Dělají Česko světovým. Nebojí se výzev. A když ostatní couvají, šlapou na plyn. Co je recept na úspěch vítězů a finalistů EY Podnikatele roku? Jak přitahují do svých firem lidi, kteří mají ‚hlad‘ a zápal? Co jim pomáhá zvládat geopolitickou situaci a rychlé technologické změny? A jak by nakopli Evropu, která ztrácí dech? Nahlédněte do hlavy těm nejlepším.
Všem oceněným podnikatelům jsme položili stejné otázky a vybrali nejzajímavější odpovědi. Tady jsou.
Dušan Šenkypl
Pale Fire Capital, vítěz
Foto Anna Kovačič
Co vás žene vpřed?
Mám velkou touhu pořád se učit něco nového. Nedokážu si představit, že bych se zastavil na místě. Zároveň kolem sebe vidím hrozně moc šikovných a schopných lidí, kterým chci umožnit, aby naplnili své ambice. Tím se snažím rozvíjet celý český podnikatelský ekosystém.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Umět se učit a rychle iterovat. A nepropadat panice.
Co je podle vás the Next Big Thing?
Je to AI a je to již now. Má nejrychlejší nástup ze všech technologií, jaké jsme jako lidstvo doposud vymysleli. A myslím, že bude mít i největší dopad.
Jak nakopnout Evropu, která ztrácí dech?
Potřebujeme více silných osobností, které se nebojí říkat věci otevřeně, naplacato a jít proti populistickému proudu. Jsme přeregulovaní. Bereme iniciativu lidem.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Asi na to člověk musí být ten správný „magor“, aby ho to bavilo. Zároveň dávám svůj čas rodině a dětem a také sportu, hlavně silničnímu kolu.
Gevorg Avetisjan
Marlenka, finalista
Foto Anna Kovačič
Jak vypadaly vaše podnikatelské začátky?
Když jsem přišel do Česka, neměl jsem vůbec nic. Pečení dortů byl poslední zoufalý pokus, jak se uživit. První tři měsíce se nám nedařilo a chtěl jsem to vzdát. Ale pak přišla první větší zakázka na deset dortů a já tomu začal věřit.
Jak váš byznys ovlivňuje turbulentní geopolitická situace?
Zatím nijak. Ale uvidíme, jak se zhorší politická situace ve světě.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Víra, tradice a úspěch.
Přinesou nám technologie světlé, nebo temné zítřky?
Určitě světlé zítřky.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Pomáhá nám víra v to, že děláme dobrou věc a máme spokojené zákazníky.
Tomáš Čech
Angry Beards, finalista
Foto Anna Kovačič
Jak přitahujete do firmy lidi, kteří mají „hlad“ a nadšení?
Vrána k vráně sedá, hladový hladového si hledá.
Jak nakopnout Evropu, která ztrácí dech?
Šikovní lidi s kulema.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Nekoukám dál než k večeru. Zítřek není slíbený. Yesterday is history, tomorrow is a mystery, but today is a gift. That is why it is called the present.
Co je podle vás the Next Big Thing?
Lidské kolotoče na výrobu elektřiny pro obecnou umělou inteligence. Čipy do hlavy, které budou přehrávat reklamy do snů. Pokec se zvířaty nebo ještě lépe s ufouny. Pochopení pyramid a osvojení si zapomenutých technologií. Zapněme si pásy, bude to jízda.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Vidět všechny blázny kolem sebe a uvědomovat si, že extrémní dřina vypadá úplně jinak.
Antonín Kokeš
Albi, finalista
Foto Anna Kovačič
Co je základ podnikatelského úspěchu?
Lidé mají strašně moc nápadů, ale málokdo je dokáže přetvořit v něco reálného. Potřebujete si za tím nápadem skutečně jít, překonávat překážky a hrnout to trochu jako buldozer. Proto chci i od svých zaměstnanců, aby se nebáli posouvat věci vpřed.
Jak přitahujete do firmy lidi, kteří mají „hlad“ a nadšení?
Hodnoty, zejména fair play a otevřenost, které zastávám, se přirozeně propisují do chodu firmy prostřednictvím nejužšího managementu, se kterým jsem stále v kontaktu. Je nás sice více než sedm set, ale stále udržujeme spirit rodinné firmy.
