Tři a půl milionu prodaných knih a pozice světové trojky na trhu. Knihobot se nese na úspěšné vlně. V loňském roce utržil přes pět set milionů korun, letos překoná v tržbách miliardu. A otevře se dalším trhům.
Česká firma, jež vznikla v roce 2019 pod taktovkou Dominika Gazdoše a jejíž misí je naučit lidi vracet knihy zpět do oběhu, míří nově do dalších pěti zemí. „Myslím, že pokud se něco výrazně nezmění, pokryjeme Evropu a víc se globalizujeme, tak ten strop pro nás vidím kolem tří čtyř miliard eur,“ uvažuje Dominik Gazdoš.
K růstu firmy přispělo především působení Knihobotu v Rakousku a Německu, na jehož rozvoj získala firma v létě svou dosud největší investici. Na tamním trhu se podařilo hned několik novinek, třeba zalistování na Amazonu, eBay a dalších tržištích, která mají v německy mluvících zemích silnou pozici.
S Dominikem Gazdošem se setkáváme v sídle Knihobotu v Kolbenově ulici v pražských Vysočanech. V přízemí je jedna z prodejen, vedle ní pak sklady, kde jako včelky v úle pracují většinou brigádníci. Kontrolují knihy, fotí je, balí a připravují na cestu k novým majitelům. V patře nad nimi jsou kanceláře, rozdělené do jednotlivých prosklených kójí. Pozůstatek po bývalém nájemci. „Ještě jsme se tu nestihli pořádně zabydlet,“ říká zakladatel Knihobotu.
Kde máte dnes nejvíce zákazníků?
Stále v Česku, kde jsme základnu budovali pět let a dnes jich máme sedm set tisíc. Ale nejvíce nových zákazníků nám přibývá v Německu a myslím, že během pár týdnů bude tamější trh silnější než u nás. V Berlíně jsme navázali spolupráci s osmi knihkupectvími, v Česku máme pět poboček Knihobotu a dalších asi čtyřicet míst v Levných knihách, kam mohou zákazníci knihy nosit, pokud je nechtějí posílat přes kurýra.
Momentálně působíte v Česku, na Slovensku, v Rakousku a již zmiňovaném Německu. Které země máte v plánu dál?
Zanedlouho budeme otevírat Španělsko a Francii. V plánu je rovněž Itálie, Nizozemsko a Belgie. Nabízí se i Švýcarsko, ale vzhledem k tomu, že tam nemají euro a nejsou v Evropské unii, musíme řešit cla. O to je to složitější a nákladnější. Podobně jako ve Velké Británii. Jsou to ale trhy, které nás zajímají, a není vyloučené, že v budoucnu budeme chtít být i tam.
Podle čeho se rozhodujete, kam budete expandovat?
Podle velikosti knižního trhu. Z toho pohledu je silná Amerika a pak Čína. Amerika je pro nás trochu předčasná a Číně se snažíme vyhnout. Jednodušší je nejdříve doplnit evropské země, které jsou v Unii. Příští rok chceme ovládnout Evropu. Bookbot, jak se značka prezentuje v zahraničí, má na to, stát se do tří let evropskou jedničkou na trhu s knihami z druhé ruky.
Aktuálně tak nabíráme první zaměstnance, kteří budou mít za úkol zapnout web, řešit překlady, přilákat první zákazníky a získávat od nich feedback. Ze zkušeností víme, že trvá zhruba rok, než se to trochu rozjede. Důležité je také budování vztahu s tamními novináři a influencery.
Foto Knihobot
Re-ecommerce se v Evropě daří. Trh s použitým zbožím dosáhl objemu přes dva a půl bilionu korun. Dominantní je oblečení. O něm jste neuvažovali jako o doplňku?
Jsou to logické úvahy, prodávat i něco jiného. A oblečení se nabízí. Ale je to specifická věc, zhruba třikrát nákladnější, a to nám nedává smysl. Pak bychom se ještě mohli bavit o elektronice, ale ta strašně rychle zastará. Když mám deset let starou knihu, tak mi to nevadí, deset let starý mobil už asi nikoho zajímat nebude. Zatím tedy zůstaneme u knih.
Kdo je typický zákazník Knihobotu? Ekologický nadšenec, nebo třeba člověk s nižšími příjmy?
To se nedá úplně takto říci. Zpočátku to byli lidé, kteří nakupovali v antikvariátech a sháněli specifické knihy, které nelze koupit v knihkupectví. Teď už je to různorodé. Co můžeme říci, je, že převažují ženy – ty totiž čtou častěji než muži, a víc se nakupuje na podzim a v zimě.
