Teplý únor, ještě teplejší březen a letní teploty už na začátku dubna. Teplotní odchylky jsou u nás kvůli klimatické změně stále častější a v budoucnu by mimo jiné mohly ovlivnit i cestovní ruch a rozšířit turistickou sezonu.
Letošní únor byl podle Českého meteorologického ústavu nejteplejším od roku 1961. Březen se stal dokonce globálně nejteplejším březnem v historii měření a počasí ze začátku dubna by mohlo směle konkurovat tomu letnímu.
Na turistický ruch v českých luzích a hájích to sice zatím výrazný vliv nemá, ale v budoucnu už by se to do zájmu o cestování propsat mělo. „Zvyšující se letní teploty budou mít pozitivní dopad na severní regiony, jako je například Skandinávie nebo destinace u Baltského moře,“ říká ředitel České centrály cestovního ruchu CzechTourism František Reismüller.
„Dá se předpokládat, že pokud letní teploty porostou současným tempem, začnou turisté vyhledávat regiony, kde bude klima přijatelnější. A mezi ně patří i Česko,“ komentuje nedávné abnormálně horké dny.
Letošní extrémní nástup letních teplot není náhoda, jak potvrzuje i Radim Tolasz, klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu. „Naše měření ukazuje, že trend extrémně rychlého nástupu letních teplot se už opakuje. V posledních zhruba deseti letech se hodně stávalo, že zima končila dříve a nastoupily jarní teploty. Letos už můžeme hovořit o teplotách letních,“ konstatuje.
Další průběh je podle něj standardní. Přichází ochlazení „zpět“ na normální teploty, kdy máme pocit, že je příliš chladno. Vysoké teploty a rekordní vedra přitom v posledních letech způsobily škody v oblíbených letních destinacích typu Itálie, Kanárských ostrovů nebo Řecka, kde dovolenou narušily katastrofální požáry.
Četnost vln veder má podle předběžných údajů z nedávného reportu European Travel Commission potenciál přesunout část poptávky po cestování mimo zmíněné destinace. S tím koresponduje i studie Evropské komise Regionální dopad změny klimatu na evropskou poptávku po cestovním ruchu, analyzující data z 269 evropských destinací za posledních dvacet let.
Ukázalo se, že i když poptávka po cestovním ruchu v Evropě celkově poroste, profitovat z něj budou postupně zejména severní regiony na rozdíl od těch jižních, které budou čelit „výraznému snížení“ poptávky po cestovním ruchu.
V souvislosti se změnou klimatu a obecně oteplováním se dá podle Reismüllera očekávat i posun rekreační sezony do jarních nebo podzimních měsíců, kdy budou teploty přijatelnější. Turisté také kvůli vedrům přestanou mířit jen do center velkých měst, ale začnou vyhledávat aktivity v přijatelnějším klimatu přírodních lokalit a okolí vodních ploch.
„To vše nahrává cestovnímu ruchu v Česku, které má v tomto ohledu co nabídnout. Ať už jde o pobyty v přírodě, památky, cyklotrasy nebo třeba možnosti koupání. Na cestovatele tu čeká přes 44 tisíc kilometrů pěších a čtyřicet tisíc kilometrů silničních tras,“ zdůrazňuje Reismüller a připomíná, že Česko má i nejlepší turistické značení na světě.
V posledních letech lze pozorovat také rostoucí trend v případě dálkových pěších tras, ve kterém Česko nezaostává. „Turismus se obecně začíná ubírat udržitelným směrem. Například pozorujeme, že stále více návštěvníků míří i mimo historické centrum a zajímá se o méně známé lokality,“ konstatuje Klára Janderová, tisková mluvčí Prague City Tourism.
Teplé počasí ze začátku dubna podle ní zatím ovlivnilo jen chování domácích turistů a hlavně rezidentů, kteří mohli na poslední chvíli přehodnotit své plány.
„Zahraniční návštěvníci si plánují pobyty s časovým předstihem, takže nejsou počasím v tuto chvíli tak moc ovlivněni. Nicméně například na námi spravovaných objektech byla návštěvnost při nezvykle teplém víkendu nižší než na začátku dubna minulého roku,“ říká Janderová.
Turistická sezona v Praze začíná se začátkem Velikonoc, kdy Prague City Tourism prodlužuje otevírací dobu na spravovaných památkových objektech, nebo zahajuje celotýdenní provoz turistické linky číslo 42, včetně víkendů a svátků.
Letos byly navíc Velikonoce mnohem dříve než vloni, takže turistická sezona v Praze začala prakticky s brzkým příchodem teplého počasí. „Pokud by v budoucnu v březnu nebo na začátku dubna byly běžné letní teploty, teoreticky by to mělo určitě vliv i na chování turistů a jako organizace spravující cestovní ruch v metropoli bychom na takovou situaci reagovali,“ odpovídá Janderová na otázku možného prodloužení turistické sezony.
Radim Tolasz konstatuje, že minimálně v několika následujících desetiletích je jisté, že se počet teplých dnů v roce bude zvyšovat. „Počet letních dní s maximální teplotou nad pětadvacet stupňů a počet horkých dní s maximální teplotou nad třicet se postupně zvyšuje už delší dobu a tento trend bude pokračovat,“ konstatuje meteorolog. K prodlužování turistické sezony je ale skeptický.
„Pokud se v létě vyskytne horká vlna s teplotou výrazně nad třicet nebo i 35, po dobu několika dní, tak to mnohým turistickým aktivitám příliš nesvědčí. A takové horké vlny jsou a budou častější,“ upozorňuje odborník.
Zároveň odhaduje postupné zvýšení návštěvnosti hradů, zámků, jeskyní a interiérových muzeí. „Takových možností máme v Česku dostatek, jen by se měly na vyšší návštěvnost připravovat už teď,“ doporučuje Radim Tolasz.
Jak dodává František Reismüller, rychlý nástup letních teplot může na druhou stranu ovlivnit i zimní sezonu. „Přinese přesun zimních středisek do vyšších nadmořských výšek a větší potřebu umělého zasněžování, což se na druhou stranu pojí se snahou o udržitelnost, kdy je třeba zohlednit i environmentální dopady,“ upozorňuje ředitel Czech Tourism.