Jak nakopnout Evropu, která ztrácí dech?
Upřímně nevím co Evropu, ale Česko určitě vymýcení zbytečné byrokracie. Každá vláda slibuje razantní kroky, ale zatím se dle mého názoru neudělalo nic. Jen si vezměte, že jen pro postavení stolku u gastro podniku potřebujete razítko od tří úřadů.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Právě proto, že je více a více nejistoty, je důležitý jasný směr, který intuitivně pevně zastáváte. Je potřeba se nebát a mít vizi srozumitelnou pro své zaměstnance.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Nejdůležitější je nastavit si vnitřní pravidla. Pro mě to znamená zejména oddělit práci od soukromí, kdy práce nesmí do soukromí vstupovat.
Jakub Gabriel
Ray Service, finalista a EY Technologický podnikatel roku
Foto Anna Kovačič
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Drží nás jasná ambice a hodnoty, které se nemění podle nálady trhu. Když je kolem nejistota, o to víc se opírám o dlouhodobou vizi, rychlé rozhodování a tým lidí, kteří unesou odpovědnost – směr musí být pevný, i když je cesta klikatá.
Jak váš byznys ovlivňuje turbulentní geopolitická situace?
Geopolitickou turbulenci nevnímám jako hrozbu, ale jako filtr – odděluje firmy, které reagují pozdě, od těch, které jsou připravené. Posilujeme soběstačnost, budujeme silné vztahy s partnery a rozhodujeme rychleji než dřív.
Co je podle vás the Next Big Thing?
Tohle je přesně otázka, kterou by si měl klást každý, kdo nechce jen reagovat na trh, ale tvořit ho. Za mě nejsou „Next Big Thing“ jednotlivé technologie. Je to posun v tom, jak rychle dokážete realizovat nápad. Největší rozdíl nebude mezi firmami, ale mezi jejich tempy. Pomalu řízené firmy budou mizet. Odvážné firmy budou extrémně růst. My sami se plánujeme do tří let zdvojnásobit.
Přinesou nám technologie světlé, nebo temné zítřky?
Technologie samy o sobě nejsou ani světlé, ani temné. Jsou jen nástrojem – a záleží na nás, jestli je použijeme k růstu, nebo k destrukci. Věřím, že budoucnost bude taková, jakou ji dokážeme vytvořit: pokud budeme technologie využívat zodpovědně, s jasným cílem a lidskou hodnotou v centru, mohou nám otevřít obrovské příležitosti. Pokud je ale necháme řídit nás místo toho, abychom řídili my je, stanou se rizikem.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Mně pomáhají tři věci: rodina, děti a vnitřní nastavení. Rodina mě vrací na zem a připomíná mi, proč to všechno dělám. Děti vám nedovolí žít jen v číslech a tabulkách – okamžitě vás přepnou do reality. Hodně je to o nastavení hlavy. Beru podnikání jako maraton, ne sprint. Když víte, proč běžíte, a máte kolem sebe pevné zázemí, nezblázníte se – jen zesílíte.
Jan Sláma, Pavel Ihm, David Špunar
FaceUp, EY Začínající podnikatel roku
Foto Anna Kovačič
(pozn. red., David Špunar se bohužel nemohl zúčastnit našeho focení, proto na fotografii není.)
Jak přitahujete do firmy lidi, kteří mají „hlad“ a nadšení?
Jan Sláma: S hledáním skvělých lidí nám pomáhá hlavně spojení rychlého růstu, mezinárodního přesahu, mladého týmu a společenského dopadu. Poslední jmenované je pro spoustu lidí čím dál důležitější – když už do nějaké práce investují tolik času a energie, tak chtějí vidět, že kromě hodnoty pro akcionáře vytvářejí i hodnotu po svět.
Na druhém místě je pak rychlý mezinárodní růst – s klienty v sedmdesáti zemích a kolegy napříč světem umíme nabídnout super příležitosti pro osobní i kariérní rozvoj. Ve výsledku žádnou nouzi o hladové a nadšené lidi nepociťujeme.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy jediná jistota je nejistota?