Popište, jak se vlastně lišíte od klasického antikvariátu…
My řešíme něco, co neřeší antikvariáty ani knihkupectví. Knihkupectví mají horké novinky a antikvariát zase neřeší běžné publikace, ale hledá poklad, vzácnější kusy. My jsme součástí knižního trhu, ne antikvariátního. Pro nás jsou konkurencí Knihy Dobrovský nebo třeba Mega knihy.
A jaké máte podmínky, když u vás budu chtít knihu prodat?
Kniha musí být v dobrém stavu, to je jediná podmínka. A když je, tak my uděláme vše pro to, abychom ji prodali. Říkáme: Dejte nám všechno a my to vyřešíme. To je rozdíl oproti antikvariátu, ten si vybere tři knihy z deseti, my se snažíme prodat vše. Kolikrát ani lidé nedokážou odhadnout, co by mohlo mít na trhu cenu.
Které tituly jdou nejvíce na odbyt?
Čím jsou ty knihy specifičtější, tím lépe. Třeba detektivky známých autorů jsou spíš nezajímavé, už jen proto, že vyšly velkým nákladem a je jich všude plno.
Dobře prodejná je ta kniha v případě, kdy tam jsou neshody ohledně autorského práva, vydavatelé ji nemohou poslat na pulty, a není tudíž k sehnání. Hůře se prodávají knihy ve špatném stavu nebo starší či naopak novější tituly, třeba od nějakého blogera, které podléhají nějakému aktuálnímu módnímu trendu.
Popište, jak Knihobot funguje.
Je to jednoduché. Pokud doma leží kniha, o které víte, že ji už nebudete číst, pošlete ji k nám. Buď zdarma kurýrem, nebo ji donesete na některou z poboček Levných knih. My ji přijmeme, vyfotíme a nabídneme k prodeji v našem e-shopu. Jakmile si knihu někdo koupí, pošleme provizi, ta je šedesát procent minus 29 korun.
Mluvili jsme o antikvariátech. Co knihovny, ty pro vás konkurencí nejsou?
Ne. Naším zákazníkem není ten, kdo si koupí knížku, přečte si ji a za dva týdny ji jde prodat. To nikdo nedělá. Většina lidí kupuje víc knížek, než jich přečte. Třeba je zaujme nějaké téma nebo to mají jako odpustek, mají pocit, že by měli přečíst něco odborného či něco, co souvisí s jejich prací. Za pár let si ale uvědomí, že to stejně číst nechtějí.
Dříve byla taková praxe, že knihy, u kterých člověk věděl, že už se k nim nevrátí, skončily někde ve sklepě v krabici a potom se odnesly do antikvariátu. My ten proces urychlujeme. Nemusí dávat krabici do sklepa, ale knihy může poslat nám. My je vezmeme všechny, nevybíráme si. A platíme až poté, co je prodáme, nikoli předem.
Knihobot je postavený na tom, že dává knihám druhou šanci. Lidé u vás mohou knihu prodat i koupit. Kam nejdál jste nějakou poslali?
Posíláme je všude po světě. Třeba do Afriky, často také do Ameriky. Mimo naše čtyři hlavní země pošleme tři sta objednávek denně.
V loňském roce jste prodali tři a půl milionu knih, zařadili jste se tak mezi top tři firmy ve svém oboru. Kolik u vás pracuje lidí?
Máme zhruba osmdesát lidí na plný úvazek – ti jsou především v kanceláři. Ale máme velké množství brigádníků, kteří knihy fotí a balí. Právě kontrola a nafocení jsou časově náročné i nákladné. V našem provozu na Kolbence tak pracuje kolem tisícovky lidí.
Když vzpomínáte na své začátky, udělali byste dnes něco jinak?
Jako všichni i my jsme dělali spoustu chyb a určitě ještě nějaké uděláme. Možná u něčeho by si člověk řekl, že by se rozhodl jinak, ale v tu chvíli to byl správný krok. Třeba ještě dva a více let poté, co Knihobot začal fungovat, se u nás nedalo zaplatit kartou. Jediná možnost byla, že se poslala kopie bankovního účtu. A posílat šlo knihy jen Českou poštou za sto korun.
Pokud bychom v tom pokračovali dosud, asi bychom tak nenarostli. Ale tehdy to mělo plus v tom, že jsme řešili jen jednoho dopravce a s ním se mohli domluvit na cenové politice. Dnes už by to smysl nedávalo. Pointa Knihobotu je ta, že máme zboží lepší než někdo jiný, dáváme tu nejlepší službu dodavateli, tedy i v tom, že si může vybrat z několika dopravců, a pro nakupujícího máme mnohem větší výběr.
