2 procenta z 1,4 procenta. Na
druhém místě jsou Spojené státy, jejichž podíl se zvýšil na 16,8
procenta z 4,1 procenta. Čtvrté skončilo Rusko a pátý je Írán.
Těžba v kontextu kryptoměn je v podstatě vypouštění jednotlivých mincí virtuálních měn do oběhu. Provádějí ji počítače, které jsou obvykle vytvořeny speciálně pro tento účel a které musejí vyřešit složité matematické výpočty kvůli ověření měny a jejímu zařazení do oběhu. Odměnou za to tito takzvaní těžaři získají určité množství mincí. Počítače využívané k těžbě bitcoinů potřebují obrovské množství energie.
Růst ceny bitcoinu v posledních letech přilákal více lidí k těžbě této kryptoměny. To vedlo ke vzniku celého odvětví zaměřeného na výrobu a vývoj vybavení pro těžbu kryptoměn. Čím více lidí ale těží bitcoiny, tím více energie se spotřebuje.
To vyvolalo také obavy z možného dopadu bitcoinu na životní prostředí, zejména když se většina těžby soustředila do Číny, která je vysoce závislá na elektřině z uhlí.
Zpráva ukazuje, že část těžařů bitcoinů se přesunula z Číny do
sousedního Kazachstánu, bývalé sovětské republiky, a to ještě před
červnovými vládními zásahy, které těžbu v Číně omezují. Kapacita výroby
elektřiny v Kazachstánu činí podle agentury Bloomberg 22 gigawattů,
většina pochází z uhelných a plynových elektráren.