Jan Sláma: To, že se nebojíme směr kdykoli otočit. Neznám moc úspěšných startupů, které by po cestě nepivotovaly – my už máme dneska asi pátou produktovou vizi, vystřídali jsme několik trhů, párkrát jsme kompletně otočili obchodní strategii a snažíme se kolegům stále připomínat, že změna není fail, ale přirozený stav.
Jak nakopnout Evropu, která ztrácí dech?
David Špunar: Z pohledu startup foundera mi přijde jako naprosto zásadní zavedení 28. režimu. Evropě nechybí talent, know-how ani kvalitní univerzity. Problém je ale v tom, že o tento talent často přicházíme, protože růst napříč sedmadvaceti různými právními a administrativními režimy je zbytečně složitý a pomalý.
Upřímně, zkuste vysvětlit americkému investorovi českou entitu, lokální opční program nebo specifika našeho práva. Často je to pro ně zbytečně složité a radši investují tam, kde je to standardizované a předvídatelné. Dvacátý osmý režim by znamenal jednu sadu pravidel pro startupy napříč Evropou. Jednodušší investice, jednodušší škálování a méně byrokracie.
Jak váš byznys ovlivňuje turbulentní geopolitická situace?
David Špunar: Bohužel relativně dost. Naším hlavním trhem jsou Spojené státy, jenže dostat se tam je čím dál těžší. Víza trvají věčnost a jedné naší kolegyni je dokonce několikrát zamítli. Pro startup, který tam chce růst, je tohle docela tvrdá brzda. Zároveň máme jako sekundární trh Blízký východ. A tam jsme pro změnu nedávno museli řešit výpadek, jelikož servery AWS byly zasaženy vojenským dronem.
Co je podle vás the Next Big Thing?
Pavel Ihm: Moc nevybočím z řady, pokud použiji buzzword AI. Ve FaceUpu s klienty aktuálně testujeme AI hotlinku pro oznamování, která zjednoduší a zpřístupní cestu, jak se bezpečně ozvat. Pomáhá formulovat oznámení, doptat se na konkrétní informace a urychlit první kroky řešení. Ve výsledku má snížit bariéry, zvýšit důvěru a pomoct zachytit problém dřív, než eskaluje.
Přinesou nám technologie světlé, nebo temné zítřky?
Pavel Ihm: Technologie jsou hlavně nástroj – záleží na tom, jak je nastavíme a k jakému cíli je používáme. Já jsem optimista: díky technologiím se lidstvu otevřelo obrovské množství možností, o kterých jsme dřív neměli ani tušení. Od objevování vesmíru po vzdělávání a zábavní průmysl. Klíčové ale je mít jako firma odpovědnost a pravidla, jak tyto technologie chceme použít.
Petra Doubková
EcoHaus, EY Společensky prospěšný podnikatel roku
Foto Anna Kovačič
Jak přitahujete do firmy lidi, kteří mají „hlad“ a nadšení?
V EcoHausu nejsme „hvězdní talenti“. Jsme normální lidé, které spojuje silná vize. Jedeme na vysoký výkon a efektivitu, ale zároveň jsme malý tým, takže si mohu dovolit osobní vztah s každým člověkem. Nejsou to čísla v tabulce. Znám je, zajímám se o ně a vím, v čem chtějí růst.
Jsem náročná, ne na odsezený čas, ale na odpovědnost. Každý má velkou svobodu, pokud doručuje výsledky. Očekávám přesah, schopnost myslet systémově a využívat technologie a AI jako nástroj, ne berličku. Průměr u nás dlouhodobě nevydrží. Ne proto, že bychom tlačili, ale protože tempo, samostatnost a odpovědnost jsou vysoké.
Spolupracujeme také s Technickou univerzitou v Liberci a roční praxí u nás už prošli čtyři studenti. Dáváme příležitost mladým lidem s hladem a nadšením učit se. Mohou nahlédnout do celé firmy, pochopit souvislosti a zjistit, co je baví nejvíce. Rok u nás je intenzivní akcelerace, propojení praxe, odpovědnosti a reálného dopadu. Věřím, že právě takové zkušenosti mají na začátku kariéry největší hodnotu.
