Globální růst spotřebitelských cen by měl letos na podzim dosáhnout
svého vrcholu a do poloviny příštího roku se vrátit na úrovně z období
před příchodem pandemie covidu-19. Přetrvává však riziko, že tlak na
růst cen spojený s výpadky v dodavatelských řetězcích bude trvalejšího
rázu. Uvedl to dnes Mezinárodní měnový fond (MMF).
Základní prognóza MMF předpokládá, že ve vyspělých ekonomikách se
inflace na podzim vyšplhá až na 3,6 procenta, ale do poloviny příštího
roku klesne zhruba na dvě procenta. V rozvíjejících se ekonomikách čeká
fond v příštím roce pokles inflace asi na čtyři procenta po podzimním
výstupu na 6,8 procenta.
„Prudký růst cen bydlení a vleklé výpadky v dodávkách ve vyspělých i
rozvíjejících se zemích, pokračující tlak na růst cen potravin a
oslabování měn v rozvíjejících se zemích by mohly udržet inflaci na
vyšší úrovni po delší dobu,“ varuje nicméně MMF.
Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová
minulý týden uvedla, že lze předpokládat, že růst cen energií a výpadky v
dodavatelských řetězcích, které tlačí vzhůru inflaci v eurozóně, v
příštím roce poleví. „Zároveň však existují faktory, které by mohly vést
k silnějším cenovým tlakům, než teď očekáváme,“ varovala.
ECB nyní předpokládá, že inflace v eurozóně v letošním roce dosáhne
2,2 procenta. V příštím roce pak centrální banka očekává zpomalení růstu
cen na 1,7 procenta a v dalším roce na 1,5 procenta. V září meziroční
růst spotřebitelských cen v eurozóně zrychlil na 3,4 procenta ze
srpnových tří procent. Inflace v zemích používajících euro se tak
vyšplhala na nejvyšší úroveň za 13 let.