Co vám pomáhá držet směr v době, kdy je jediná jistota nejistota?
Máme jasně definovanou vizi i „pyramid of clarity“, ke které má celý tým přístup. Každý ví, kam směřujeme a proč. Jsem silně vizionářská a intuice pro mě hraje zásadní roli, zejména při vývoji nových produktů, ne všechno se dá vždy rozhodnout jen na základě dat. Zároveň jsme velmi datově řízená firma. Když vznikne chaos nebo tlak, kombinuji intuici s čísly.
Nejvíce mě vyvádí z rovnováhy nedostatek odpovědnosti, když se věci nepředávají systematicky a ztrácí se kontinuita. Věřím, že svoboda bez odpovědnosti nemůže dlouhodobě fungovat. Při zemi mě drží operativa a čísla. Jsem snílek, ale podnikání mě naučilo stabilitu budovat vědomě a krok za krokem.
Strategicky rozvíjíme více B2B spoluprací, protože čisté B2C je velmi náročné. Nabízet dárkové balíčky balené a vyráběné v chráněné dílně s přesahem a skutečnou přidanou hodnotou pro B2B klientelu, korporáty. Současně systematicky budujeme retailová partnerství.
Mým cílem je mít smysluplně pokrytou distribuci – být dostupní tam, kde nás zákazníci hledají. A že jich není málo. Máme přes padesát tisíc zákazníků a komunita stále roste. Retence je stabilní a zvyšuje se, zákazníci se vracejí a nakupují i nové produkty, což je pro nás největší potvrzení kvality a důvěry.
Co je podle vás the Next Big Thing?
Ekologická drogerie nebude luxus. Bude standard. To je obrovská příležitost. Myslím si, že většina značek dlouhodobě podceňuje roli komunity a edukace. My jsme dnes nejsilnější ekologická drogerie na sociálních sítích, máme přes čtvrt milionu sledujících a měsíční dosahy v milionech.
To ale není jen marketing. Je to systematická práce s důvěrou, vzděláváním a konzistentní hodnotou. Budoucnost nebude jen o brandu ani jen o produktu. Vyhrají značky, které dokážou spojit kvalitní produkt, výkon, silnou komunitu a lidskost. Kombinace racionality a vztahu bude rozhodující.
Přinesou technologie světlé, nebo temné zítřky?
Technologie používám denně a dramaticky zvyšují naši efektivitu. Pro nás jsou páka, která umožňuje malému týmu dělat velké věci. Zároveň si myslím, že je lidé zatím často nevyužívají správně. Automatizovat lze mnoho procesů, ale nikdy by se neměla automatizovat lidskost a empatie.
My jsme například vědomě zrušili některé automatizace v zákaznické podpoře, protože přímý kontakt se zákazníkem je pro nás klíčový. Budoucnost technologií nebude o samotných nástrojích, ale o kvalitě úsudku a hodnotách lidí, kteří je používají. Ale těžko říct, takto to vnímám já.
Podnikání je extrémní dřina. Jak se z toho nezbláznit?
Jsem velmi výkonný člověk a mám tendenci jet naplno. Práce je pro mě mise. Nikdy jsem nevyhořela, protože to, co budujeme, mi dává hluboký smysl. Moje slabina jako lídra je disciplína v tradičním slova smyslu. Nejsem typ, který miluje rigidní strukturu. Potřebuji pestrost, vývoj a pohyb.
Učím se proto budovat stabilitu vědomě, přes systémy, čísla a silné, odpovědné lidi kolem sebe. A mám velké štěstí v jedné věci: radost mi dělají obyčejné věci. Dobrý čaj nebo káva, přírodní svíčky, pilates, běh v přírodě a pár blízkých přátel. Právě tyhle malé rituály mi pomáhají držet rovnováhu.
Vítěze a finalisty EY Podnikatele roku jsme fotili v ikonickém pražském hotelu Almanac X Alcron, kde se příběhy velkých vítězství píší už od roku 1932. Oblékli jsme je při tom do modelů další legendární značky se stoletou tradicí, německého módního domu BOSS.
